7. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 7. 2005

Neúspěšné obležení Fallúdže

Dahr Džamail

Po dvou zničujících obleženích Fallúdže v dubnu a listopadu 2004, po nichž zůstaly tisíce mrtvých Iráčanů a stovky tisíc bez domova - následky amerického pokusu zbavit město povstalců, zkáza obyvatel Fallúdže a celého Iráku pokračuje. Stále silnější hněv kypí mezi Fallúdžany, kteří po zničení většiny svého města americkými útoky vidí, že sliby o jeho obnovení zůstávají jak ze strany Američanů, tak irácké vlády nesplněny, píše Asia News Online.

"Ještě teď jsou denně ve Fallúdže páchány válečné zločiny," řekl Muhammad Abdulláh, výkonný ředitel Střediska lidských práv a demokracie ve Fallúdže (SCHRDF). Jeho organizace se monitoruje rozsah zkázy města, neutěšenou situaci obyvatel, poskytuje jim pomoc při obnově a dokumentuje válečné zločiny a nelegální zbraně, které byly použity během listopadového obléhání.

"Dosud není obnoveno nic z toho, co se slibovalo, a co lidé tak zoufale potřebují, aby se jejich život urovnal," řekl Abdulláh během posledního rozhovoru s Asia Times Online v Ammánu.

Lékaři působící ve městě si stále stěžují na americké a irácké bezpečnostní síly, které jim brání v lékařské péči. Protože nadále existuje přísná kontrola na amerických vojenských kontrolních stanovištích, obyvatelé města tvrdí, že jim hrozí ponižování jak od amerických vojáků, tak od iráckých bezpečnostních sil. Tuto hrozbu také vnímají jako záměrnou.

"Kontrolní stanoviště dělají potíže," říká dr. Ámir Aní, který dobrovolně pracuje ve fallúdžské hlavní nemocnici. "Boje uvnitř města znovu začaly, v posledních dvou týdnech došlo k bojům zblízka v různých částech města. To způsobilo, že ambulance se těžko dostanou do města a ven, zvláště do nemocnice.

Pracuji v uprchlickém táboře u města, a protože na okrajích města jsou kontrolní stanoviště, žádný pacient z tábora se do města nedostane. Proto jsou nuceni chodit na kliniku vzdálenou 14 km, i když nejbližší možnost ošetření je od nich necelý kilometr." Dr. Aní dodal, že hlavní nemocnice a několik klinik ve městě potřebují rekonstrukci, ale stavební materiál jim americké síly brání dovézt.

Dr. Rijád al-Ubajdí z Ramádí nyní dobrovolně pracuje ve Fallúdže. "Dříve ministerstvo zdravotnictví dodávalo do města pomoc, teď je to ale z neznámých důvodů zakázáno," řekl. "Proto je teď nedostatek fixačních prostředků a chirurgických operačních nástrojů. Je to vážný problém. Lidé žijí ve městě jako uprchlíci, žijí ve stanech -- máme nedostatek čisté vody a hygieny, rozmáhá se břišní tyfus. S přicházejícím létem se všechno ještě zhorší."

Sliby irácké vlády a americké armády o pomoci při rekonstrukci města, dané před obléháním, se ukázaly jako falešné.

Podle Abdulláha ze SCHRDF "něco se rekonstruuje, ale dělají to Fallúdžané sami, protože vláda pomáhá velmi málo."

Na totéž upozornil i dr. Ibráhím Azíz (jméno bylo na jeho žádost změněno), který dobrovolně ve Fallúdže pracuje: "Probíhá málo oprav, obnovuje se elektrické vedení," řekl v telefonickém rozhovoru z města. "Ale nemocnice a kliniky jsou natřeny a zadělány díry ve zdích."

Dr. Fawzí, inženýr a majitel fallúdžské cementárny, řekl, že jižní části města zůstávají uzavřeny a jen 10 % zničených budov a domů si tu obnovili samotní obyvatelé. Fawzí se zapojil do jednání o kompenzacích pro obyvatele města, a předložil americké armádě sumu 600 milionů dolarů. Ta souhlasila, že ji zaplatí, ale irácká vláda se postavila proti tomu.

"Jeli jsme do Bagdádu, ale v úřadu Ijjáda Álawího nám řekli, že bychom mohli dostat jen 100 milionů a že nemohou nic slibovat, protože se po lednových volbách může všechno změnit. Debatovali jsme o té částce a vláda řekla, že nám může dát 20 % z 600 milionů, což jsme odmítli, protože to nestačí. Na tom jednání byli Američané, vojáci i civilisté, a členové irácké vlády." Dodal, že vyplaceno bylo jen 10 % slíbených kompenzací a že zdravotnická situace je "hrozná, objevuje se cholera".

