Zarážející je i skutečnost, že česká zpravodajská služba k vytváření falešného dojmu o takzvaném levicovém extremismu nedělá za peníze daňových poplatníků nic jiného, než že dezinterpretuje texty z webových stránek a novinových článků o sociálních fórech.

Jedním z konkrétních negativních důsledků těchto dezinformací bylo rozhodnutí JUDr. Petra Hulinského (ČSSD), náměstka pražského primátora, v předvečer dlouho chystaného prestižního Evropského přípravného shromáždění ESF (prvního ve státech střední a východní Evropy), neposkytnout pro něj prostory Magistrátu hl. m. Prahy, přestože mu byl předložen dopis místopředsedy vlády ing. Zdeňka Škromacha (ČSSD), že nad touto akcí přebírá záštitu. Toto rozhodnutí náměstka primátora bylo primárně motivováno obavou odboru public relations, že novináři budou spojovat radnici s "levicovým extremismem", protože se jim při vyhledávání pojmu "sociální fórum" na internetu objeví v první řadě odkaz na zprávy citované v úvodu této stížnosti. Tohoto shromáždění se přitom účastnili např. zástupci nejvýznamnějších odborových centrál států Evropské unie.

Žádám proto, aby bylo Ministerstvu vnitra a BIS uloženo vymazat z internetové prezentace svých výročních zpráv odstavce týkající se "levicového extremismu", zejména sociálních fór, alterglobalizačního hnutí, resp. tzv. marxisticko-leninských skupin, a pokud se takové skupiny nebudou dopouštět trestných činů, neuvádět je ani v budoucnu jako levicové extremisty.

Výroční zpráva BIS za rok 2003 uvádí v odst. 2.4.2 Levicový extremismus mj.:

"Mnohem hlasitěji než anarchoautonomové se z levého břehu extremistů ozývaly marxisticko-leninské skupiny, které se velmi čile zapojily do rozvoje a posilování mezinárodní spolupráce. Nejviditelnější byla jejich účast na druhém antiglobalizačním Evropském sociálním fóru (ESF) v Paříži, kde se setkávají různé levicové, zejména trockisticky a komunisticky orientované skupiny. Na jednání fóra přijeli z ČR zástupci Socialistické solidarity (SOCSOL), Revoluční mládeže (REVO) a Socialistické organizace pracujících (SOP). Mezi přítomnými byli i zástupci Komunistického svazu mládeže (KSM), Strany demokratického socialismu (SDS) a KSČM, která aktivitám ESF poskytuje propagační a finanční podporu.

Účast českých zástupců na ESF následně vyústila v listopadové pražské jednání, kde se reprezentanti některých skupin z českého levicového spektra shodli na uspořádání konference o vytvoření společné platformy s pracovním názvem Iniciativa za sociální fórum. Jako svůj cíl si Iniciativa uložila oslovit s nabídkou spolupráce mj. i politické strany, ekologická hnutí a odbory."

Výroční zpráva BIS za r. 2004 uvádí v odst. 2.4 pod nadpisem Levicový extremismus mj.:

"Na rozdíl od anarchoautonomního hnutí setrvávajícího v útlumu narůstala ve srovnání s minulými roky nadále spolupráce a organizovanost českých marxisticko-leninských a trockistických skupin. ... V souvislosti s hledáním této nové podoby, která by byla alternativou k současné globalizaci, označované jako "kapitalistická globalizace", je hnutí někdy nově označováno jako "alterglobalistické". V důsledku této změny byly postupně celosvětově nahrazeny masové násilné protesty antiglobalistů (známé z let 1999 - 2003) klidnějšími akcemi pořádanými např. v rámci tzv. sociálních fór.

Sociální fóra dnes existují na různých úrovních - od lokálních až po celosvětové. Jsou prostorem, kde se setkávají a střetávají zástupci širokého spektra organizací, hnutí, iniciativ a kampaní (od organizací politických, odborových, přes organizace mládeže, ochránce lidských práv, ekology a náboženské či antirasistické skupiny, až po organizace extremistické), aby diskutovali o lepší podobě globalizace. Tento cíl vyjadřují také hesla akcí pořádaných v rámci sociálních fór - "Jiný svět je možný", "Jiná Evropa je možná", "Jiné Česko je možné".

