Zachoval sice jistou opatrnost, protože údaj označil za odhadnutý ("Amnesty International estime...") a přibližný ("environ"), ale kachna už byla na světě. Hausnumero záhy prorazilo do zprávy tiskové agentury APA a odsud do rakouských médií. Ani tam se ovšem nezastavilo, alébrž odvážně proniklo i do ČTK, odkud je zase převzaly Lidové noviny a Právo.

Skutečnost je taková, že Amnesty International nezná přesný počet osob zadržovaných v amerických tajných věznicích. Nezná dokonce ani celkový počet těchto věznic, jak lze po přečtení zprávy Torture and secret detention: Testimony of the `disappeared' in the `war on terror' vydané Mezinárodním sekretariátem téhož 4. srpna snadno zjistit. Navíc v podobných případech přece počty postižených nejsou tím nejdůležitějším.

Spanilý let kachny územím habsburské monarchie však představuje něco více než jen předvídatelný následek chybné překladatelské práce regionální švýcarské kanceláře Amnesty International. Jde o otázku, co je média, a potažmo celou společnost, vůbec schopno zaujmout. Informace o tom, že a jak funguje systém tajných amerických věznic, o izolaci a různých způsobech mučení zadržovaných, o tom, že integrální součástí systému je využití kapacit jordánských, egyptských, saúdských nebo jemenských bezpečnostních složek, které současně americké ministerstvo zahraničí ostře kritizuje za porušování lidských práv - vše bylo dostupné v původní anglické zprávě. Ale na pozadí hausnumera, tedy pouhé statistiky, tyto skutečnosti takřka zanikly.

Z celé kauzy tedy plyne následující poučení: až budete někdy sestavovat tiskovou zprávu, nebojte se uvádět naprosto nesmyslná čísla. Naopak: napište, že Česká republika vyvezla předevčírem do Kolumbie 999.999, 9 kusů pistolových nábojů ráže 9 mm Luger, a pozítří dodá tamtéž 45.450.450 nábojů .45 ACP. Možná na tom něco bude - ale hlavně toto tvrzení velmi pravděpodobně převezme 666 novinářů a přečte 150.000.000 čtenářů. Pokud se naopak omezíte na popis nelidského utrpení dvou nebo tří lidí po celé měsíce zadržovaných na základě pouhého podezření, žádná zpravodajská bomba to nebude. Když se kácí les, lítají třísky. Doba si žádá ohromujících tvrzení posouvajících hranice lidské představivosti ve sféře kvantity, nikoliv tragických příběhů konkrétních lidí.

Jenže když se naše mentalita dostala až sem, děsím se toho, co jsme v hloubi duše připraveni bez mrknutí oka přijmout.