21. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 11. 2005

Filosofický horor o kultuře

Martin Ondreját

Jako filosofický horor popisuje svůj nový film Jan Švankmajer, který měl v českých kinech premiéru 17. listopadu pod názvem Šílení. Nehodlám zde psát recenzi - k tomu se ani necítím dosti povolán, a navíc, pro čtení této statě ani není potřeba shlédnutí Švankmajerova chef-d'oeuvre. Chci se spíše věnovat ekonomickému aspektu tohoto filmu.

Jan Švankmajer je v rovině filmové tvorby něco jako Václav Havel v politice nebo Bořek Šípek v designu - je v cizině uznávanější ne-li stejně, pak víc než doma. Také, byť je jeho tvorba svébytná a nezávislá na mainstreamu, dosahuje vysokého uznání a relativní popularity (Šílení byli v distribuci dříve v Japonsku než v Česku).

Je jedním z mála lidí, kteří se kultuře nikoliv přizpůsobují, ale kulturu tvoří a současně dosahují značného uznání. Tento zdánlivě nepatrný rozdíl je ve skutečnosti naprosto zásadní. Umělec-prodejce, který si nejprve nechá zjistit, o co má divák-konzument největší zájem, a tam pak investuje svůj potenciál, se chová vypočítavě podle zákona nabídky a poptávky. Nenaslouchá svému nitru, nezhmotňuje své představy, nýbrž svých dovedností užívá k vytváření něčeho, čeho si trh žádá. Je poplatný trhu.

Švankmajer, podobně třeba jako Iva Bittová, se řídí svým citem a srdcem, nikoliv poptávkou. Rozdíl oproti umělcům poplatným trhu je v tom, že Švankmajer poptávku vyvolává, nikoliv, že se jí přizpůsobuje. Odměnou divákovi je pak obohacení ze střetu s něčím novým - na rozdíl od umělců poplatných, kteří divákovi nabízí pouze to, co už zná a čeho si žádá (na tomto principu funguje komerčně velice úspěšná televize NOVA).

Celý problém tkví v tom, že umění à la Švankmajer, právě díky tomu, že není orientováno na zisk, ale na umění an sich, nevytváří primárně zisk, ale umělecké hodnoty, a tyto dvě kategorie splývají jen zřídkakdy. Lapidárně řečeno, pro svůj vznik potřebuje subvenci. Švankmajerovi Šílení získali příspěvek z evropského fondu pro podporu koprodukcí Eurimages, a příprava projektu byla podpořena programem EU Media. Kromě toho film získal návratnou finanční výpomoc od Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, a finanční podporu z ministerstva kultury Slovenské republiky.

Filosofický horor v kultuře tedy spočívá v tom, že nebude-li umění subvencováno, bude se redukovat pouze na umění poplatné zájmu "většinového diváka" (tzv. holywoodizace), na druhou stranu si na sebe vydělá. Avšak díky subvencím můžeme obdivovat filmy Jana Švankmajera, a japonští diváci vědí, kde leží Česká republika.

Poznámka JČ: Dodejme, že prodejnost, přizpůsobivost komerčnímu "nejnižšímu společnému jmenovateli", je pro kulturu absolutně ničivá. Kulturní společenství dokáže prosperovat pouze tehdy, pokud nadaní jedinci mají možnost a schopnost porušovat dosavadní stereotypy a přinášet svědectví a umělecké analýzy, které se vymykají dosavadnímu vnímání a chápání většiny. Tak se lidská civilizace posunuje kupředu.

Rozhodneme-li se, že jde v první řadě jen o peníze, a budeme-li kolaborovat s (nevzdělanou) většinou, podlézat jí kvůli penězům, zastavíme tím veškerý myšlenkový pokrok. Velmi brzo zjistíme, že naše kultura zaostala za jinými, kde k takové primitivní degeneraci nedochází.

Česká kultura měla ve svém "pohodlném, uzavřeném teplíčku" vždycky tendenci k malosti a k plebejskosti. To, jak rychle přijala za posledních patnáct let nejzdegenerovanější výstřelky grunderského "kapitalismu", které nevládnou na Západě, musí být zdrojem nesmírného znepokojení. Stačí se jen podívat na stránky firmy Bonton (www.bhe.cz), abychom zjistili, jaký póvl v mezinárodním výběru nabízí tato firma divákům na DVD. Já mohu naproti tomu jít v Glasgow do obchodu nedaleko univerzity, který na svých pultech na DVD má obrovský výběr nejzajímavější a nejlepší kulturní filmové produkce za posledních 100 let. Proč to neprodává Bonton?

Poznámka ŠOK: To je jednoduché. Protože mezinárodní autorskoprávní omezení praví, že licence jsou teritoriální. Prodejci (zhusta zanglofonních zemí) vazbí prodej "trháků" na balík neprodejného škváru. Tím zaplňují trh. Aby se teritoriálnímu producentovi vyplatilo koupit a přeložit "netrhákový" film a vylisovat jej na DVD, opatřit obalem a uvést ho na trh, musí zaplatit fixní náklady bez ohledu na množství vylisovaných kusů . A bez ohledu na počet prodaných kusů. To si dovolí pouze v situaci, kdy trh je minimálně půlmiliardový. Prodávat v zemi, kde je deset miliónů obyvatel, anglicky hovoří dvě až tři procenta lidí, anglicky dabovaný či orignální film, to je jako promítat finskou komedii o životě za polárním kruhem v multiplexu.

