Ve zpravodajství je neustále uváděn nejen nekonečný výčet vítězně zabitých amerických vojáků, ale zrovna tak příslušníků irácké policie a armády. Takže zdaleka nejde v žádném případě jen o odpor proti americkým vojákům, ale o boj proti všem, a to i proti civilistům. Nezvladatelný chaos a postavení dvou hlavních náboženských směrů proti sobě, vede nutně k vzniku občanské války, která už začala.

Iráčané prostě nutně potřebují práci, a protože je celá zem zdevastovaná, muži se mohou uplatnit hlavně u policie nebo v armádě. Vzhledem k tomu, že poslední irácká vláda byla zvolena v prvních svobodných volbách a jsou v ní zastoupeni představitelé obou náboženských směrů a etnika, odpovídající jejich počtu ve společnosti, nedá se rozhodně nazývat "loutkovou"! Tím ani policie nebo armáda není loutková, nedovedu si vůbec představit, kdo má tedy v tak strašlivé situaci zjednat nějaký pořádek, když Američané jsou v dané situaci právem odmítaní.

Velmi často při výbuchu nálože, který provedou buď sebevražední atentátníci či jsou nastraženy sunnitským tzv."odporem", umírají nebo jsou těžce zraněni iráčtí civilisté, a to včetně dětí a žen, kteří mají prostě tu smůlu a ocitnou se zrovna na stejném místě, někdy jde řádově o desítky lidí, protože v blízkosti je spáleno mnoho aut a domy jsou mnohdy poničené.

Pokaždé když obyvatelé vyjdou z domova, neví, zda se vrátí. Před televizními kamerami Iráčané neustále vyjadřují velké zoufalství a je pro ně naprosto nepochopitelné, co je to za lidi, kteří ve jménu Alláha tak krutě vraždí a lidský život pro ně je úplně bezcenný. Vždy poukazují na to, že jsou sami muslimové a že s náboženstvím takové činy nemají nic společného. Naopak podle Koránu je výslovně zakázáno při boji zabíjet ženy a děti!

Vraždit civilisty dokáží jen fanatici, kteří si vykládají islám podle svého, a protože se cítí Západem (a potažmo Izraelem) ohroženi, dochází u nich k zkratovému jednání a následným šíleným činům. Tím ohrožují všechny země, arabské nevyjímaje..

Muslimští věřící odsuzují, že fanatici útočí v naprosté většině na civilisty. I v islámském světě uslyšíte velmi často názor, že jsou to zbabělci. A že když už jsou tak přesvědčeni o svém spravedlivém boji buď proti zkorumpovaným místním politikům nebo jsou proti zahraniční politice Spojených států a Británie, o které jsou přesvědčeni, že jim přináší jen zkázu, tak by měli útočit jen na vojenské nebo vládní objekty. Proč útočí zrovna na civilisty, kteří vůbec za nic nemohou? Vždyť právě v Británii lidé tolik protestovali proti válce v Iráku, a nakonec i v Americe a v celé Evropě byla většina občanů také proti válce v Iráku.

Všechno na světě, jakákoliv ideologie a kterékoli náboženství se dá zneužít. Bohužel tak padá vina na náboženství jako takové. Podle mého úsudku největším problémem je to, že islámské náboženství má velký vliv na běžný život a dokonce i na zákony, tím zůstává hlavně v rukou náboženských představitelů a záleží na tom, co lidem vysvětlují. Ovšem těch umírněných, kteří rezolutně odmítají násilí, není vůbec málo, zřejmě jsou víceméně pro Evropu nebo Ameriku neznámí. Ta se setkává právě jen s nedozírnými činy fanatiků.

Určitě by mělo dojít k oddělení náboženství od státu, protože vždy, když klerikové, a to i křesťanští, ovládali přes náboženství lidi, mělo to vždy velmi tragické následky (inkvizice, křižácké války). Na islámské země musí být vyvíjen nátlak, aby prováděly kontrolu nad výukou v náboženských školách, hlavně v Afganistánu, Pakistánu a v Saudské Arabii, které jsou semeništěm teroristů. Náboženská zaslepenost je mnohdy výsledkem i naprosté beznaděje.

Každý extrémismus a fanatismus je vrcholně nebezpečný, ať se jedná o jakýkoli a kdekoli, například terorismus, který způsobovala IRA v Irsku a zrovna tak baskická ETA ve Španělsku. Sám Hitler dokázal vyvolat davový fanatismus a způsobil tím utrpení a smrt mnoha desítek miliónů lidí.

Dnešní válka proti terorismu není úspěšná. Proti zfanatizovaným skupinám se rozhodně nedá bojovat totálním zničením islámských zemí, jako k tomu došlo v Afganistánu a Iráku. Je známo, že násilí plodí zase jen násilí. Vedenými válkami světový terorismus jenom vzrostl, americká studie dokázala, že od 11/9 dokonce 60x! Válkou trpí nejvíce bezmocné obyvatelstvo, které začne jejího původce nenávidět. Místo aby Amerika si z nich udělala spojence k uplatnění demokracie, vytvořila z nich zavilé nepřátele.

Je nutné rozpoznat kořeny terorismu a je bezpodmínečně potřeba usilovné mezinárodní spolupráce, aby byly postupně odstraňovány. Musí se klást důraz na osvětu v islámských zemích, aby se zabraňovalo zkamenělosti myšlení. Situace by se mohla podstatně změnit nástupem demokracie, pokud by ovšem ve volbách nevyhrálo Muslimské bratrstvo, i když jeho představitelé většinou tvrdí, že se během jeho všeobecného zákazu a pronásledováním jejich členů přesvědčili na vlastní kůži, že nenásilí a předávání moci je tou správnou cestou. Zůstává otázka, nakolik je v tom upřímnosti a nakolik případného manévrování.

Náboženství by se mělo stát pro muslimské národy pouze duchovním dědictvím. Rozhodně nemá žádná skupina, organizace nebo náboženská strana právo vraždit v jeho jménu a navíc každá z nich podle svého ztřeštěného výkladu.

Demokratizace islámské společnosti, za jejíž myšlenku se arabské kultivované elity otevřeně a naléhavě staví., je v dnešní době nejdůležitější. Lidé by pocítili, že konečně hrají v něčem roli a přestali být frustrováni bezmocí a bezútěšnou situací. Demokracie ovšem nemůže být šířená násilím, musí se provádět příkladnou pomocí. A v tom by bývaly mohly Spojené státy a Británie docílit o hodně lepších výsledků...

Arabský svět není zaměřen proti cizincům jako takovým, to byla největší výhoda, které se nijak nevyužilo. Země arabského zálivu jako například Qatar, Abu Dhabi, Kuvajt, ale hlavně Dubai, který ani nemá žádnou ropu, jsou vysoce moderní a prosperující státy, v kterých žije neuvěřitelné množství cizinců, ponejvíce ze Západu, jejich osobní svoboda není ničím omezovaná a žijí společně v naprostém souladu a bezpečí s místním obyvatelstvem.