1. 4. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 4. 2005

Hegel, Marx a Asimov: Několik psychohistorických poznámek

V článku Milana Valacha "Fidel Castro versus Fabiano Golgo" mne zaujala následující pasáž:

Zpět k našemu problému. Podle Marxe přijde socialismus až jako následující vývojová etapa po kapitalismu, který zase následuje po feudalismu (blíže viz text o Marxově filozofii dějin zde: www.valach.info). Kubu čeká přechod ke kapitalismu, teprve potom bude možné uvažovat o překonávání kapitalismu v nějakém jiném společenském systému, můžeme jej i nazvat socialismem. Tak jako jistě padne Castrova centralistická diktatura na Kubě, tak musely padnout a ještě padnou i všechny ostatní. Toto globální vítězství kapitalismu bude jeho labutí písní. Až odstraní všechny pozůstatky feudalismu a rozvine všechny své možnosti, pak nastane čas pro socialistickou revoluci. Snad tak nějak by mohla vypadat aplikace Marxovy filozofie dějin na současnost.

Marx ani další teoretici nejsou moc konkrétní ohledně podstaty té změny kapitalismu v systém následující, s vyšší organizací, v "socialismus". Mluví o ní pouze obecně, nezmiňují se o jejím skutečném impulsu.

Je trochu zavádějící mluvit o kapitalismu a socialismu v tomto pojetí jako o dvou systémech, protože se tak trochu ztrácí ze zřetele fakt, že jde stále o jeden komplexní systém, jenom jinak organizovaný. Toto zdůraznění je možná zbytečné, ale vzhledem k podstatě oné systémové změny je důležité k jejímu pochopení.

Marx žil v době, kdy se nikdo moc nezabýval informatikou a přenosem informaci ve společnosti. Neexistoval tehdy koncept Dawkinsovy "memetiky" ani povědomí o důležitosti informačního přenosu v systému.

Marx své prognózy vybudoval na představě, že zásadní roli při systémovém přechodu z jednoho stabilně organizovaného stavu do druhého hraje ekonomická výkonnost. Podstata dějinné změny se tím tak trochu zatemnila, i když svým způsobem se dá pod ekonomický pokrok zahrnout.

Marxe ani jeho vykladače nenapadlo, že impulsem této systémové změny bude právě změna v přenosu informací uvnitř systému. Tím impulsem změny je totiž informační technologie, internet.

Ten zlepšuje přenos informací v celém systému zcela zásadním způsobem a radikálně tak mění jeho možnosti z hlediska organizace. Musí být ovšem univerzálně dostupný.

Tento impuls lze interpretovat také jako potenciál k:

a) Pomalému nahrazení dnešního státu více či méně decentralizovanou přímou demokracií, kterou Internet umožňuje implementovat způsobem dříve nemyslitelným, a to nejen v oblasti řízení státu, ale i pro vše-společenské řízení podniků, komun, družstev, sousedských svazů, uličních výborů a rodin.

b) Kapitalismus trpí cyklickými krizemi, které výrazně narušují jeho stabilitu. Internet umožňuje vytvoření tržního socialismu: prostředí, kde poptávka je "bufferována", abych použil termín z informatiky.

Stručně řečeno, pokud si v tomto systému bude občan chtít koupit například drožku, zadá po Internetu do centrálně vedeného registru svůj požadavek a par týdnů počká.

Takový systém registrace poptávek a nabídek, spolu s ochotou spotřebitelů si občas trochu počkat, vyřeší problém převisu nabídky nad poptávkou, poptávky nad nabídkou i poptávky nad poptávkou. Internet prostě umožňuje vybudovat nad trhem dodatečný systém přenosu informací o cenách, nabídce a poptávce.

Tím nám vzniká nový systém, která bude efektivnější než ten starý systém a bude mít i některé z mála výhod centrálně řízených systémů, přičemž volný trh zůstane zachován, s jistou disciplínou ovšem, v zájmu minimalizace dopadů externalit likvidace neefektivit systémů výroby. Mnoho krachů bude ostatně možné díky zvirtualizovanému distribuovanému počítačovému modelu trhu relativně přesně predikovat pomocí umělých inteligencí.

