Dále za komentář stojí následující slova pana Valacha: "Co rozčílilo pana Hrušku do té míry, že se "musel" uchýlit až k demagogii, je zřejmě skutečnost, že obhajuji právo lidí žít podle svého, pokud tím neubližují jiným lidem. V případě homosexuálů jsem psal o životě v souladu s jejich vlastní přirozeností. Toto tvrzení je pro některé nábožensky založené lidi nepřijatelné. Pokud by totiž přiznali, že homosexualita je vrozená, tedy přirozená, museli by uznat, že je dílem božím, stejně jako heterosexuální orientace nás ostatních." Myšlenka, že lidé mají žít podle svého (svědomí), pochází z reformace a jejím velikým symbolem zůstává Martin Luther, který na říšském sněmu řekl: Zde stojím a nemohu jinak. Étos svobody koření ve víře v autentickou mravnost, pocházející ze svědomí. Ale nejhlubší neznalost křesťanství pan Valach ukazuje, když tvrdí, že z vrozenosti něčeho plyne závěr, že je to Božím dílem. Ostatně vrozenost homosexuality uznává de facto i římská církev, český překlad Katechismu katolické církve mluví o vrozenosti explicitně (článek 2358), byť se tím poněkud vzdaluje originálu.

Ale Bůh není příroda, aby cokoli učiní příroda (vrozená výhoda či vrozená vada), bylo dílem Božím. Bůh učinil svět a ponechal mu volnost... odtud se ve světě bere nikoli jen to Boží, ale i to porušené, špatné, ďábelské.

Konzervativní katolík tedy může tvrdit, že je-li homosexualita vrozená, je na tom podobně jako "dědičný hřích". Jediný důvod, proč někteří křesťané chtějí odmítat vrozenost homosexuality, spočívá v tom, že z vrozenosti plyne potřeba respektu a úcty k takto "postiženému" člověku. Katechismus katolické církve tento důsledek přijímá a vyzývá všechny k velké citlivosti, k pochopení a k delikátnímu zacházení s homosexuály.