Příčiny úspěchu masové kultury

K šíření masové kultury napomáhá řada faktorů:

• nejnižší jmenovatel znamená dílo s tak nastavenými parametry artefaktu na vzdělanostní, intelektuální a estetickou úroveň příjemce, že je dílo schopen konzumovat i jedinec s "nejnižším IQ", nevzdělaný a bez předchozí estetické průpravy.
• ekonomický. Hodnotné umělecké dílo má vždy menší skupinu příjemců, protože vždy jen část populace je svou vzdělanostní úrovní, inteligencí, estetickou úrovní připravena dílo přijmout a pochopit. Čím menší okruh příjemců, tím menší zisk až k případnému nepokrytí nákladů. Tím, jak se postupně umělecké dílo stále více chápe pouze jako zboží jako kterékoliv jiné, a další funkce umění a kultury jsou potlačovány, primitivní masová kultura s masovým příjemcem a vysokým ziskem vytlačuje kvalitní umění a kulturu.
• technické - technologické předpoklady vytvořily pro masovou kulturu optimální základnu. Televize, kina, rozhlas, tištěná média, nosiče zvuku, marketing s reklamou tvoří ucelený systém obetkávající jedince masové společnosti pavučinou působení, která jedincem masové společnosti skrytě i zjevně manipuluje a nahrazuje jeho individualitu a autenticitu bytí mediálně-virtuální existencí. Technika a technologie jsou nezbytnou základnou umožňující s pomocí marketingu a reklamy masové šíření pokleslých artefaktů masové kultury.
• globalizace zeslabuje až ruší jakékoliv hranice mezi státy a kulturami. Snáze se však šíří primitivní masová kultura než díla autentických národních kultur
• růst volného času. V řadě zemí světa a v celoplanetárním úhrnu se zvyšuje disponibilní čas populace. Zvláště nejméně vzdělanou populaci je třeba zabavit, zaměstnat. Specifickou cílovou skupinou jsou nezaměstnaní, jichž je i v nejvyspělejších zemích kolem 10%.
• nároky elitní kultury na příjemce. V kvalitní kultuře a umění tvoří umělec, umělecké dílo a příjemce triádu, v níž je i příjemce aktivním subjektem. Aktivní umělecká percepce vyžaduje osobnostní předpoklady k chápání kontextu, struktur a obsahu uměleckého díla. Tyto osobnostní předpoklady se získávají jako jedna z dimenzí osobnostního a sociálního zrání. Očekává se citová zralost, estetická kompetence, vzdělanost a intelektuální vyspělost. Např. k pochopení díla z jiné kultury a dějinné epochy je třeba určitého historického povědomí (když ne přímo znalost) a znalost oné kultury. Ovšem vlastní prožití tohoto uměleckého dílo zpětně prohlubuje historické vědomí, multikulturalitu a vzdělanost. Konsumace produktu masové kultury nic takového nepřináší, spíše posiluje falešné vědomí a manipulovatelnost příjemcem. Díla masové kultury využívají nejjednodušší sociální situace, spojené s nejprimitivnějšími pudy a emocemi člověka (nejčastěji sex a násilí), podávané především obrazem a pokud jde o verbální projevy, jedná se o jednoduchý a chudý slovník s několika stovkami slov.

Šíření masové kultury má své pedagogické souvislosti. I když hlavní postava budování komerční televize v Čechách Vladimír Železný opakovaně tvrdil, že Nova pouze baví a nemá vliv na vývoj dětí a mládeže, opak je pravdou. Vliv komerční televize, ale i veřejnoprávní televize, která se propadla k úrovni komerční televize zasahovalo mladou generaci ve stále mladším věku a po stále delší vývojové období, takže lze předpokládat postupně silnější vliv na osobnost dítěte. Média, a především televize, vedle rodiny a školy mají největší vliv na celkový vývoj dítěte, na jeho socializaci a kultivaci. Proto úroveň působení médii vytváří předpoklady, a současně i limity pro vnímání uměleckých děl.

Ke schopnosti konzumovat a chápat tzv. vysoké umění jedinec dlouhodobě a postupně zraje, zatímco <cite title=" Současně úspěšný produkt masové kultury je jakýmsi zárodkem "sněhové koule", na kterou se nabalují další a další komerční aktivity. Pokračování Produkt 1--x, trička, komiksy, plakáty, CD, videa, přenos do reklamy, do sportu. Tím se vlastně masový produkt a masová kultura jako celek vitalizuje a socializuje populaci. ">konzumovat masovou kulturu je schopen "bez přípravy"</cite>. Naopak permanentní konzumací děl masové kultury, jednoduché struktury a primitivního obsahu, si jedinec buduje trvalé zábrany k vnímání náročných uměleckých děl. Pochopitelně, že škola a rodina mohou působit opačným směrem a kompenzovat vliv masové kultury. Jsou však rodiny a děti, které nemají tento kultivační potenciál a tyto děti jsou vydány napospas médiím a masové kultuře.

V posledních letech význam rodiny v české společnosti pro vývoj mladé generace mimořádně vzrostl. Na přelomu desetiletí jsem na základě empirických výzkumných dat zaznamenal fenomén, který jsem nazval "<cite title="viz Sak, P. Saková,K. Mládež na křižovatce. Svoboda Servis: Praha. 2004.">rozlomením mladé generace</cite>". Toto rozlomení je způsobeno odlišnou kvalitou rodiny dětí. Zatímco rodiny jedné části mladé generace jsou schopny kompenzovat negativní působení společnosti, druhá část rodin toho schopna není.