Poslední testy pitné vody prováděné SCHRDF ukázaly, že ve Fallúdže není k dispozici nezávadná voda. "Všichni to vědí, proto neustále upozorňujeme lidi, aby vodu 10 minut převařovali," řekl Abdulláh. Dvě třetiny města podle něho nemají dostatek elektřiny, protože vedení bylo zničeno a obnova probíhá jen díky obyvatelům samotným bez jakékoli pomoci odjinud. "Od vlády přichází občas jen malá finanční pomoc, pokud vůbec přijde."

Dr. Ubajdí říká totéž: "Nějaké částky přišly, ale je to málo. A pak současná irácká vláda zastavila výplaty všech kompenzací. Lidé jsou teď na to velice rozhořčeni, zvláště proto, že Američané slíbili dát každé rodině 500 dolarů, ale dosud nedali nic. Pokud je dům docela zničený, může 500 dolarů stačit? Nemůže."

Zatímco se podle odhadů 80 % obyvatel vrátilo domů, přibližně 60 % domů a budov ve městě bylo vážně poškozeno. Většina lidí dál žije ve stanech nebo uprostřed trosek svých domů. Ve městě dál platí zákaz vycházení, obyvatelé nemohou po 21:00 na ulici, a celé okrsky jsou bez elektřiny.

Abú Nawáf, 42letý obchodník, který žije poblíž čtvrti Džawlan, řekl při posledním telefonickém rozhovoru z města: "Vůbec žádná obnova neprobíhá, všude bez ustání hlídkují Američané a národní garda, dokonce i v bočních ulicích."

Abdulláh komentoval nestabilní situaci: "Na ulicích nevládne žádný pořádek, takže se stalo i to, že národní garda zabila iráckého policistu. V národní gardě jsou pešmergové a Brigády Badr a všichni se chovají stejně špatně jako Američané." SCHRDF oznámila, že američtí vojáci stále okupují sedm základních škol ve městě a děti se musí učit ve stanech.

Abú Nawáf stále pátrá po svých třech bratrech, kteří jsou nezvěstní. Američtí vojáci na jeho dům namalovali, že tam našli tři mrtvoly, ale Nawáf je nenašel a trvá na tom, že jsou nezvěstní.

Poslední boje a exploze bomb spolu se stížnostmi obyvatel na pronásledování se strany bezpečnostních sil značně brání návratu k normálnímu stavu. Obnova, pro město tak důležitá, ustupuje do pozadí v myslích lidí, kteří jsou stále svědky válečných zločinů obležení a které vzpomínky na zničení města uvádějí v zuřivost.

"Ve Fallúdže je spousta žen, které dosvědčily, že byly americkými vojáky znásilněny," řekl Abdulláh. "Vojáci jsou u střední dívčí školy. Když se lidé vraceli do Fallúdže, jako první našli řadu děvčat úplně nahých a mrtvých."

Jak je vidět na Abú Nawáfově případu, počet nezvěstných je stále jedním z vážných problémů. "Neznáme celkový počet zabitých, protože mnoho lidí zmizelo ... je nemožné stanovit teď přesný počet mrtvých," řekl Abdulláh.

Jiný irácký lékař, který je členem iráckého lékařského týmu, vyšetřujícího porušování lidských práv, oznámil, že podle odhadu jeho skupiny je 60 000 Iráčanů ve vězeňských zařízeních po celé zemi. Během interview v Ammánu řekl, že americká armáda registrovala pouze jména 17 000 vězňů, kteří jsou drženi v zajetí bez jakéhokoli obvinění a nikdo o nich neví, dokonce ani jejich rodiny. Pod podmínkou zachování své anonymity řekl: "To ovšem jen žene lidi do odboje, protože jsou tak zoufalí, že se pustí do boje s Američany. Nic jiného udělat nemohou."

Dr. Fawzí vyjádřil znepokojení nad počtem nezvěstných lidí ve Fallúdže: "Nejdřív jsme napočítali 750 mrtvých. Zmizelo tolik lidí, je příliš těžké určit počet mrtvých a zatčených, ale víme, že zabitých bylo mnohem víc. Lidé se bojí přiznat, že jejich syn je možná uvězněn, protože Američané mohou zatknout nebo jinak trestat celou rodinu."

A tak utrpění fallúdžských obyvatel pokračuje, uvnitř zničeného města se opět zvedá hněv a blíží se horké léto.

