12. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 1. 2006

Daně, solidarita a individuální práva - 2

Začnu citátem z článku pana Záloma: "Velká část lidí, kteří v současné době nějakým způsobem parazitují na nucené solidaritě, by si prostě musela zvyknout, že se musí spolehnout sami na sebe, a ti kteří naši pomoc skutečně potřebují, ji dostanou prostřednictvím dobrovolné (tedy pravé) solidarity".

Nejprve se pana Záloma musím zeptat, koho vlastně řadí mezi "parazity". Přepokládám, že určitě nemá na mysli některé naše zákonodárce, kteří v pracovní době čtou denní tisk, eventuelně se opíjejí. Jistě také nemá na mysli poslance, který si (jistě podle zákona), nechá za odstoupení vyplatit 370 000 Kč. Jen tak mimochodem, je to 37 měsíčních platů obyčejné prodavačky v hypermarketu. Z této mé věty nečiší závist, jak se jistě někteří čtenáři budou dommnívat, čiší z ní odpor k něčenu tak neetickému a nemorálnímu.

Ale zpět k věci. Parazity zřejmě pan Zálom nazývá oněch v součané době 510 000 nezaměstnaných. Jak se ale mohou tito lidé spolehnout sami na sebe, když na jedno volné pracovní místo, připadá devět nezaměstnaných. Nebudu mluvit o tom jak jsou asi tato místa placena, ale volná jsou možná proto, že nestačí ani na obživu. Ale to je pouze moje domněnka. Chci mluvit o tom, že i když všichni přijmou ona nabízená místa, stále ještě zbude víc než 400 000 lidí bez práce. Jakou asi mají tito lidé podle pana Záloma svobodu, když nemají za co si pořídit majetek, a bez majetku prý není ani svoboda.

Také si musíme ujasnit některé pojmy.

Podle slovníku cizích slov : dobrovolná solidarita = dobročinnost = charita.

solidarita = soudržnost, vědomí příslušnosti k celku.

Proto jsem byl celý život solidární ( dobrovolně ), a odevzdával jsem část své mzdy ( dobrovolně ) státu, s tím, že ti co pracovali přede mnou, mají právo na zajištěné stáří ( a tím taky na kousek své svobody ), a nebudou muset potupně čekat, jestli někomu něco zbude, a oni to dostanou.

Samozřejmě jsem očekával, že i já budu mít stejné právo. Jak se zdá, mýlil jsem se. Ve svých téměř šedesáti letech mám spoléhat buď sám na sebe - vyloupit banku nemohu, ty byly vyloupeny kolem roku 1991 - nebo se zeptat pana Krejčíře, nebo pana Pitra, zda by nemohli postrádat nějaký peníz.

Víte mezi solidaritou a dobročinností je obrovský rozdíl. V zemi kde jsou lidé solidární, tedy mají vědomí příslušnosti k celku, dostávají lidé v nezaviněné nouzi ( a do toho já počítám i nezaměstnanost ) a také důchodci, své peníze ze zákona. V zemi kde vládne dobrovolná solidarita, charita, nejsou tyto částky povinné, a je téměř jisté, že se na mnohé nedostane. A co je ještě důležitější, a na co pan Zálom vůbec nebere zřetel. PRO MĚ JE OTÁZKOU CTI, zda mám na tyto peníze zákonné právo, nebo jestli je dostanu jen proto, že mi je někdo laskavě daruje.

Takové peníze bych buď nepřijal vůbec, nebo jen v případě nejvyšší nouze. Ale je pravdou, že pro mnohé je v dnešní době čest prázdný pojem. Pro mnohé jsou peníze o mnoho důležitější.

A ještě něco málo k otroctví. Je skutečně pravda, že velká většina dnešních zaměstnanců nejsou otroky v pravém slova smyslu. Dostávají za svoji práci určitou ( v mnoha případech ponižující ) mzdu. Podle pana Záloma si za to mohou sami. Mají totiž možnost volby. Buď budou pracovat podle okolností dvanáct hodin denně, často v sobotu a v neděli za mzdu okolo 11 000 Kč, nebo rozšíří armádu nezaměstnaných. To je tak asi vše co si mohou vybrat.

Pan Zálom by se měl probudit, a podívat se kolem sebe, jak to vlastně je s tou úžasnou svobodou pro většinu lidí této země, a kolik jí skutečně mají. Je ovšem také možné, že nespí, ale pak vidí věci kolem sebe z jiného úhlu, a z jiné výše než já.

                 
Obsah vydání       12. 1. 2006
12. 1. 2006 Tištěné noviny končí?
12. 1. 2006 Výčitka Štěpán  Kotrba
12. 1. 2006 Lysenkové jsou možní v každé době Zdeněk  Slanina
12. 1. 2006 Mitterrand: levicový strejda, nebo monarchistický sedmilhář? Josef  Brož
12. 1. 2006 Fenomén Kohout Josef  Provazník
12. 1. 2006 Vyrábíme znovu i civilní letadla
12. 1. 2006 Nežijeme ve vzduchoprázdnu Václav  Rada
12. 1. 2006 Malý pravicový Lenin Josef  Vít
12. 1. 2006 Státem nařizovaná solidarita neexistuje
12. 1. 2006 Daně, solidarita a individuální práva - 2 Miloslav "Kraken" Junek
12. 1. 2006 Nevím, jak zabránit létání třísek než použitím jiné sekery Pavel  Urban
12. 1. 2006 Mediální přestřelky versus realita Martin  Tesař
12. 1. 2006 Chce pan Horák vymýtit ďábelské sémě lékárnické?
12. 1. 2006 Interrupce: Právo na svobodnou volbu je výzvou k zodpovědnému chování Linda  Sokačová
12. 1. 2006 Umělé přerušení těhotenství Petr  Wagner
12. 1. 2006 Řešením je antikoncepce
12. 1. 2006 Nejideálnější by bylo, kdyby nechtěné děti donosili muži z Hnutí pro život
12. 1. 2006 Utíkat z hospody bez zaplacení je podlost Pavel  Mareš
11. 1. 2006 Ministrův střet s realitou Milan  Černý
11. 1. 2006 Americká vojska střílela na iráckého novináře, oceněného čelnou mezinárodní cenou
11. 1. 2006 Už bylo dost výmluv!
11. 1. 2006 ČT: "Katolická církev bude dál strašit kondomy Bohumil  Kartous
11. 1. 2006 Prezident Klaus sabotoval zavedení směrnice EU proti hluku Miroslav  Šuta
11. 1. 2006 Diskuse s Janem Čulíkem v Českých Budějovicích
10. 1. 2006 Budiž trhy: kapitalismus a křesťanští fundamentalisté v Americe Greg  Evans
6. 1. 2006 Mlčení ministrů Jan  Čulík
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce