10. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 10. 2005

NOBELOVA CENA

První liga ve fyzice: Wofgang Ketterle, Theodor Hänsch

Jako nejbližší spolupracovník shora zmíněných špičkových fyziků pociťuji při jejich vyznamenání také alespoň stín uznání, přes 30 let jsem se zabýval experimenty, které navrhoval Herbert Walther, nedávno penzionovaný ředitel Max-Planckova Ústavu pro kvantovou fyziku, a Theodor Hänsch, i když nás spolupracovníků byly za těch 30 roků desítky, málokdo zůstal po celé toto období jako já.

John Hall byl naším častým hostem, lze říci, že se jednalo o skupinu, která držela pohromadě právě na základě rozdílných temperamentů. John Hall je typický americký fyzik, sebevědomý, vždy perfektně oblečený, nemá nikdy pochyb o správnosti svých názorů. Jeho přednášky jsou vždy velmi temperamentní, hojně ilustrované, nikdo na nich neusne.

Theodor Hänsch je naprotitomu velmi pečlivý, vždy přísně kontroluje, co se může sdělit, velkou část svého času tráví v laboratoři a se svými spolupracovníky. Herbert Walther byl opět produkt svého času: věčně mezi cestovními termíny od konference ke konferenci, v laboratořích jenom procházel, aby si nechal sdělit nejnovější výsledky, které potřeboval pro nejbližší konferenci.

Těžištěm jeho řízení byly jeho semináře, zejména nezapomenutelná byla soustředění na zámku Ringberg u Rottachu, který patří Max-Planckově společnosti, tam se všichni spolupracovníci a studenti ubytovali na jeden týden v březnu, aby v klášterní izolaci probrali všechno, čím se zabývají. Pozvaní hosté pak diskutovali o nových teoriích a o připomínkách k experimentům.

Obě udělené ceny potvrzují vysokou úroveň Max-Planckova Ústavu pro kvantovou fyziku v Garchingu u Mnichova, (srovnatelná instituce v ČR by byl ústav Akademie Věd) a s ním velmi úzce spolupracující Ludwigs-Maximilians-Universität München.

Všichni zmínění se zabývali fyzikou jednotlivých atomů, které se snažili sledovat ve vesmírných podmínkách při teplotách řádu tisíciny Kelvina, tudíž blízko absolutní nuly.

Pro tyto experimenty jsou vhodné zejména atomy sodíku, náročnější práce byly pak provedeny s atomy rubidia.

Nechci zde rozvíjet složité teorie. Pro sledování chování atomů za extremně nízkých teplot jsme vyvíjeli celou řadu "pastiček", do kterých se ionizované atomy chytily jako myš a udržovaly se na jednom místě poměrně dlouhou dobu.

Technické problémy jsou samozřejmě dost náročné, okolí je třeba chladit tekutým héliem, v náročnějších experimentech dokonce isotopem hélia 3, což samozřejmě prodražuje experiment opravdu výrazně, vysokofrekvenční pole musí být poměrně silné, což požaduje generátory a přizpůsobovací články dost náročné.

Jednou fungující aparatura je však opravdu zajímavá, lze pozorovat, že atomy, zachycené v tomto zařízení, okamžitě zaujmou polohy, které jsou typické pro krystalovou strukturu, jakási snaha po společnosti. Zde byly velmi významné práce Herberta Walthera. Jeho obrázky krystalových struktur zdobily titulní stránky německých Fyzikálních listů ročníku 1999.

Extremně nízké teploty se dosahují kvantovým chlazením, zachycené atomy ztrácí kinetickou energii vzájemnou výměnou energie s laserovým zářením, použije-li se laserové záření s poněkud delší vlnovou délkou než přechodové frekvenci atomu, musí být energie nutná k absorpci doplněna Dopplerovou složkou, vzniklou pohybem atomu, v důsledku toho ale atom ztrácí kinetickou energii.

Tento druh chlazení atomů navrhl poprvé Theodor Hänsch už někdy v 90. letech minulého století. Samozřejmě je vše podmíněno stavem techniky, můj úkol byl na začátku tohoto období definován jako stabilizování a řízení přesné vlnové délky laseru, na toto téma byla také v r. 1975 napsána moje disertace.

Chtěl jsem tímto říci, že Nobelovy ceny v tomto oboru mají také zázemí, které je mimo jiné i českého původu, jako asistent jsem u prof. Herberta Walthera začal už v r. 1971, jeho spolupracovníkem jsem byl na LMU München a Max-Planck-Institutu Garching až do r. 2001.

Bez našich angažovaných studentů, především studentů LMU München, by nebylo možné dosáhnout této úrovně. Nemohu si představit jakoukoliv vysokou školu s úrovní, která nemá přímý vztah k aktuálním výzkumným úkolům. Přibližně 20%, možná i více, spolupracovníků prof. Theodora Hänsche byli studenti a doktorandi mnichovských vysokých škol.