"Američané spáchali na lidu Fallúdže těžký masakr. Je to ten největší zločin," řekl Abdulláh důrazně. "Zůstane navždy černou skvrnou americké historie. Ať Američané udělají cokoli, aby se zbavili lhářů, kteří jim vládnou, bude stejně potřeba dlouhý čas, aby lidé zapomněli, co bylo napácháno v Iráku a ve Fallúdže, abychom je mohli zase považovat za civilizované lidi."

Abdulláh stejně jako obyvatelé města se divil, proč americká armáda nevpustila do Fallúdže média. "Proč nemohou být ve Fallúdže média? Jestliže Amerika tvrdí, že je v právu, proč zabránila dvěma vyšetřovatelům OSN vstoupit do Fallúdže?"

Pokud původním zdůvodněním obležení města bylo, že vojenská operace má vést ke stabilitě a bezpečnosti lednových voleb, je jasné, že tohoto cíle dosaženo nebylo. Jen toho dne zemřela řady Iráčanů a situace v celé zemi se od té doby stále zhoršuje. Místo toho, aby byla zajištěna bezpečnost Fallúdže a Iráku, následovalo po obležení Fallúdže ničení dalších měst jako Qá'im, Bajdží, Ba'qúba, Mosul, Ramádí, Latífíja a dalších.

Abdulláh načrtl na závěr pochmurný obrázek: "Nejhorší je, že lidé nikdy nezapomenou, co se stalo jim a jejich městu. Nemyslím, že to brzo skončí. Lidé nikdy nezapomenou na pomstu americkým vojákům, budou se připravovat na útok. Před tím fallúdžští vyjednavači Američany varovali. Nedostatek bezpečnosti, který teď v Iráku panuje, je toho také výsledkem."

Zdroj ZDE

                 
Obsah vydání       7. 7. 2005
7. 7. 2005 V Londýně zahynulo více než 50 osob
7. 7. 2005 Jak k tomu došlo - časová souslednost
7. 7. 2005 Americká novinářka odsouzena do vězení
7. 7. 2005 Mediaprint&Kapa Pressegrosso versus akcionáři PNS Petr  Vidomus
6. 7. 2005 Pavel z Tarsu, věrozvěstové Cyril s Metodějem a Jan Hus Boris  Cvek
7. 7. 2005 G8 a WTO: může summit ovlivnit mnohostranné obchodní vyjednávání? Ludmila  Štěrbová
7. 7. 2005 Jörg Haider - nejlépe placený rakouský politik Richard  Seemann
7. 7. 2005 Blahoslavený bezdomovce nesoudí Jindřich Jonáš Bláha
7. 7. 2005 MÁ DĚVA JEŠTĚ DŘÍMÁ Karel Hynek Mácha
7. 7. 2005 The City of the Sun lies under some patchy cloud Ema  Čulík
8. 7. 2005 Petrohradský mýtus žije dál v Městě bez slunce Ema  Čulík
5. 7. 2005 Hvězdy a festivaly Markéta  Sulovská
7. 7. 2005 Broken Flowers -- Zlomené květiny Markéta  Sulovská
7. 7. 2005 Zelenka's new film brings a tear to our laughing eye Ema  Čulík
7. 7. 2005 Zelenkův nový film: v smějících se očích se nám objevuje slza Ema  Čulík
5. 7. 2005 Delicate relations painted intricately Ema  Čulík
5. 7. 2005 Jemné vztahy vylíčené složitě Ema  Čulík
4. 7. 2005 American Indie Films Deal with the War on Iraq, but Fail to Convince Ema  Čulík
4. 7. 2005 Americké nezávislé filmy o válce v Iráku nepřesvědčily Ema  Čulík
5. 7. 2005 Návrat domů jako deja vu zmrzačené genereace Štěpán  Kotrba
7. 7. 2005 Makroekonomové mezi vědou a politikou Jindřich  Kalous
7. 7. 2005 Ekonomie -- věda nebo náboženství? Josef  Vít
5. 7. 2005 Ozdoba Krnova Boris  Cvek
6. 7. 2005 Nelegální dodávky zbraní podporují násilí v Konžské demokratické republice
7. 7. 2005 Nesnesitelná lehkost zapomínání aneb Big Brother přichází Lubomír  Brožek
7. 7. 2005 Jaderná energetika: osobní urážky do věcné polemiky nepatří Ivan  Brezina
4. 7. 2005 Sladké mámení alternativ Milan  Černý
7. 7. 2005 Partnerstva verejného a súkromného sektoru nie sú problém
7. 7. 2005 Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav
7. 7. 2005 Neúspěšné obležení Fallúdže Dahr  Džamail
7. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. -- 17. června 2005
4. 7. 2005 Psychosociální vývojové krize v životě Martina Luthera Stanislav  Heczko
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce