Volič, kterému nestačí laskavé ujištění o tom, jak si politici uvědomují znechucení lidí politikou... Téměř vždy, když totiž toto ujištění zaslechne, nejedná se o sebekritiku do vlastních řad, která by dávala naději, že když už toho pro nás v podstatě mnoho udělat nemohou, alespoň k nám budou poctiví. Slova jako "poctivost" politici úspěšně degradují již mnoho desetiletí. Možná už ani nevědí, co znamenají. Alespoň mnozí ti, jež jsou z nejasných důvodů neustále zváni do kratochvilných nedělních besed "napříč" českými televizemi.

Omlouvám se těm politikům, kteří snad skromně v pozadí pracují a jen skřípou zuby nad tou nespravedlností, co teď píšu.

Zakoušejí však pouze stejný pocit, jako mnoho jejich spoluobčanů-voličů, kteří jsou uvláčeni a unaveni příběhy bez konce, pohádkami o nesmírně pracovitých a schopných lidech, kteří donedávna byli vzorem všech ctností a náhle "selhali"(a to kdoví jestli, možná jim jen závidíme a tak si ve svým myslích vytváříme jejich negativní obraz -- ach, ta česká závist: jeden z nejoblíbenějších tuzemských postojů).

Musíme být opravdu hodně závistiví, neboť těch případů je mnoho...

Myslím těch, co jim neurvale křivdíme, když přece dobře placení advokáti vědí zcela jistě, že ti lidé jsou prostě jen obětí nespravedlnosti a všelikých intrik...

Asi abychom nezáviděli aktérům jejich zasloužený úspěch, jehož neposkvrněná poctivost byla tak hanebně zpochybněna.

Z řady opatrných liknavých českých voličů se v té chvíli stali právě voliči naštvaní, ale zůstali opatrní.

Divíte se ?

Ruku na srdce, kolik z nás má čas býti detektivem, aby se dopídil, jak to bylo doopravdy?

A i kdyby byl čas, kolik z nás má přístup k nějakým relevantním informacím ?

Co to sem pleteš, koho to zajímá ? Mňoukne kocour unuděně a zívne...

Nu, i takové myšlenky, vzpomínky i otázky se honí hlavou voliči, který by velmi rád použil vlastní rozum při rozhodování. Přiznám to, jsem takovým voličem, vlastně voličkou, jestli to tedy někoho neuráží. (Pokud ano, nemohu nic dělat.)

Ponechte si vyčpělé poznámky o ženském rozumu a čtěte dál, už se blíží konec...

Diskuse o povolebním uspořádání sil a kdo s kým mluví, nebo nemluví, mi připadají k ničemu, takže jsem na to šla od podlahy :

Zcela seriózně jsem se jala shánět dostupné volební programy. Začala jsem statečně u strany, které příliš nefandím (vesměs pro aroganci a nepřesvědčivou argumentaci jejích nejviditelnějších představitelů). Říkala jsem si, jsou tam určitě také rozumní lidé, zkusím je pochopit lépe, asi jim jen správně nerozumím. Ne, nebudu kritikem Modré knihy, obrazně řečeno jsem ji zaklapla dřív, než jsem z ní stačila přečíst dvacet stran. Tak tenhle román bych louskala opravdu hodně dlouho. Sama sebe jsem si na okamžik představila, jak po nocích, s notebookem na kolenou v ztemnělé ložnici studuji na hromadě příruček s cílem "správně" pochopit...

Taková představa není lákavá, po nocích chci taky zaslouženě spát.

Ostatně můj kocour by se tvářil nevlídně. A to je nějaká osobnost !

Nevzdávám se tak snadno, zkusím to znovu, začnu však přece jen programy stran, kterým lépe rozumím, i když nevím, zda se jim dá ještě vůbec věřit...