Účast českých levicových aktivistů na 2. Evropském sociálním fóru (ESF), které se konalo koncem roku 2003 v Paříži, byla na začátku roku 2004 impulsem k vytvoření české iniciativy, jejímž cílem je šířit myšlenku budování sociálních fór v České republice. Její činnost vyvrcholila v roce 2004 uspořádáním prvního Českého sociálního fóra a zorganizováním výpravy na 3. ESF do Londýna. Stejně jako v jiných státech, i v ČR se do aktivit souvisejících s realizací sociálních fór od počátku zapojují mj. zástupci radikálních levicově extremistických organizací, které vycházejí z myšlenek marxismu-leninismu (trockismu) a usilují o revoluční změnu současného demokratického uspořádání ČR.

Vzhledem k tomu vnímá BIS sociální fóra mj. jako jeden ze způsobů mezinárodní spolupráce levicových extremistů, který jim usnadňuje šíření extremistických postojů a získávání nových členů z řad široké veřejnosti. Případné získání dominantního vlivu levicových extremistů v rámci alterglobalizačního hnutí a jeho zneužití k realizaci vlastních cílů by znamenalo ohrožení demokratického uspořádání České republiky."

Informace Ministerstva vnitra o problematice extremismu na území ČR v roce 2004

uvádí v odst. 3.1.2.2 Marxisticko-leninské skupiny (neobolševismus, trockismus) mj.:

"Marxisticko-leninské skupiny pokračovaly v roce 2004 v realizaci projektu sociálních fór v ČR. Již od počátku roku docházelo k úzké spolupráci hlavních subjektů, které se v lednu spojily v rámci Iniciativy za sociální fóra (ISF) s cílem vytvořit jednotnou antikapitalistickou" platformu, inspirovanou antiglobalizačním hnutím sociálních fór. ...

Svoji činnost završili aktivisté z řad ISF uspořádáním prvního Českého sociálního fóra (ČSF) v Praze, které předcházelo III. Evropskému sociálnímu fóru (ESF) v Londýně v říjnu 2004. ČSF přispělo k tomu, že oproti II. ESF v Paříži se III. ESF zúčastnil z České republiky dvojnásobný počet aktivistů. Tvořili je zástupci ortodoxních komunistů, trockisté z REVO, Socialistické organizace pracujících či Socialistické solidarity a zúčastnili se jej i zástupci hlavních mírových skupin a některých nevládních organizací.

Průběh III. ESF ukázal, že v antiglobalizačním hnutí působí i nadále dvě názorová křídla, alterglobalizační a revoluční, která se prozatím nedomluvila na společné strategii, podle níž by činnost ESF měla v budoucnu pokračovat.

Rezoluce mládeže vytvořená na III. EFS, prezentovaná i v tisku, mimo jiné vyzvala k organizaci protestů a k zastavení Evropského summitu v Bruselu v březnu 2005, jednání G8 ve Skotsku v červenci 2005 a k protestům proti evropské Ústavě. Prohlášení rovněž vyzvalo k přímé akci k zastavení útoků EU na sociální péči a pracující a k solidaritě se skupinami, účastnícími se národně osvobozeneckých bojů."

V následující obsáhlé kapitole 3.2 Trestná činnost s extremistickým podtextem je uvedeno v tabulce č. 1 celkem 366 takových trestných činů zaevidovaných za rok 2004. Z jejich předchozího popisu však vyplývá, že šlo o činy s charakterem pravicového extremismu. Není zde uveden ani žádný přestupek, natožpak trestný čin levicově extremistický.

