Těžko tedy hned napoprvé pochopit, jak Národní strana památník na místě někdejšího "pracovního" tábora, v němž mimo jiné zemřelo přes dvě stě romských dětí, vlastně myslí. Vždyť jednoduchý nápis "Obětem" nás nepřivádí k žádnému individuálnímu osudu a sám o sobě nedává naprosto žádné vodítko k pochopení nejnovějšího počinu krajně pravicového spolku.

Ale když už Eliáš hovoří o Češích: je na místě připomenout, že jedinci plemene "prase bílé ušlechtilé", chovaní v místním vepříně, mají v Letech bezpochyby domovské právo a mohou se vykázat též rodným listem a trvalým pobytem v lokalitě (tedy až do odvozu na jatka). Prostě: není pochyb, že tato prasata jsou v pravém slova smyslu prasaty čistokrevně českými a jako taková si památník od Národní strany rozhodně zaslouží. Soustavné připomínání jejich tklivých osudů se nyní jeví o to důležitějším, že tyto veskrze patriotické tvory zákeřně ohrožuje Evropská unie. Kdo nechrochtá, není Čech.

To právě nepochopily pochybné živly, vystupující v textech NS pod pseudonymy jako "opilec Karásek", "lhář Veselý" nebo "Káča ulhaná". Ty se totiž domnívají, že balvan s nápisem "Obětem" se nějak vztahuje k památce obětí romského utrpení na tomtéž místě.

Ale kde, "tuláci a asociálové", jak popsala z velké části usedlé předválečné české Romy předsedkyně NS Petra Edelmannová, si přece podle vlastenců nemohou nárokovat žádný památník. Ten náleží pouze těm, kdo se mohou vykázat patřičnými oběťmi pro národ, jemuž slouží až do roztrhání - pardon, rozbourání - vlastního těla. A i poté.

Přejme tedy vedení Národní strany, aby ve své službě národu neumdlévalo a brzy dosáhlo kýženého cíle. Nechť - vedeno vlasteneckým prapuzením - raději dříve než později ulehne v "zemi krásnou, zemi milovanou". Nejlépe přímo k anonymnímu památníku v Letech. Tak se dočká ocenění, úměrného svému sprosťáctví.