1. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 3. 2005

POLEMIKA

O školství, prosím, bez demagogie

Argumentace poslance ODS Waltera Bartoše ve prospěch školného na vysokých školách, o níž se opírá Radim Valenčík ve svém článku "Paradoxy diskuse o školném" je natolik nesolidní, že vyžaduje odpověď.

Když očistíme dlouhý citát z parlamentního vystoupení stínového ministra školství od demagogické rétoriky, zůstane nám toto tvrzení: "V zemích, kde se platí školné a existují silné programy finanční pomoci studentům z nízkopříjmových rodin, je podíl dětí z dělnických rodin dosahujících na vysokoškolské vzdělání třikrát vyšší než u nás. Je to 32%, nás je to 8%."

Ve skutečnosti není mezi vyšší "sociální otevřeností" vysokých škol v takových zemích (patří k nim většina "starých"členských zemí EU) a placením školného žádná příčinná souvislost. Vysoké školy se v těchto zemích, zejména v Evropské unii, sociálně otevřely mnohem dřív, než začala neoliberální kampaň za zavádění školného - v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Na nástup silných poválečných generací a některé sociálně-ekonomické problémy takto reagoval sociální stát, který budoval nové univerzity na nekomerčním základě a umožnil do nich bezplatný přístup prakticky všem zájemcům s patřičným středoškolským vzděláním, většinou bez přijímacích zkoušek.

Tvrzení Waltera Bartoše je podobný logický nesmysl jako tvrzení, že nošení teplých čepic je příčinou chřipky. Samozřejmě existuje vysoká statistická korelace mezi zvýšeným výskytem čepic na hlavách lidí a množením chřipkového viru v jejich organismech. K tomu dochází pravidelně každou zimu. Jen vtipálek z toho ale může vyvodit, že první je příčinou druhého.

Když se některé země s velkou zděděnou otevřeností vysokých škol rozhodly zavést školné, chápaly ho především jako opatření, které má pomoci řešit vážné problémy s financováním dosavadního systému. Pokud je mi známo, neargumentovalo se přitom tím, že školné dále rozšíří přístup na vysoké školy, a domnívám se, že veřejnost ve zmíněných zemích by takové argumenty ani nepřijala. Dnes naopak zaznívá z těchto zemí stále častěji varování, že důsledkem školného je naopak zmenšení otevřenosti, že se vysoké školy stávají selektivnější.

Určitým problémem jsou také statistické údaje, na něž se odvolává W. Bartoš. Definice sociálních skupin a vysokoškolského vzdělání v různých zemích se často značně liší, takže může docházet ke srovnávání nesrovnatelného, což pak umožňuje různé kejkle. Z tohoto důvodu se míra nerovností v přístupu ke vzdělání obvykle zkoumá porovnáním vzdělání rodičů se vzděláním jejich dětí. Zjišťuje se, nakolik vzdělání reprodukuje samo sebe. Tuto metodiku uznává OECD, u nás ji ve svých výzkumech používá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Univerzity Karlovy.

Je pravda, že nerovnosti v mezigenerační reprodukci vzdělání jsou v ČR daleko vyšší než v zemích EU. Dítě z rodiny se základním vzděláním má u nás téměř devětkrát menší šanci dostat se na vysokou školu, než dítě z vysokoškolské rodiny. V zemích EU je tato pravděpodobnost jen asi 3,7 krát menší. Podle tohoto kriteria je tedy poměr mezi ČSR a EU 1 : 2,4 v náš neprospěch. Nikoli tedy 1 : 4, jak vyplývá z čísel uváděných W. Bartošem (jeho výrok "třikrát vyšší" je elementární aritmetický omyl).

Domnívat se, že tuto nerovnost bude u nás možné zmenšit zavedením školného na vysokých školách, je ovšem přinejmenším velmi sporné. K tomuto závěru vede nejen to, co bylo řečeno výše o zavádění školného ve vyspělých západních zemích. Existuje také řada seriozních výzkumů o českém školství a proběhlo už množství diskusí, z nichž vyplývá, že problém stojí ve skutečnosti jinak, než jak si představují nebo předstírají propagátoři školného. Jen jeden příklad: je dobře doloženo, že za selektivitu cesty od základního k vysokoškolskému vzdělání může u nás do značné, ba možná do převážné míry sociální selekce, k níž dochází při přijímání jedenáctiletých dětí na gymnázia, zejména víceletá. Jedním z důležitých předpokladů k rozšíření přístupu na vysoké školy je tedy větší otevřenost gymnázií. Navrhne někdo zavedení školného na našich gymnáziích?

