15. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Kuba
15. 3. 2005

Kuba v předvečer změn

Kuba byla jedním z bojišť třetí světové války, zvané studené. Trvalý válečný stav měl pochopitelné důsledky pro vnitřní život občanské společnosti, i když o důvodech a příčinách jednotlivých kroků státní správy lze vést spory. Před několika měsíci jsem na různých místech Kuby s pár místními vzdělanci o jejich životní i obecně politické situaci mluvil.

Stavební inženýr Ramón studoval v 70. letech v ázerbájdžánském Baku. Při studentských letních brigádách a jiných aktivitách se seznámil se dvěma studentkami z Volgogradu, dvojčaty Libuší a Venuší z Horažďovic. Ty si byly tak podobné, že je odlišovala jen barva náušnic... Ramón je dokonce navštívil doma u jejich rodičů. Nakonec si ale vzal Rusku, se kterou nadále žije na Kubě. U lahvového piva značky Hatuey (0,85 USD) v jednom výčepu ve východokubánském Holguínu jsem vyslechl -- z počátku anglicky, po seznámení i rusky - příběh jako z venezuelské telenovely.

Ramón si nepřeje rychlé změny, až na ně dojde řada. Stejně jako většina dalších Kubánců si uvědomuje, že k nějakým změnám, ke společenskému pohybu po odchodu Fidela dojde, ale změny by neměly vést k prohloubení nerovností, již existujících v této ideologicky rovnostářské společnosti v ekonomické a sociální oblasti. Změny, případně vynucené Severoameričany, hrozí tím, že velká část společnosti po padesáti letech opět upadne do nezměrné hospodářské bídy a sociálního ponížení, na niž si ti straší pamatují z dob batistovského režimu, kdy Kuba byla jednak zadním dvorkem USA, jednak jedním velkým kasinem a bordelem pro bohaté severní sousedy.

Talentovaný básník, dvaapadesátiletý Omar, mi to v podloubí na náměstí Remediosu nedaleko Santa Clary na středozápadní Kubě u další lahve místního piva Bucanero anglicky zformuloval podobně.

Společnost je nehybná, změna je nezbytná, všichni jsou si zároveň vědomi nebezpečí, že by mohlo dojít k významnému zhoršení situace všech těch, kdož jsou v pracovním poměru ke státu -- tedy všech. Všichni jsou závislí na ubohém příjmu (mzdě, sociálních dávkách) od státu. Vedle toho mnozí z nich dostávají dary od svých příbuzných ze zahraničí, jichž jsou na dva milióny, což vede k diferenciaci spotřebních možností. Exulanti by se rádi vrátili na své vyvlastněné majetky, ale to by vedlo ke zchudnutí velké většiny těch, co zůstali. Stát není totalitní policejní diktaturou, ale vojenským autoritářským režimem.

Omar v polovině sedmdesátých let publikoval úspěšnou knihu pro děti, od té doby využívá dobrodiní stipendií kubánského literárního fondu. Nedávno vydal sbírku sonetů, uvedených citátem básníka Paula Valéryho. Francouzsky psanou poezii mu zprostředkovává jeho francouzštiny znalá manželka. Obdivuje dílo Franze Kafky... Omarovy sonety jsem měl v ruce, zdají se být zvukomalebné, jejich hloubku však neumím posoudit, neboť španělsky umím jen chabě.

Omarův příběh připomíná chování a postoje pražských intelektuálů z poloviny šedesátých let, jejich politickou naivitu, ale současně ekonomickou vypočítavost těchto lidí kolem tehdejších literárních časopisů. Včetně jistého Václava Havla...

Obecně, zdá se, kubánští intelektuálové chtějí více svobody -- svobody slova, svobody cestovat -- ale neuvědomují si dost, že ve věci svobody slova jde o svobodu informací a projevu všech a pro všechny, nikoli jen o svobodu pro majetné nebo vyvolené či obdařené. Občany Kuby už pátou desítku let kolem Castrovy vlády sjednocuje severoamerická hospodářská blokáda (bloqueo), politické nepřátelství a státní terorismus Spojených států amerických.

Tento všestranný tlak totiž vyvolává u naprosté většiny obyvatel ostrova syndrom obležené pevnosti, smiřující pod hrozbou vnějšího násilí stoupence jinak dost rozmanitých zájmů a postojů.

Situace na Kubě podle OSN

Program OSN pro rozvoj pravidelně publikuje indexy lidského rozvoje (HDI) v jednotlivých zemích a regionech světa. Komplexní index shrnuje tři objektivní hlediska -- průměrnou délku života a zdravotní stav populace, úroveň vzdělanosti, životní úroveň obyvatelstva. Hodnota indexu je tím vyšší, čím je bližší 1.

V tabulce za rok 2002 je na prvním místě Norsko s HDI 0,956, Česká republika je dvaatřicátá s indexem 0,868, poslední - 177. - je Sierra Leone s HDI 0,273.

Z latinskoamerických a karibských zemí je na tom nejlépe Barbados na 29. místě ve světě s HDI 0,888, 34. Argentina s 0,853, 39. ostrovy Sv.Kryštofa a Nevis -- 0,844, 43. Chile -- 0,839, 45. Kostarika -- 0,834, 46. Uruguay -- 0,833, 52. Kuba -- 0,809, 53. Mexiko -- 0,802, atd. až po 118. Nikaraguu -- 0,667, 121. Guatemalu -- 0,649 a 153. Haiti -- 0,463. Průměrná regionální hodnota HDI dosahuje 0,777.

