7. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 3. 2005

Válka je krutá záležitost a nikdo z ní nemůže vyjít čistý

reakce na článek Zdeňka Moravčíka "Zabíjení v Drážďanech - nutnost nebo zločin?"

V Německu zazněly nejen názory, které reprodukoval pan Moravčík, ale také komplexní popisy událostí, např. hraná reportáž na veřejnoprávním kanálu ZDF 8. 2. od 20:15, popř. díl Feuersturm (Ohnivá bouře) z cyklu Der Jahrhundertkrieg (Válka století) historika Guido Knoppa.

V únoru roku 1945 již luftwaffe v podstatě neexistovala, Rudá armáda stála na Odře a západní spojenci na Rýně.

Naopak spojenecké bombardovací letectvo bylo na vrcholu sil. V Drážďanech hledalo útočiště asi půl miliónu uprchlíků ze Slezska, ale zároveň přes ně projížděly zásobovací transporty pro východní frontu. Město bylo v podstatě nezasaženo nálety a zároveň na ně zcela nepřipraveno. Byly vybudovány pouze dva protiletecké kryty (oba pro místního gauleitera) a 6 nádrží s vodou pro případ, že bude vyřazen vodovod. Srovnatelně velký Dortmund jich měl více než 100.

Vlastního náletu se v noci z 13. na 14. února účastnilo přes 700 britských čtyřmotorových bombardérů a jejich pumy způsobliy požáry, které přešly v jev zvaný ohnivá bouře. Horký vzduch stoupal vzhůru a na jeho místo při zemi proudil chladný vzduch. Vznikl tak jakýsi gigantický komín. Vzduch proudící do centra požáru s sebou strhával všechno včetně lidí. V centru dosahoval žár více než 1000 stupňů - tálo sklo, hliník, stříbrné šperky a lidé umírali mnoha strašnými způsoby. Pár kilometrů jižně od Drážďan stály připravené ke startu německé noční stíhačky a nad nimi přelétal mohutný svaz bombardérů. Žádná stíhačka nevzlétla, protože po rozvrácené telekomunikační síti nedorazil rokaz ke startu...

Kráce po poledni zasadilo Drážďanům další úder přes 300 amerických těžkých bombardérů.

Hodně se diskutuje o počtu mrtvých. Podle snubních prstýnků bylo identifikováno asi 40.000 obětí. Je tedy zřejmé, že jich muselo být víc, ale přesný počet již nikdo nezjistí.

Celou věc je nutno vidět v širších souvislostech. Německo a ani Drážďany nebyly žádnou idylkou. Německé ozbrojené síly nadále ostřelovaly zbraněmi V-1 a V-2 Rotterdam, Antverpy, Londýn a další města, samé civilní cíle. Nacistický režim pokračoval ve vraždění Židů - na 15. 2. byl z Drážďan naplánován transport do koncentračního tábora. V Drážďanech hostoval cirkus Sarassini a jeden jeho čínský artista měl dítě s německou dívkou. Ta pak byla ostříhána dohola a obviňována z prznění rasy.

Ještě je třeba uvést na pravou míru několik nejčatějších nepřesností. Často se uvádí, že v zápalných pumách Britové použili fosfor, ale ve skutečnosti byl nasazen napalm. Obětem však bylo celkem jedno, co je zabilo. Také se tvrdí, že přeživší civilisty na břehu Labe ostřelovaly hloubkové stíhačky. S britskými bombardéry přiletět nemohly prostě proto, že v noci žádné nelétaly. Doprovod amerických denních bombardérů již mohl provést nálety, leč i to je téměř vyloučené, protože jednak žádný spojenecký letec nehlásil útoky na pozemní cíle, jednak by při sestupu k zemi doprovodní stíhači nemohli poskytnout ochranu doprovázeným bombardérům.

Nutno ještě podotknout, že teorie, že bombardovací útoky na civilní obyvatelstvo podlomí jeho morálku, byly ve 20. a 30. letech rozšířené a za 2. světové války se letečtí velitelé snažili o jejich potvrzení v praxi - Italové proti Habeši, Němci proti Polsku, Nizozemsku a Británii, Sověti proti Finsku, Britové proti Německu a Američané proti Německu a Japonsku.

Válka je krutá záležitost a nikdo z ní nemůže vyjít čistý. Nejhorší je, že nejvíc na ni vždy doplatí civilisté.

                 
Obsah vydání       7. 3. 2005
7. 3. 2005 O červené niti Alex  Koenigsmark
7. 3. 2005 Co dělat v dnešní situaci Jindřich  Kalous
7. 3. 2005 Zrušme rudé návyky! Jiří  Karban
7. 3. 2005 Melou boží mlýny? Milan  Kulhánek
7. 3. 2005 Souboj hlubokého myšlení
5. 3. 2005 Přijmout vlastní odpovědnosti za vše, co konáte Jaroslav  Doležal
7. 3. 2005 Komedianti Tomáš  Vandas
7. 3. 2005 O hovně Jan  Stern
7. 3. 2005 Deset evropských lží Václava Klause Jo  Leinen
5. 3. 2005 Až se to bude líbit komerčním televizím... Štěpán  Kotrba
5. 3. 2005 Američané stříleli na italskou novinářku
7. 3. 2005 Servilní postoj Jan  Žižka
5. 3. 2005 Blair se zaměřuje na korupci v Africe
7. 3. 2005 Bertinotti: "Chci, aby Rifondazione vstoupila do vlády" Milan  Neubert
5. 3. 2005 Niger zakazuje otroctví
5. 3. 2005 Řekněte NE softwarovým patentům !
7. 3. 2005 Předplatné Literárek zatím neruším Jindřich  Kalous
5. 3. 2005 Tanec mezi řádky s bývalými redaktory Literárních novin
4. 3. 2005 Kolik lidí si vlastně potřebuje s Patočkou vyřídit účty? Ondřej  Slačálek
7. 3. 2005 Buďme slobodní, na ostatnom nezáleží Sergio Moya Mena
4. 3. 2005 Polská bublina, aneb čeští důchodci a evropští domácí Stanislav  Křeček
4. 3. 2005 Kanada: pacienti léčící se konopím budou mít daňové úlevy Bushka  Bryndová
4. 3. 2005 Uživatelé konopí trpí větším rizikem psychózy
7. 3. 2005 Válka je krutá záležitost a nikdo z ní nemůže vyjít čistý Michal  Kolář
4. 3. 2005 Londýnský primátor: "Ariel Šaron je válečný zločinec"
7. 3. 2005 Umění, nikoli artefakty Michael  Hauser
4. 3. 2005 Světová obchodní organizace: Závěry zprávy o budoucnosti WTO Oldřich  Průša
4. 3. 2005 Zeman se v politice mýlil, ale byl úspěšný Ivan  David
4. 3. 2005 Neporozumění politice a teorie poznání největšího českého génia Ivan  David
7. 3. 2005 Rozkoše Elfriede Jelinekové Eliška  Stehlíková
7. 3. 2005 Bratislavský mier Peter  Greguš
4. 3. 2005 Je الله Koránu stejný jako אלהים Bible? Karel  Sýkora
4. 3. 2005 Pravdivá správa o Bushovej návšteve Eduard  Chmelár
2. 3. 2005 Moc nočních můr na Ostravské univerzitě
11. 2. 2005 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce