V květnu 2004 předala britská tajná služba SIS další část svých spisů Národnímu archivu. Mezi nimi jsou i zápisy z výslechů Kopkowa, důstojníka gestapa, zabývajícího se mj. rozkrýváním sovětských zpravodajských sítí Rudá kapela a Rudá trojka.

Sarah Helmová, autorka knihy Příběh Very Atkinsové a zmizelých zpravodajských agentek britského útvaru pro speciální operace SOE (A Life In Secrets: The story of Vera Atkins and SOE's lost agents), píše o osudech ženy, jež za druhé světové války posílala parašutistky -- tajné agentky -- do okupované Francie a poté od roku 1945 pátrala po jejich osudech: Všechny její agentky byly zavražděny, a to tím nejbarbarštějším způsobem.

Helmová o svých poznatcích publikovala 14. května 2005 článek v londýnských Timesech, z něhož vyplývá, že Kopkow, označovaný za jednoho z nejvyšších Hitlerových zpravodajských důstojníků, který nařídil vraždy více než stovky tajných britských agentů v koncentračních táborech, byl ušetřen popravy jako válečný zločinec a zaverbován ke spolupráci s britskou tajnou službou MI6, za účelem získávání informace o komunistech v rozhořívající se studené válce.

Dne 15. července 2005 o tomto tématu promlouvala autorka ve vysílání BBC.

Horst Kopkow (v roce 1945 byl 35letý) byl uklizen před vyšetřovateli nacistických zločinů smyšlenou legendou o jeho úmrtí na bronchopneumonii. Podobně Američané zaverbovali a používali "lyonského kata" Klause Barbie. Kopkowův případ je ale význačný tím, že jeho noví ochránci bývali kolegy a dokonce řídícími orgány jeho dřívějších obětí. Jejich cynismus nesnižuje ani fakt, že informace jím poskytnuté se údajně ukázaly být nakonec bezcenné, neboť jim KGB bylo schopno čelit, když šéfem ruského odboru v MI6 byl Kim Philby, patnáct let poté odhalený coby sovětský agent.

Poznatky francouzského publicisty Pierra de Villemarest, jak je publikoval v knize Nedotknutelný (Untouchable: Who Protected Bormann and Gestapo-Muller after 1945) obraz doplňují:

Kopkow začínal u kriminální služby, do nacistické strany vstoupil v roce 1931, do SS a na gestapo pak v roce 1934.

Śéf Sonderkommanda a hlavní vyšetřovatel Horst Kopkow v rámci boje gestapa se zpravodajskými službami Spojenců, především pak s Rudou kapelou, zřídil ve Francii tým 22 odborníků na vyšetřování a zatýkání spojeneckých agentů, jejichž prostřednictvím se pak snažil rozehrávat rádiové zpravodajské hry.

Kopkow po válce už jako agent MI6 dostal od Britů novou identitu jako Peter Cordes, navštěvoval pravidelně svou manželku a rodinu, po pár letech přesídlil za nimi do Gelsenkirchenu, kde v roce 1956 přijal jméno Kopkow-Cordes. Tamtéž se v klidu dožil vysokého stáří, zemřel v roce 1996 (!).

Závěr z tohoto příběhu plynoucí - Cosi fan tutte (Tak to dělají všechny) -- platí nejen pro postavy stejnojmenné Mozartovy komické opery, ale taky pro všechny zpravodajské služby minulosti i současnosti. Ve vyšším zájmu (státním), který nebývá totožný s vyšším principem (mravním), je takový postup nabízejícím se (často jediným) racionálním řešením, byť se zvnějšku může jevit jako cynické.

A nabízející se otázka: Proč je v České televizi služba obecnému zájmu nahrazována povrchními předpojatými ideologizujícími soudy?

Odkazy:

http://www.czech-tv.cz/program/1181686807-08.09.2005-20:00-2.html

http://show.idnes.cz/show_tipy.asp?r=show_tipy&c=A050902_183243_show_tipy_gra

http://www.bbc.co.uk/radio4/womanshour/ram/2005_28_fri_04.ram

http://www.mi5.gov.uk/output/Page343.html

http://www.timesonline.co.uk/article/0,,2-1611185,00.html

http://www.amazon.co.uk/exec/obidos/ASIN/0316724971/qid=1126104448/sr=1-1/ref=sr_1_2_1/026-4825186-1050043

http://www.amazon.co.uk/exec/obidos/ASIN/1904997023/qid=1126021514/sr=2-1/ref=sr_2_9_1/026-4825186-1050043