Pokud jsem dobře rozuměl, jsou v té atmosféře přijímacího řízení závažné rozdíly mezi vysokými školami (kterých je hrstka) a školami středními (kterých jsou mračna; dohromady 343, čítám-li dobře). Jinak řečeno, umožnit uchazečům o studium na středních školách větší počet termínů (nejméně dva), a takto také větší šanci ve výběru vhodné školy, vytváří předem "chaos" a ne-řád. Samozřejmě především pro sám nadřízený orgán, pokud nepřipraví pro takové "složitější" řešení podmínky.

Na co máme na začátku 21. století počítače? Na co máme elektronickou zpětnou vazbu? 30, anebo naproti tomu 300 škol porovnat značí porovnat jen jedna ku deseti; což je jen o jeden řád výše. Takže v tomhle by problém být neměl. Pokud ovšem chceme připravit organizačně celý aparát dotčených škol na to, aby nevznikala zbytečná traumata, a to jak u samotných žáků, tak i u jejich rodičů (a dalších příbuzných a známých). Stačilo by přece včas nejen vyhlásit vhodně odlišené termíny jak pro ono 1. kolo, tak datum pro doručení závazné přihlášky ke studiu na jednu školu u těch, kteří uspěli.

Nechť je mi prominuto: Když mám v prvním uchazečském kole jen jednu možnost na výběr a pro druhé kolo zbudou zřejmě jen paběrky, může mi být útěchou, že pro druhé kolo bych měl mít "jaksi" těch možností více?! Jaká je tohle "logika zdravého rozumu"?

Také je ku podivu, že nás přesně ve stejném ohledu nemají ani v nejmenším poučit slovenské zkušenosti (asi zatím nepřeložitelné "skúsenosti").

Je údajná "naprostá liberalizace" --- rozumějme: větší počet možností pro 1. kolo --- jenom "chaosem"? Proč mluvit o "liberalizaci"? Nemá jít teď naopak o dost nešťastně ohroženou svobodu volby?

(A tedy o "občanské právo" na volbu dalšího vzdělání a následné kvalifikace? Těch 41 let až příliš přízemně "řízené" regulace nás nepoučilo o ničem?)