Rovněž označení protestujících za anarchisty je schematizující. Média živí v čtenářích a posluchačích myšlenku, že každý, kdo aktivně vystoupí proti neonacismum musí nutně být anarchista (tedy problematický člověk, nejlépe asociál). Znamená to tedy, že běžný občan s nacisty souhlasí? Podle názorů vydavatelů novin musí. Jinak by byl okamžitě označen za výtržníka, asociála, anarchistu.

Postoj města a jeho úředníků je rovněž zarážející. Pochodu prý nešlo zabránit, protože byl nahlášen jako "studentský". Již před budovou nádraží se však objevily transparenty s nápisem "Národní odpor". Tato organizace je i samotným Ministerstvem vnitra vedena doslova jako neonacistická, na závěr jejich projevu zaznělo přiznání, že se cítí být národními socialisty (plnou verzi projevu si lze přečíst na internetových stránkách Národního odporu), tedy nacisty. Policie i orgány města však neustále trvají na tom, že se jednalo o "studentský" pochod.

Policie tvrdí, že akci zvládla, přes to došlo před jejich očima k napadení tří lidí, médii rovněž označenými za anarchisty. Jednalo se však o obyčejné studenty, kteří se stali obětí nacistické bojůvky a naprosté lhostejnosti opodál stojících policistů.

V Brně došlo 1.května k otevřené propagaci nacismu a to za aktivní pomoci policie, která násilně umlčela poklidný protest a za minimálně mlčenlivé tolerance města.

Poznámka JČ. V demokracii musejí ovšem občané právo pokojně projevit, i veřejnou demonstrací, jakýkoliv názor. Jiní občané musejí mít právo vyjádřit protinázor - jistě z bezpečnostních důvodů nikoliv ve stejnou dobu a na stejném místě.