Kuba si tedy z hlediska indexu lidského rozvoje OSN v celosvětovém ani regionálním srovnání na tom s indexem 0,809 nestojí špatně.

Podle údajů Programu OSN pro rozvoj je očekávaná průměrná délka života Kubánců narozených v roce 2002 téměř 77 let, gramotnost dosahuje 97 %, podíl žáků a studentů (škol 1., 2. a 3. stupně) v jejich generacích je na stejné úrovni, jako v ČR (78 % populace v zákony stanoveném nebo obvyklém věku), HDP na hlavu dosahuje 5259 USD (přepočteno podle kupní síly obyvatelstva) (v ČR je ovšem třikrát vyšší, 15 780 USD).

Málo rozvinuté země mají průměrný index lidského rozvoje 0,446, všechny rozvojové země pak 0,663, zatímco země OECD 0,911 a z nich ty vysokopříjmové 0,935. Střední světový index činí 0,695.

To vysvětluje popularitu a mezinárodní vliv Fidela Castra a Kuby nejen v latinskoamerickém a karibském regionu, ale i v celém rozvojovém světě.

Podrobnosti ZDE ZDE

                 
Obsah vydání       15. 3. 2005
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
15. 3. 2005 Hlupák hledá hlupáky sobě rovné. Zn.: rychle Štěpán  Kotrba
15. 3. 2005 Je český volební systém reformovatelný? Josef  Baxa
15. 3. 2005 Všechny cesty vedou na hřbitov, některé ale rychleji Jan  Paul
15. 3. 2005 Michael  Marčák
15. 3. 2005 Gross je ostuda každého Čecha! Radek  Sárközi
15. 3. 2005 Moc obrazů, obrazy moci a dnešek Robin  Ujfaluši
15. 3. 2005 Co bude po odmítnutí Ústavy EU?
15. 3. 2005 Michael  Marčák
15. 3. 2005 Proč Češi nemilují disidenty Josef  Provazník
15. 3. 2005 BBC čelí žalobě za to, že odvysílala operu o Jerry Springerovi
15. 3. 2005 Britští konzervativci chtějí zpřísnit zákony o potratech
15. 3. 2005 Michael  Marčák
15. 3. 2005 Kuba v předvečer změn Pavel  Barák
15. 3. 2005 Mezi intelektuály světa, podporujícími Kubu v Komisi pro lidská práva je i Saramago
14. 3. 2005 Podzim demokracie a politická pornografie Mirek  Vodrážka
14. 3. 2005 Často závidíme primitivům jejich způsob života Bohumil  Kartous
14. 3. 2005 Patočkova zbytnělá sebedůvěra Jiří  Vančura
14. 3. 2005 Tradiční pedagogika versus moderní Radek  Sárközi
14. 3. 2005 Coming out Alex  Koenigsmark
14. 3. 2005 Write for the BCSA 2005 prize
14. 3. 2005 Novináři na hraní Bohumil  Kartous
14. 3. 2005 Deportace do lesa - moskevská imigrační politika Roman  Staněk
12. 3. 2005 Zeman doporučil čtenářům Práva číst Britské listy
12. 3. 2005 Stáří vpřed! Jan  Sýkora
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Pohlednice z Kuby RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2005 Kuba v předvečer změn Pavel  Barák
26. 11. 2003 Kuba: Kriminálne embargo Ivan  Štefunko
13. 6. 2003 Kubánská katolická církev není opozicí Frank  Martin
19. 3. 2003 List z Kuby II.: do Mexika na palube "vrtuláka" Cuban Airlines Juraj  Uvíra
13. 3. 2003 List z Kuby I.: rum so šumivým celaskonom Juraj  Uvíra

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2005 Kuba v předvečer změn Pavel  Barák
1. 2. 2005 Chavez... Fabiano  Golgo
31. 1. 2005 Podpora plošným sankcím a izolace Kuby nevede k respektování lidských práv Jan  Kavan
20. 1. 2005 Kuba plánuje zakázat kouření ve veřejných prostorách   
17. 1. 2005 Problémy so štandardizovaním Kuby Adrian Peter Pressburg
17. 1. 2005 Posedlost nepřesnostmi... Zdeněk  Jemelík
11. 1. 2005 Kuba oznámila plné obnovení styků s Evropskou unií   
22. 12. 2004 MfD: Emocionální manipulace Johanny Grohové Štěpán  Kotrba
15. 12. 2004 Jak nenapsat objektivní zprávu Zdeněk  Jemelík
15. 12. 2004 Kubánští manželé žádají zpět své děti, Kuba prodlužuje řízení o výjezdní doložce Petr  Svoboda
13. 12. 2004 Jak to bude na Kubě vypadat po Castrovi?   
13. 12. 2004 Méně okázalá gesta by byla smysluplnější   
12. 12. 2004 Pořádně je prověřte!   
12. 12. 2004 My o koze a oni o voze Jan  Čulík
12. 12. 2004 Když europolicie udusila ženu v letadle, nikdo se nezajímal Ondřej  Slačálek