Zvlášť proto, že tento pán dál v argumentaci pokračuje tehdejšími dobovými mýty: nemožnost pozorovat ducha, věčnost hmoty, neustálý lokální pohyb, živé je jen strojem. Zcela zjevně si místo pro Boha plete s "mezerou v teorii". S optimismem své doby předpokládá, že dalším rozvojem přírodních věd tyto mezery zmizí a Bůh bude úplně vymazán z lidského vědomí.

Už o 100 let později V. I. Lenin, rozčilen nad vývojem tehdejší fyziky, nepříčetně shrnuje všechny nenormální jevy do jednoho pytle: " víly, skřítci, Bůh a katoličtí svatí".

Materialismu totiž zazvonila hrana právě v oblasti fyziky - vlivem Maxwellovy teorie pole se začala rozcházet z "biliárovým modelem světa", na kterém se ateismus mohl ještě nějak udržet, jako smyslupný výklad. Biliárový model světa je představa, že základem všeho je nějaký element, který je neměný a který má neustálý pohyb z místa na místo. Všechny změny pak jsou jen změnami dalšího uspořádání těchto elementů (Engels).

Co je předpokladem teoretického ateismu? Víra ve věčnost universa - světa. Pokud není věčný Autor, musí být věčný svět. Ve středověku sv.Tomáš ve své třetí cestě k Bohu klade tento závěr: "Musí existovat něco nutného". Nutné - něco co nemůže nebýt oproti nahodilému - to, co může být nebo může i nebýt.

Důkaz tvrzení je postaven na délce minulosti.

Pokud je něco věčného, jdeme-li do minulosti máme k dispozici nekonečné množství času. Je-li universum složeno z nahodilých věcí, přijde okamžik, kdy neexistuje nic (ať je jak je málo pravděpodobný, ale pravděpodobnost tohoto okamžiku není 0, v limitním případě musí nastat).

Ze stavu universa, kdy nic neexistuje, se nedá žádnou cestou vyvodit stav universa, kdy v něm něco existuje. Kdo má jen maturitu, si může porovnat náš pohled na universum s pohledem 18. století a vyvodit si závěr sám.

Pan Sklenář se ještě o křesťanech zmínil jako o vlastnících pravdy. Děkuji za kompliment. Osobně si myslím, že spíš měl na mysli vlastníky předsudků. Předsudek je tvrzení u něhož přeceníme jistotu o jeho pravdivosti. Zaměníme hypotezu za jisté tvrzení, atd. Jeho ateismus zcela zřetelně nese rysy předsudku a arogantnost, s jakou je pronášen ho už zařadí do příslužné škatulky.

Tvzení, že naše společnost je z 80% ateistická je dáno typem otázky. Kdo se špatně zeptá, dostane špatnou odpověď. Doteď jsem znal výzkumy, které ukazovaly, že důsledných ateistů je do 10%. Největší skupina byla religiozně nevyhranění lidé a pomalu za desetiletí přibývalo lidí, kteří existenci Boha připouštěli. Že by se tento trend tak ohromě zvrátil (o 70%), mi nepřipadá přesvědčivé. Samozřejmě dalším zjednodušením je klást rovnítko mezi religiozitou a křesťanstvím.

Negativní pohled na křesťanskou minulost je opravdu něčím smutným. Žijeme v pokřesťanské době, tedy v době, které křesťanství dalo svůj tvar.

Kdyby toho nebylo, hodně institucí daností našeho života by neexistovalo.

Předpokládám, že by mu nechyběl současný stav kulturních památek, ale to by pan Sklenář opravdu chtěl, aby existovala instituce otrokářství, nebyl žádný systém školství?

Dokonce ani česká státnost by neexistovala bez papežovy buly. Sociologové jdou dál a Max Weber spojuje vznik kapitalismu s kalvinismem a sociální situace Evropy je důsledkem požadavků katolické sociální nauky: sociální smír je možný, stanovení minimální mzdy, stát má mít sociální zákonodárství.

Jistě je možné z dějin vybrat různé elementy pro tak zvaný generační mýtus - symbol ve formě příběhu, který dává význam naší další činnosti.

To, že si při vyváření ústavy politická reprezentace Evropy vybírá antiku, osvícentví a vynechává celou křeťanskou epochu, považuji za další projev éry konce Evropy, podobně jako skončila éra Řecka a Říma

. Není to jen negace nějakého dobra ve vlastních dějinách (asi 1400 let vývoje), ale i ztráta úcty k sobě.