Jinak nerad bych zde mluvil o revoluci. Ten termín je naprosto zavádějící v tomto kontextu, a navíc nějak získal negativní konotace. V tom se právě Marx mýlil: jeho analýza vývoje kapitalismu přes naši současnou dystopii až po budoucí utopii byla výborná, ale jeho představy o tom, že je možné tento vývoj revolucemi či aktivitou dnes již prakticky neexistujícího proletariátu urychlit, byly pouhým zbožným přáním.

Teď už jde tedy jenom o to, jestli celá Marxova "psychohistorická" předpověď dějinného vývoje není spíše pavědecký nesmysl náboženského charakteru, abych využil termín ze známého science fiction románu Nadace od Isaaca Asimova, ve které autor marx-hegelovské pojetí dějin paroduje.

Dialektika má jednu velkou výhodu, která je nevýhodou, totiž že se pomocí ní a trochy fantazie dá předpovědět a dokázat úplně všechno.

                 
Obsah vydání       1. 4. 2005
2. 4. 2005 Papež Jan Pavel II. zemřel
1. 4. 2005 Grossovu vládu poslanci podpořili, ODS a lidovci prohráli Štěpán  Kotrba
2. 4. 2005 Stalo se něco nečekaného? Miloš  Dokulil
1. 4. 2005 Papež Jan Pavel II. je prý v bezvědomí a jeho stav je beznadějný
1. 4. 2005 Michael  Marčák
2. 4. 2005 Smrt východu a vítězství good old boy Jiří  Dolejš
2. 4. 2005 Oč jde panu Grossovi a jeho sociální grosskracii Boris  Cvek
1. 4. 2005 Američtí špioni se ohledně zbraní hromadného ničení v Iráku "absolutně mýlili"
1. 4. 2005 Ti, kteří přežili Dominik  Lukeš
1. 4. 2005 Kutilové ze Svaté Hory u Příbrami Jan  Paul
1. 4. 2005 Terri Schiavo zemřela
1. 4. 2005 Masaryk antikvární či současný? Milan  Valach
1. 4. 2005 Ropná logika světa Mojmír  Babáček
31. 3. 2005 Malý úvod do nedávné historie iráckých odborů
31. 3. 2005 Privatizace po americku a irácké odbory Bushka  Bryndová
1. 4. 2005 Irák - privatizace po americku David  Bacon
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005
31. 3. 2005 Michael  Marčák
1. 4. 2005 Nunavut -- "Náš domov" slaví šesté narozeniny Roman  Staněk
1. 4. 2005 Hegel, Marx a Asimov: Několik psychohistorických poznámek Tomáš  Stýblo
1. 4. 2005 Papež Jan Pavel II. utrpěl selhání srdce
31. 3. 2005 Ani doleva, ani doprava - nové a neotřelé návrhy sociální demokracie Štěpán  Kotrba
31. 3. 2005 Vzkaz duchovním: mluvte hlasitěji, prosím! Jiří  Karban
1. 4. 2005 Nejsem purista, ale co je moc, to je moc Ondřej  Slačálek
1. 4. 2005 Modrá šance -- úvod do problému Josef  Vít
1. 4. 2005 Co Radim Valenčík neřekl Michael  Kroh
1. 4. 2005 Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové Lýdie  Junková
31. 3. 2005 Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě
1. 4. 2005 Košický vládní program - důležitý krok KSČ na cestě k únoru 1948 František  Hanzlík
1. 4. 2005 30. 3. 45: "Nejhůře v jednání si počínal jak obvykle Stránský a Majer"
1. 4. 2005 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků
1. 4. 2005 Rusko během 2. světové války III.
31. 3. 2005 Michael  Marčák
30. 3. 2005 Kdo si hraje, nezlobí Jan  Sýkora
30. 3. 2005 Generál schválil extremní vyšetřovací metody
31. 3. 2005 Zajímavá ekonomická publikace Marián  Belko
22. 11. 2003 Adresy redakce