Odpověď tedy zní - proto. Protože jsme v Česku, které anglicky nehovoří a kde jedno legálně zakoupené DVD stojí skoro celodenní mzdu - tytéž peníze, jako kdekoliv jinde. Pozue plat kupujících není jako kdekoliv jinde. O množství takto prodaných kusů netřeba hovořit. Až bude stát DVD padesát korun, mnozí si jistě koupí své oblíbené filmy legálně. Prázdné DVD stojí šestnáct korun, vypalovačku má doma každý.

Nedávno si čeští fanoušci seriálu Červený trpslík, sdružení kolem internetového serveru, vydali "přátelsky" a hlavně legálně úspěšný seriál. Zakoupili si sami teritoriální práva pro ČR od BBC, titul přeložili, DVD vylisovali a sami dali do prodeje. Jinak by Červený trpaslík v Česku nevyšel. Tak je to.

                 
Obsah vydání       21. 11. 2005
21. 11. 2005 "Hyde Park" v České televizi Jiří  Jírovec
20. 11. 2005 Jimmy Carter: Amerika opouští demokratické hodnoty
21. 11. 2005 Ač v EU, cizí nechceme a svoje nedáme Bohumil  Kartous
21. 11. 2005 * Martin  Švanda
21. 11. 2005 Měl jsem sen... Josef  Provazník
21. 11. 2005 Město je na delší dobu než volební období... Igor  Krčmář
21. 11. 2005 V ČR chtějí samozvané "elity" pořád někomu něco zakazovat Josef  Provazník
21. 11. 2005 Irácký prezident: Budu vyjednávat s povstalci
21. 11. 2005 V USA se vede válka o vyšetření operace Able Danger Mojmír  Babáček
21. 11. 2005 Filosofický horor o kultuře Martin  Ondreját
21. 11. 2005 O šíleně děsně rychlých hvězdách Karel  Moudrý
21. 11. 2005 Španělsko mlčí o Francovi
21. 11. 2005 Davidovi Irvingovi hrozí dvacetileté vězení Richard  Seemann
21. 11. 2005 Proč stropy pojištění Josef  Vít
21. 11. 2005 Poplašná zpráva Václav  Dušek
21. 11. 2005 Právo na informace
21. 11. 2005 Bible proti zájmům církve Irena  Ryšánková
21. 11. 2005 Nejasná zpráva o transformaci chemického průmyslu... Ladislav  Žák
21. 11. 2005 Proč jste se, pane Žáku, nespojoval proti násilí za komunismu? Boris  Cvek
19. 11. 2005 WTO: přetrvávají rizika neúspěchu Ludmila  Štěrbová
19. 11. 2005 CIA provozuje síť mezinárodních výzvědných středisek
18. 11. 2005 Vědci objevují mechanismy stárnutí
20. 11. 2005 Homosexuálové do plynu? Linda  Sokačová, Ondřej  Slačálek
21. 11. 2005 UN HOMME AVEC UNE BIERE
21. 11. 2005 Český Silvestr v Los Angeles
21. 11. 2005 Provokace paní Merkelové
18. 11. 2005 Právní kontinuita s protiprávním režimem Přemysl  Janýr
18. 11. 2005 Je přece jen pochybné, zda použití bílého fosforu lze označit za chemický útok Karel  Dolejší
18. 11. 2005 Umíte mluvit? Umíte psát? A víte vůbec, co říkáte? Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 11. 2005 Hospodaření OSBL za říjen 2005

Český film RSS 2.0      Historie >
21. 11. 2005 Filosofický horor o kultuře Martin  Ondreját
7. 11. 2005 Sú Hrubeš a Mareš filmom do dažďa? Juraj  Korpa
27. 10. 2005 Hrubeš a Mareš jsou naši souputníci Tomáš  Koloc
10. 10. 2005 Štěstí: Ta schematičnost opravdu skřípe Tomáš  Koloc
29. 9. 2005 Jak kritici ublížují filmu Štěstí Ján  Simkanič
26. 9. 2005 Štěstí Bohdana Slámy dostalo cenu v San Sebastian   
15. 9. 2005 Štěstí Bohdana Slámy   
9. 8. 2005 Co se právě hraje v Athénách pod Akropolí? Jan  Čulík
1. 8. 2005 S Břetislavem Rychlíkem o jeho tvorbě a o České televizi Jan  Čulík
1. 8. 2005 Skončila letošní Letní filmová škola - většina nových českých filmů byla nevýrazná Jan  Čulík
29. 7. 2005 Štěstí Bohdana Slámy - nejlepší český film letošní sezóny? Jan  Čulík
28. 7. 2005 A. J. Liehm: Každá dobrá kultura je kritika proti Jan  Čulík
27. 7. 2005 "Nový" český film plný starých myšlenek a stereotypů Ema  Čulík
27. 7. 2005 A 'new' Czech film full of old ideas and sterotypes Ema  Čulík
26. 7. 2005 Jsem typický Michelangelo, který maluje Sixtinskou kapli Jan  Čulík