Stručný rozbor nepravdivých a dezinformačních tvrzení v uvedených citacích:

• Evropské sociální fórum (ESF) již v roce 2003 odmítlo název antiglobalizační hnutí, neboť řada jeho součástí není proti globalizaci, ale chce jinou podobu -- "globalizaci solidarity". Přestože zpráva BIS za rok 2004 správně uvádí, že u sociálních fór již nejde o antiglobalizační, ale alterglobalizační hnutí, tatáž zpráva i zpráva MV ČR nadále chybně označuje sociální fóra za antiglobalizační.
• Mezi účastníky ESF výrazně převažují odboráři a obdobná sociální hnutí (ATTAC, katolická charita apod.). Jedním z jeho stálých podporovatelů i spoluorganizátorů je Evropská odborová konfederace (ETUC). Tvrzení, že jde zejména o trockisticky a komunisticky orientované skupiny, je zřejmou dezinformací.
• Co se týče českých účastníků (výpravy do Londýna se zúčastnili i zástupci Amnesty International, Ligy lidských práv apod.), mezi nejaktivnějšími jsou mírové a levicové křesťanské organizace. Zavádějící je tedy i opakované vyvolávání dojmu, že jde o neobolševiky či ortodoxní komunisty -- kde je jejich definice nebo jiné určení, kdo je již ortodoxní a kdo ještě neortodoxní? Takové subjektivně hodnotící výrazy by neměly mít místo ve zprávách vypracovaných a zveřejňovaných státními orgány.
• Českého sociálního fóra se v roce 2004 zúčastnilo sedm poslanců Parlamentu ČR, bývalý zmocněnec vlády pro lidská práva, členové rad pro kontrolu veřejnoprávních médií, diplomaté či sociologové. Proč to ve zprávách nebylo uvedeno?
• Rezoluce mládeže z 3. ESF nebyla přijata Shromážděním sociálních hnutí, nýbrž byla jednou z mnoha rezolucí jednotlivých skupin a jejich sítí. Vyjadřuje legitimní politické názory některých účastníků ESF. Jak by měla souviset s českou extremistickou scénou, ze zprávy nijak nevyplývá.
• Ostatně pařížské i londýnské Evropské sociální fórum spoluorganizovaly tamní radnice, v londýnské katedrále je zahajoval primátor. Také proto se anarchistická hnutí již dva roky od sociálních fór (i v ČR) zcela distancují, případně je násilně napadají.
• Největší dezinformací je tvrzení BIS, že alterglobalizační hnutí v ČR by mohlo být dominováno levicovými extremisty, což by vedlo k ohrožení demokratického pořádku ČR. Tak silné tvrzení se ve všech citovaných zprávách vůbec nevyskytuje v žádné jiné souvislosti! Tento nekorektní vývod prokazuje buď naprostou nevědomost o hlavní zásadě přijímání rozhodnutí u všech sociálních fór, jíž je konsensus (pokud hnutí obsahuje jakoukoli neextremistickou složku, žádná jiná složka nemůže získat dominantní vliv), nebo skutečnost, že jde o účelovou dezinformaci vlády i veřejnosti.
• Na tuto druhou možnost ukazuje i srovnání prostoru, který je ve všech těchto zprávách věnován popisu scény pravicového extremismu a tzv. levicového extremismu (řádově tentýž), a počtu trestných činů s extremistickým podtextem pravicovým (rasismus, fotbalové chuligánství, antisemitismus apod.) a levicovým -- za rok 2004 cca 366:0.
• Pravicoví extremisté se cvičí v bojových sportech, hlásají nenávist a dopouštějí se násilných činů. Nic takového nebylo podle citovaných zpráv zaznamenáno u tzv. levicových extremistů -- čeští účastníci sociálních fór se k žádnému násilí nechystají a dokonce se od něj výslovně distancují.
• Také anarchoautonomní scéna se od roku 1999 významně změnila (jak ostatně zprávy BIS konstatují). Od roku 2000 nebylo zaznamenáno žádné masové násilné vystoupení a poslední demonstrace 18. 10. 2005 proti Dnům EU a USA se dokonce konala na místě vyhrazeném pro takové akce Magistrátem hl.m. Prahy.Co je zde extrémního?

autor je ekolog, pracuje s mládeží a je spoluorganizátorem české účasti na Evrospkém sociálním fóru. Tato analýza byla podkladem pro interpelaci předsedy vlády Jiřího Paroubka.