Na tyto hodiny jsem si ovšem musel několik desítek let počkat, než byla zvládnuta technika vysoké integrace, tj., "namačkání" celé elektroniky do jediného čipu, a než byla zavedena jejich hromadná výroba, čímž došlo ke snížení jejich ceny natolik, že se tyto hodiny a hodinky skutečně masově rozšířily. Souhlasím s panem Brožem, že "...tržní prostředí s odlišně nastavenými parametry je také schopné generovat ekologicky a ekonomicky zajímavé alternativy i v dopravě."

Problém je v tom, že pro většinu lidí je téměř nemožné zasahovat do "nastavování parametrů" onoho tržního prostředí a vše stojí na penězích. Rozšíření elektromobilů se bude bránit nejen lobby současných výrobců spalovacích motorů, ale i olejová lobby -- protože právě jejich podíl zisků z "tržního koláče" by byl ohrožen.

Já sám bych elektromobil používal, i když je "línější" než automobil s klasickým spalovacím motorem (v elektromobilu se mnoho lidí nesvezlo, já ano, ale kdo používal řetězovou pilu s benzínovým i s elektrickým pohonem, bude vědět, o čem mluvím), protože nezávodím, jezdím tak, abych se někam dostal, a dojezd kolem 100 km by mi většinou stačil.

Pan Brož napsal velmi hezký článek, z kterého jsem se opět poučil o možnostech, ale bohužel, je to "hudba budoucnosti", kterou zatím nikdo z nás nemůže využít.

Pokud pan Brož píše, že "...Pořizovací cena elektromobilu je srovnatelná s běžným vozem nižší střední třídy, elektromobil s moderní Li-ion/polymer technologií trakční baterie je v cenové hladině (vyšší) střední třídy..." je to jen povšechné konstatování - dokud tedy neuvede kde, za kolik je elektromobil k dostání, případně jeho značku a alespoň základní technické parametry, je to zase jen příslovečný "holub na střeše" zatímco my máme "vrabce v hrsti". Pro zajímavost ale uvedu, že v roce 1992, kdy se elektromobily v Ejpovicích vyráběly (cca. 20 ks denně), byla cena elektromobilu 250 000 Kčs, zatímco cena klasického Favorita byla kolem 130 000 Kčs.

Pokud se pan Brož zmiňuje o hnutí DIY (do it yoursef, čili udělej si sám), obávám se, že tato éra pro automobilisty u nás skončila s érou vozů Škoda 105 a 120, případně prvních Favoritů (nepíši to se škodolibou radostí, jsem také "kutil").

Dnešní automobily, i ty menší, mají většinou motory se vstřikováním, vybavené katalyzátory a řízené mikročipem, takže jejich údržbu zvládne pouze značkový servis, vybavený měřicí technikou za řádově statisíce korun. Prakticky už jsou problémem jakékoliv úpravy elektroinstalace, protože použití zásuvných konektorů téměř znemožňuje udělat si svůj vývod, takže na majiteli zůstaly jen možnosti výměny žárovek, doplňování oleje do motoru, výměna baterie, případně promazání zámků na dveřích atd...

I úpravu na plynový pohon nelze provádět "kutilsky", musí ji provádět odborná firma, která má na tuto činnost certifikaci a za instalaci ručí. Tento stav ale nepokládám za úřední buzeraci, tím je zaručena bezpečnost nejen uživatele, ale i ostatních účastníků silničního provozu.

Jednotlivé typy automobilů mají i přiřazeny určité typy pneumatik, což je třeba respektovat, jinak vozidlo, řečeno úředním jazykem "pozbývá technické způsobilosti k provozu". Výměna hnacího agregátu za elektrický by tedy byla podstatným zásahem do konstrukce vozidla a nemohla by být schvalována na stanici STK, zvláště kdyby ji prováděl neodborník. Jednalo by se o vystavení nového technického průkazu, což je záležitost nejen zdlouhavá ale také značně nákladná.

K otázce nemocnosti by se musel vyjádřit odborník -- já jsem jen uvedl svou osobní zkušenost (která náhodou byla ve shodě s osobní zkušeností pana Víta), laicky se domnívám, že v hromadné dopravě jsou lidé v mnohem těsnějším kontaktu než v zaměstnání nebo na nákupech. Pokud se pan Brož zeptá svého obvodního lékaře, zjistí, že "správně přechozená" chřipka může zanechat vážné následky na srdci, ledvinách a dalších vnitřních orgánech. O vlivu nemocnosti na hospodářství by se musel vyjádřit ekonom -- vzato selským rozumem, každý nemocný pracovník přestane produkovat a začne spotřebovávat.

Závěrem bych podotkl, že i mně by se líbila verze lepšího životního prostředí podle pana Brože, volnější a klidnější centra měst, jenže v současné demokracii máme oba možnost se k tomuto problém pouze demokraticky vyjádřit (asi jako Angličané v Hyde Parku), což na změnu současného stavu nemá ten nejmenší vliv....