Zde ještě krátká poznámka k diskuzi o elitních školách: potřebujeme nezbytně oba druhy škol, školy, které školí odborníky, tak nezbytné pro naši ekonomiku, ale také špičkové vědce, kteří zajistí náš podíl na světovém pokroku vědy a techniky. Ani jedno, ani druhé nelze zanedbávat, naše šance je, vyhledávat nadějné talenty a dát jim podmínky, to se dá nejlépe realizovat úzkým sepětím špičkových pracovišť jak v průmyslu, tak v Akademii s vysokými školami. Dosud nám v tom bránily psychologické zábrany. Obavy ze schopných spolupracovníků, neklid na pracovištích s konkurencí, závist vůči schopnějším. Prosím, uvědomte si, že se vždy najdou schopnější lidé než Vy, přesto máte na svém pracovišti a ve svých podmínkách šanci, kterou byste neměli zahodit!

Dnešní věda není dílem individualistů, kteří se zavřou v laboratoři, dnes pracují na aktuálních problémech týmy v řádu desítek spolupracovníků. Snad je tu na místě srovnání s fotbalem, každý má svůj úkol, brankář, útočník, obrana. Ve fyzice se tyto úkoly jmenují teorie, expriment, realizace, i zde lze organizovat mužstvo, ve kterém má každý svůj úkol. Gól docílí pouze optimálně spolupracující účastníci, Nobelovu cenu dostane pouze kapitán!

Ne všichni mohou dostat Nobelovu cenu, ale už jenom ta cesta k ní může být cílem, který nás všechny posune dále!

                 
Obsah vydání       10. 10. 2005
10. 10. 2005 Extremistické názory senátora Mejstříka Jiří  Jírovec
10. 10. 2005 Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet Jan  Čulík
10. 10. 2005 New York Times: Pandemie ptačí chřipky hrozí, není jasné kdy
10. 10. 2005 Přijme Parlament zákon neodlišující vědce od hackerů?
31. 10. 2005
10. 10. 2005 Angela Merkel se stane německým kancléřem
10. 10. 2005
10. 10. 2005 Zemětřesení usmrtilo v Pákistánu více než 30 000 lidí
25. 10. 2005
10. 10. 2005 Američan v řetězech
10. 10. 2005 Smuteční šaty Josef Svatopluk Machar
10. 10. 2005 Varování: I v demokracii může jedna strana vládnout donekonečna!
8. 10. 2005 Cejch Oldřich  Průša
10. 10. 2005 Nebylo toho již dost? Jiří  Paroubek
10. 10. 2005 Věř, ale komu věříš, měř Jiří  Staněk
10. 10. 2005 Krize českého zdravotnictví? Petr  Wagner
10. 10. 2005 Míra nezaměstnanosti v září klesla
10. 10. 2005 Reuters: Mnoho nebezpečných chemikálií v krvi Evropanů Miroslav  Šuta
10. 10. 2005 První liga ve fyzice: Wofgang Ketterle, Theodor Hänsch Miroslav Václav Steiner
10. 10. 2005 Krátká paměť radí, raději šťourat se v historii Václav  Dušek
10. 10. 2005 Štěstí: Ta schematičnost opravdu skřípe Tomáš  Koloc
10. 10. 2005 Zavádí se daň z počítače?
10. 10. 2005 Jsem syn lékaře - umřu hlady Josef  Vít
10. 10. 2005 Krize identity Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
10. 10. 2005 "Máme pitomější politiky, nebo novináře?" Miloš  Čermák
10. 10. 2005 Turecká "hrozba" Judita  Takáčová
10. 10. 2005 Nerozhodné polské prezidentské volby
10. 10. 2005 Uznání homosexuálních sňatků nelze není srovnatelné s uznáním mnohoženství
10. 10. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. září 2005
8. 10. 2005 Senát zakázal slovo "komunismus" Jan  Čulík
8. 10. 2005 Zdeněk Bárta v Senátu: Budu hlasovat proti iniciativě "Zrušte komunisty" Zdeněk  Bárta
9. 10. 2005 Zákaz slova "komunismus" je naprosto absurdní Boris  Cvek
9. 10. 2005 Evropský paternalismus je pro mě nepřijatelný Jan  Čulík
10. 10. 2005 Jsem antikomunista, a proto jsem proti zákonu "proti propagaci komunismu"
6. 10. 2005 Vyhrožujete mi výpovědí Martin C. Putna
6. 10. 2005 Šikana zaměstnaců, kteří pracují s počítačem, šikana novinářů a protiteroristická hloupost Štěpán  Kotrba
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce