16. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 5. 2005

Pár myšlenek o druhé světové válce III

Již v roce 1933 existovaly v Německu první koncentrační tábory, mezi nimi také ten nedaleko Mnichova v Dachau. Nejdříve v něm byli shromažďováni političtí vězňové, potom Romové, svědkové Jehovovi a homosexuálové. Teprve po tzv. křišťálové noci do něj bylo deportováno deset tisíc židů, kteří ale dosáhli svého propuštění, když slíbili, že z říše emigrují. Šéf tábora Eicke mu od počátku vtiskl typickou vizáž nacistických lágrů: elektrický plot, strážní věže, systematické mučení vězňů, vraždící esesáci...

Od podzimu roku 1941 se i v Dachau rozjelo konečné řešení židovské otázky. Největším vyhlazovacím táborem nacistů byla ale Osvětim, jež začala fungovat v červnu 1940. Za celou dobu fungování zde v plynových komorách umřelo asi jeden a půl miliónů lidí, především židů. Kromě toho vězni sloužili jako otroci i surovina pro nacistické firmy a jako pokusná zvířata pro nacistické lékaře. Některé jiné (menšina) lágry uplatňovaly podobně jako již dříve komunisti tzv. Vernichtung durch Arbeit (vyhlazení prací). Celkový počet obětí holocaustu se odhaduje na šest miliónů. Bylo to něco naprosto neuvěřitelného... nikdo nechtěl věřit vězňům, jimž se podařilo uniknout z Osvětimi, tu čirou pravdu, již říkali. Západ se tehdy ještě neprobudil z osvícenského optimismu.

I když souhlasím s tvrzením, že holocaust nemá v historii obdobu, musím odmítnout údiv nad tím, kde se vzala v samém srdci Evropy genocida. Likvidace národnostně, nábožensky nebo mocensky definovaných skupin lidí je pro dějiny homo sapiens sapiens mnohem všednější skutečností než třeba vědecké bádání nebo filantropie. Dokud jsme tu, je tu vždy i možnost genocidy. Psychologie dělení na my a oni, kde oni jsou nižší bytosti než my, je velice svůdná a "přirozená". Vnímat druhého člověka, byť je po všech stránkách náš příbuzný nebo blízký přítel, jak sebe sama, je naopak těžké. Děsíme se genocidy, neboť již chladnokrevná vražda jediné lidské bytosti je pro nás nepřijatelná, a přesto -- nebo právě proto! -- budeme tíhnout k tomu přivřít oči nad genocidou nějakých tamtěch, než bychom se my cítili povinni proti ní zasáhnout. Holocaust se nevzal odnikud, není mimo souvislost dějin vytrženým mystériem... je pouze děsivým a do ostrého světla postaveným svědectvím o tom, jací jsme. Jistě: už křičíme: vždyť ne my, to byli oni, ti dozorci, kápové, ti náckové -- a oni zaslouží smrt!

A tak se z mnohých vzorných otců rodin a příkladných občanů stali přisluhovači vyhlazování svých bližních. Kdo je vlastně náš bližní? Na to se kdysi ptal farizej Ježíše a dostal ohromující odpověď. Jenže tento etický apel bude mít ve společnosti tuze malý vliv, bude-li to společnost uzavřená, definující se jako monolitní celek nedotknutelnými tradicemi a odmítající stavět na občanu jako svobodném jednotlivci, který je definován svým , nikoli svým (údajným!) my. Odpor k individualismu a vize vznešených národních hodnot spojovaly postfeudální státy, mezi něž patřilo Německo, Rusko, Itálie, Španělsko, Japonsko nebo také Slovensko, nejvíce. Horlíme-li v bahnité současnosti proti konzumu a relativní bezohlednosti kapitálu, bude dobré položit si otázku, zda nabízíme takovou alternativu, která nevede právě k návratu do starých, pro člověka vlastně "přirozených" dob.

Válka propukla také na Dálném východě: Japonsko pod taktovkou Jamamotovou vstoupilo do války po boku Německa, což vlastně neznamenalo nic jiného než nestoudné, brutální kořistění na Číně, Koreji a dalších zemích. Vyvražďovali, dělali pokusy na lidech, nutili žen k otrocké prostituci atd. Naopak Mussoliniho režim se v porovnání s vervou Hitlera a Jamamota jevil jako obdoba husákovské normalizace. Jeho expanze do Habeše ovšem nebyla pouze směšná, nýbrž zároveň naprosto zbabělá, a tedy i krutá. Ačkoli Itálie nepředstavovala reálné nebezpečí a člověk žasne nad tím, že skoro celou tíhu světové války na straně Osy neslo Německo, boje přešly na půdu kolonií. Pozdější pád italských ambicí v africkém střetu s Británií představoval první, psychologicky velmi významný obrat ve válce. V lednu 1941 se habešský císař Hailé Selassie opět vrátil do své země.

                 
Obsah vydání       16. 5. 2005
16. 5. 2005 Zastaví Paroubek zmanipulovaný prodej státního majetku? Štěpán  Kotrba
16. 5. 2005 Michael  Marčák
16. 5. 2005 S jakými myšlenkami si zahrává Václav Klaus? Ondřej  Slačálek
16. 5. 2005 Proč česká média mlčí?
16. 5. 2005 Blairova vláda spěšně prosazuje občanky a zákon proti "náboženské nenávisti"
16. 5. 2005 Newsweek a korán: Přiznává, že se spletl
16. 5. 2005 Ještě není pozdě Jindřich  Kalous
16. 5. 2005 Setkání hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla s novináři
16. 5. 2005 Proč Američané v Iráku nevyhráli
16. 5. 2005 Karzai kritizoval protiamerické demonstranty
16. 5. 2005 Cena, za kterou by se Janeček měl stydět Jan  Čulík
16. 5. 2005 Britská rozvědka varovala Blaira, že Bush bude chtít zaútočit na Irák
16. 5. 2005 Španělská delegace navštívila Fallúdžu
16. 5. 2005 Kdo chce psa bít... Michael  Kroh
16. 5. 2005 Pravice, levice a lidé Bohumil  Kartous
16. 5. 2005 Modrá šance pro bezpečí země Josef  Vít
16. 5. 2005 Michael  Marčák
16. 5. 2005 Zbavte se Microsoftu a ušetříte miliony
16. 5. 2005 Čoraz viac ľudí je tajne sledovaných Radovan  Geist
16. 5. 2005 O dobrovolném zdravotním pojištění Jan  Bláha
16. 5. 2005 Chcete vrátit doby, kdy se stříleli lidi na zaminovaných hranicích? Jan  Bláha
16. 5. 2005 Michael  Marčák
13. 5. 2005 Je vyšetřování pedofilních zločinů podle církevního práva "nevinným vnitropodnikovým disciplinárním řízením"? Jan  Čulík
13. 5. 2005 Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci Štěpán  Kotrba
16. 5. 2005 Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry Miloš  Dokulil
16. 5. 2005 Zakázané maturity
16. 5. 2005 Euroústava ve Francii: dva týdny před referendem Simone  Radačičová
17. 5. 2005 Začarovaný kruh reformy OSN Eduard  Chmelár
16. 5. 2005 Gulášový blairizmus Adrian Peter Pressburg
16. 5. 2005 Naozaj sme porazili fašizmus? Eduard  Chmelár
16. 5. 2005 Rakousko: Haider chce referendum o ústavě EU Richard  Seemann
16. 5. 2005 Bez Evropské unie nový holocaust? Tomáš  Haas
16. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce III Boris  Cvek
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005
16. 5. 2005 Tokijské metro je soukromé -- a chodí lidé pěšky? Jan  Faltýsek
13. 5. 2005 SPD: Kapitalisté nebo kapitalismus? Štěpán  Steiger
16. 5. 2005 Co je liberalismus? Josef  Vít
12. 5. 2005 Zelená je dobrá -- ale modrá je lepší! Martin  Škabraha
13. 5. 2005 Advokátní komora rezignovala na důstojnost advokátů Aleš  Uhlíř
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
13. 5. 2005 Pravice a chudoba Marian  Kechlibar
12. 5. 2005 Václav Havel - superstar? Jindřich  Jůzl
13. 5. 2005 Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
16. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce III Boris  Cvek
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
12. 5. 2005 Válka Milan  Valach
11. 5. 2005 Proč neslavíme konec druhé světové války Jan  Vnouček
11. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce II Boris  Cvek
10. 5. 2005 Smí mít pravda dva konce? Miloš  Dokulil
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů   
1. 4. 2005 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků   
1. 4. 2005 Košický vládní program - důležitý krok KSČ na cestě k únoru 1948 František  Hanzlík
1. 4. 2005 Rusko během 2. světové války III.   
24. 3. 2005 Rusko během 2. světové války II.   
23. 3. 2005 Rusko během 2. světové války I.   
22. 3. 2005 Stalingrad během blokády V.   
21. 3. 2005 Stalingrad během blokády IV.   
18. 3. 2005 Stalingrad během blokády III.