Následná obhajoba ze strany Národního sjednocení a předsedy Koordinační rady Národních sil dává všem najevo, čí sympatie Klaus má a že klerofašistické a antisemitské politické síly jsou mu sympatické.

Pokud euroskeptickému prezidentovi jsou neonacisté a jiní konzervativní nacionalisté bližší, než "eurofanatici ze sociální demokracie", dal prezident své preference najevo jednoznačně.

Klaus náhle jakoby nepochopil, že toleranci občanů mu získal pragmatický přístup v době jeho kandidatury na hlavu státu. Že antipatie k jeho předchůdci vznikly mimo jiné proto, že Václav Havel od počátku své kariéry kolaboroval s kolaboranty. Bez ohledu na postoje společnosti, jejíž byl prezidentem. Je jedno, jestli jeho sympatie měli němečtí vysídlenci, kterým se hned na počátku své hradní kariéry omluvil, aniž to po něm někdo chtěl, nebo ti, kteří navštěvovali západní ambasády častěji, než jen v souvislosti s vízem na dovolenou. Je jedno, jestli tvořil mýty o "sametové revoluci" on sám, nebo jestli mu jen imponovala gloriola národního hrdiny. Neznám evropského prezidenta, který by se vědomě přátelil s agenty tajných služeb cizích států, i kdyby byly demokratické. Neznám evropského prezidenta, který by legitimizoval neonacisty či jiné krajně pravicové extremistické politické struktury svými díky. Česko je zemí neomezených politických možností.

Prezident Václav Klaus vzešel z ODS a je to na něm vidět. V počátcích politických mobilizací vynesla ODS trumf v podobě hesla "Vaše kupónová knížka volí pravici". Dnes by stejné heslo mohli použít sociální demokraté či komunisté. S úspěchem. Protože vaše kupónová knížka už jednou pravici zvolila. Výsledky známe.

V senátních volbách zaznělo od kandidátů ODS heslo "Právo a pořádek" jako chuť přitvrdit v příliš "liberální" bezpečnostní politice. Když pak - po volbách - ministerstvo vnitra přitvrdilo, křičeli představitelé ODS něco o "grosstapu". V síti zájmu policie uvízli někteří politici ODS.

V komunální politice se Občanské demokratické straně osvědčila nová doktrína - neonacisty a další xenofoby podporující "nulová tolerance" vůči "nepřizpůsobivým" - Romům. Laciný efekt. Fakt, že to mnohde vedlo až k pokusům o stavbu malých koncentráků, obehnaných plotem a hlídaných policií, nikoho nepobouřila. Fakt, že představitelé státní správy pod vedením starosty z ODS "nepřizpůsobivé" občany museli podvádět, zůstal doposud bez potrestání. Znamená to jednotu národa, zájem všech?

Myšlenka Adolfa Hrubého či Josefa Nebeského vzbudit dojem symbolu jednoty prostřednictvím jediné strany a myšlenek celonárodního sjednocení prostřednictvím jedné ideje je lákavá. Fašistické myšlení je pravici vlastní a koketuje s ním vždy, když se cítí delší dobu ohrožena. Moc láká za každou cenu. Výroky o noci dlouhých nožů pak jen předjímají vývoj, který by mohl nastat, kdyby společnost takovéto nebezpečí nerozpoznala včas. Historii si musí lidé prožít znovu, pokud si ji nepamatují. Dykovo Národní hnutí, Branžovského Klub červenobílých, Kramářova Národní demokracie, Národní liga Jiřího Stříbrného, Národní sjednocení, Národní obec fašistická Radoly Gajdy , Rodobrana Šaňo Macha, Vrzalíkova a Kulkova Vlajka, později vedená Rysem-Rozsévačem, Sudetendeutsche Heimatsfront, Henleinova SdP, Beranova Strana národní jednoty, Hlávkova Akce národní obnovy, Špačkova Národní árijská kulturní jednota či pozdější Hrubého Národní souručenství nebo Česká liga proti bolševismu nejsou jen stíny pravicové minulosti české a slovenské politiky.

Národní sjednocení existuje i dnes a vědomě navazuje na svou fašistickou historii. Fašismus je varující ukázkou, jak snadno může být přijímána netolerance, diktatura. Prezident Klaus odkazuje podporou pohrobků této hnědé minulosti na tradice jednoho jediného předchůdce - Dr. Emila Háchy. Ukazuje, že být prezidentem všech může být nad jeho síly. Stačí být kolaborující loutkou - jakékoliv moci.

Chtěl bych Václavu Klausovi vzkázat, že jsem taktéž nepřizpůsobivý - vůči ekonomickému liberalismu, který odmítl rozeznávat špinavé peníze a neštítil se jimi privatizovat ekonomiku do rukou grázlů. Jsem nepřizpůsobivý vůči pravicovému populismu, který směšuje odpovědnost člověka za svůj osud s lhostejností společnosti za osud těch, kteří takto nastavenou odpovědnost neunesou. Patřím k těm "eurofanatikům", kteří evropské zvyklosti, podnikatelskou kulturu i legislativu vítají - právě proto, aby se neopakovaly divoké privatizace zlodějským elitám, kauzy lehkých topných olejů, Komanických, či bratří Helbigů. Aby se vědělo, které mrtvoly sponzorují které politické strany a odkud se ty politické elity vlastně rekrutují.

Vnímám EU jako možnost zavést kontinentální stndardizaci společenských norem i zákonů jako obranu před "haiderizací" politiky, jakou v minulých letech zažilo např. Rakousko či Slovensko. Vnímám Unii jako možnost pro realizaci sjednocení ekonomických i politických zájmů přirozených - spádových - regionů na jiném, než nacionalistickém principu. Vnímám Unii jako záruku multietnického i multináboženského soužití - jako protiklad "rasově čistého" "národního" státu, uzavírajícího se ve své ulitě izolovaného jazyka, izolovaného společenského diskursu i izolovaných ekonomických mafií. Nechci Čechy Čechům, ani Stát pouze pro slušné lidi. Chci otevřenou společnost, pestrou a sociálně stabilizovanou, i když někdy třeba pomocí pozitivní diskriminace. Chci princip společného nebe, společné země a společných starostí.

Narozdíl od prezidentova tajemníka Jakla si nemyslím, že "s tím tři týdny starým dopisem se všichni kádrováci vyřádili již dosyta." Vůči neonacistům a extremistickým konzervativním nacionalistům, řvoucím po ulicích "Nic než národ" mám já osobně "nulovou toleranci". Začínám ji mít i vůči jejich verbálně mírnějším sympatizantům v čele České republiky.

Nestálo by zato obehnat ostnatým drátem alespoň Pražský hrad, aby i zde - už konečně - zavládl v praxi řád a pořádek podle Klausových tužeb? Lákavá představa...