Svého času jsem o těchto otázkách vedl s Radimem Valenčíkem spor, který se táhl s přestávkami několik let. Ani dnes, s odstupem a chladnější hlavou, nevidím žádné důvody, které by ho opravňovaly k tvrzení, že "u nás je dobře propracován a široce prodiskutován model zavedení školného, který řeší to nejpodstatnější". To už je ovšem jiná kapitola. Nejdřív by bylo nutné pokusit se shodnout na tom, co je vlastně "to nejpodstatnější". A pak se zeptat, jestli tomu nejpodstatnějšímu školné prospívá, nebo ubližuje.

                 
Obsah vydání       1. 3. 2005
1. 3. 2005 Stanou se Literárky věstníkem doktrinářského křídla Zelených kolem Jakuba Patočky?
1. 3. 2005 Bordel a jeho doména Štěpán  Kotrba
1. 3. 2005 Co je kuplířství
1. 3. 2005 Příčinou vládní krize není spiknutí médií Milan  Černý
28. 2. 2005 Modernita je iluze, že žijeme v současnosti Martin  Škabraha
1. 3. 2005 Učíme se žít na jatkách demokracie Štěpán  Kotrba
1. 3. 2005 Michael  Marčák
1. 3. 2005 Více než 100 osob usmrceno atentátem v Iráku
1. 3. 2005 Jak se bouří Fromm Bohumil  Kartous
1. 3. 2005 O životním partnerství a ženské revoltě Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
1. 3. 2005 Sdružení poškozených justicí ČR informuje
1. 3. 2005 Michael  Marčák
1. 3. 2005 Zemřel zakladatel Amnesty International Peter Benenson (1921-2005)
1. 3. 2005 O školství, prosím, bez demagogie Rudolf  Převrátil
1. 3. 2005 O voze, o koze a o školném Radim  Valenčík
1. 3. 2005 Jednoho večera mezi Obecním domem a Václavákem Miloš  Dokulil
1. 3. 2005 Amerika sama: neokonzervativci a globální řád Greg  Evans
1. 3. 2005 Piáno těžké, schody srázné Petr  Pospíchal
28. 2. 2005 Vojta Kotek a Karol Wojtyla Boris  Cvek
1. 3. 2005 Zákon o difamaci "není špatný" Jaroslav  Štemberk
1. 3. 2005 Klaus byl použit i jako propagace soutěže
1. 3. 2005 Klaus korunuje "královnu"?
1. 3. 2005 Kýčovitá vypočítavost
1. 3. 2005 Hleďme, hleďme... Jan  Sláma
1. 3. 2005 Máme krásné dívky, a proto máme soutěže ženské krásy Petr  Jánský
1. 3. 2005 "Zakázat Brezinu!", volá cenzorsky Karel Vaníček Ivan  Brezina
28. 2. 2005 Válka světů Jiří  Nezval
1. 3. 2005 Ať žijou totemy, aneb názor pomýleného ateisty Jan  Strachota
1. 3. 2005 Světová obchodní organizace: 10 let existence a úvahy jak dál Oldřich  Průša
1. 3. 2005 Kristus nebyl masovým vrahem Boris  Cvek
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu
28. 2. 2005 Bůhví v Lucerna Music Baru Claudia  Just
28. 2. 2005 Bůhví in Lucerna Music Bar Claudia  Just
28. 2. 2005 Kauzy a příčiny: metafory politického chápání Dominik  Lukeš
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
28. 2. 2005 Není oheň, jako oheň, aneb co potěší slušného občana Bushka  Bryndová
28. 2. 2005 ČSSD: Partaj a kolektivní (ne)rozum Ivan  David
26. 2. 2005 Svoboda slavila Vítězný únor Bohumil  Kartous
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2005 O voze, o koze a o školném Radim  Valenčík
1. 3. 2005 O školství, prosím, bez demagogie Rudolf  Převrátil
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík
24. 2. 2005 Slušný člověk, slušný národ - a etické kodexy Ondřej  Hausenblas
22. 2. 2005 Českým učitelům chybí osobnost, ne etický kodex... Filip  Sklenář
21. 2. 2005 Pedagogická komora a etický kodex učitele Radek  Sárközi
9. 2. 2005 S žaludeční sondou na mozek Bohumil  Kartous
7. 2. 2005 Pak teče i krev a jsou mrtví; a není "v tom" jen škola... Miloš  Dokulil
7. 2. 2005 Na české univerzitě v Brně se vyučuje rakouskému právu (a německy) Zdeněk  Moravčík
28. 1. 2005 Vysokoškolské vzdělání -- bezplatně, či za školné? Miroslav Václav Steiner
26. 1. 2005 Petice Jaroslav  Hutka
25. 1. 2005 Vláda občanovi omezuje svobodu volby Miloš  Dokulil
25. 1. 2005 Nebylo to "politické rozhodnutí" Miloš  Dokulil
20. 1. 2005 Je jediná alternativa vůbec alternativou? Miloš  Dokulil