Učený svět nenašel shody v pojmech svoboda či demokracie a jejich kriteriích. Těžko chtít od týmů diplomatů, aby svým šéfům za pár dní připravili pro všechny zúčastněné strany stravitelný výklad pojmů odvozených - jako jsou sebeurčení, nezávislost, spravedlnost, lidská práva a jejich nedělitelnost, atd., atp.

Hlavním problémem bylo, zda irácký protiokupační vzdor je oprávněným odbojem -- nehledě na formy, které používá a jeho civilní oběti -- nebo odsouzeníhodným terorem.

Před pár týdny jsem se vracel shodou okolností z Barcelony do Prahy. Při zastávce v Lyonu jsem koupil v antikvariátu knihu s mnoha fotografiemi a dokumenty s jednoduchým názvem: Pierre Bourget "Paris 1940 -- 1944".

Na straně 155 je dokument v německé a francouzské verzi Bekanntmachung -- Avis vydaný dne 10. července 1942 jménem Der Höhere SS- und Polizeifuhrer im Bereich des Militarbefehlshabers in Frankreich. V oznámení se obyvatelstvu na obsazených územích sděluje, že dochází k anglickou a sovětskou stranou podporovaným atentátům, sabotážím a nepokojům. Tyto akce vážně narušují pokojný, mírový život civilního obyvatelstva, který je třeba chránit. Následuje sdělení o trestech za podporu sabotážníků a neposkytnutí informací. Muži zastřelení, ženy pracovní tábor, děti převýchova a to v širším příbuzenstvu včetně kmotrů.

Na straně 159 následuje dokument, který dokládá, že oznámení bylo míněno se vší vážností. Obsahuje dvě strany ze seznamu popravených atentátníků, sabotérů a narušitelů pořádku. Aby bylo Pařížanům jasné, že jen krajní extremista mohl být narušitelem jejich klidného, mírového života nese dokument název: "Liste der am 11. 8. 1942 auf dem Mont Valerien erschossenen 88 kom. Terroristen".

Knihu vydalo nakladatelství Plon, 1979.