Je vliv médií na mladou generaci skutečně tak velký, mají média v životě mládeže a v jejím životním stylu takový význam?

O tom vypovídají data z empirického výzkumu provedeného technikou časového snímku.

Struktura volného času české populace

Podle dat z týdenního časového snímku mladá generace ve věku 15 - 30 v průměru spí za týden 59,06 hodin (za den 8,4 hodin), populace starší 31 a více let 56,93 hodin (za den 8 hodin). Všechny mediální aktivity mladé generaci (15-30) zaberou za týden 37,18 hodin, populaci nad 30 let 42,28 hodin. Vezmeme-li týdenní objem času bez času věnovaného spánku jako 100%, potom mediální aktivity představují u mládeže 34% a všechny ostatní aktivity celkem 66%. U populace nad 30 let je poměr 37% a 63%.

Jaký podíl v tomto časovém objemu představují jednotlivé mediální aktivity? Vezměme tento časový objem (37,18 hodin mediálních aktivit u mladé generace 15 - 30 a 42,28 hodin mediálních aktivit u populace nad 30 let) jako 100%. Podíl jednotlivých aktivit z tohoto časového objemu 100% ukazují grafy. První graf zobrazuje rozložení aktivit mladé generace, druhý graf rozložení aktivit populace nad 30 let.

Čas věnovaný mediálním aktivitám

Čas věnovaný mediálním aktivitám

Z bdělého stavu třetinu času mladá generace prožije s médii. Z disponibilního času, kdy jedinec sám rozhoduje (bez času v práci a ve škole) o svých aktivitách čas s médii jednoznačně převažuje.

V české společnosti došlo v devadesátých k výraznému nárůstu vlivu masové kultury. Málokdy dojde u některého sociálního fenoménu k tak radikálnímu nárůstu v tak relativně krátké době. Je proto zajímavé hledat indikátory, které by zmapovaly důsledky nárůstu tohoto vlivu. Situace je však komplikovaná tím, že souběžně docházela také k masivní komputerizaci společnosti a vliv obou procesů, masové kultury a komputerizace, se sčítal a kombinoval. U některých znaků mám časovou řadu, která začíná na počátku masivního nástupu masové kultury a implementace informačních technologií.

Umělecká a kulturní úroveň - operacionalizace úrovně uměleckých děl

V následující části budu hovořit o kulturní úrovni české populace a pokusím se sledovat vývoj této úrovně a vliv nových procesů ve společnosti na tento vývoj. Mé závěry vyplývají z empirických poznatků, především z kulturního indexu a z indexu komputerizace. Proto mi dovolte seznámit vás s metodikou konstrukce těchto indexů.

V prvé etapě byla pomocí expertního výzkumu vytvořena baterie uměleckých děl a přiřazena jim hodnota na stupnici 1 -- 5, přičemž stupně byly následovně charakterizovány.

Operacionalizace úrovně uměleckého díla

1. Díla jsou výrazem nezvládnutého "uměleckého řemesla", absence myšlenek a uměleckých aspirací. Pro "konzumenta" se vkusem a s určitým uměleckým vzděláním jsou nepřístupná svou odpudivostí.
2. Díla zcela prostých, jednoduchých struktur, stavby a myšlenek, to znamená díla, která představují velmi často jen podprůměrné nebo zcela konvenční řemeslo a jsou ve smyslu komunikativnosti přístupná komukoliv.
3. Díla spíše jednoduchých struktur, dostupná velmi početnému okruhu "konzumentů" (díla populární, při tom však s uměleckými hodnotami, tedy díla nepokleslá) .
4. Díla náročných struktur, která vešla natolik v konvenci (lidé jim přivykli, dospěli k nim), že jsou dostupná poměrně velkému počtu soudobých "konzumentů".
5. Umělecká díla složitých (avantgardních) nekonvenčních struktur, která jsou zpravidla dostupná významově i formálně velmi úzkému kruhu odborníků a odborných (velmi zasvěcených) "konzumentů".

Seznam zařazených uměleckých děl

Respondent se vyjadřoval k uměleckým dílům v reakci na otázku: "Jakou uměleckou hodnotu mají podle Vašeho názoru následující umělecká díla? Hodnocení na škále 1-5. 1-nejmenší hodnota, 5-největší hodnota, 6-neviděl, neslyšel, nečetl jsem, 7- neznám toto dílo. Odpovídající kódy napište do prvního sloupce. V druhém sloupci napište jak na Vás umělecké dílo zapůsobilo v případě, že jste ho viděli, četli, slyšeli. Vyjádřete se na škále 1 - 5. Nejsilnější umělecký zážitek 5, nejslabší zážitek-1."

Konstrukce kulturního indexu

Konstrukce kulturního indexu navazuje na výsledky expertního výzkumu "standardizace hodnocení umělecké úrovně". Experti hodnotili 5 literárních děl, 6 hudebních děl a 11 filmů. Pokud respondent některé z těchto děl uvedl, byl mu přidělen kód podle hodnocení expertů v rozmezí 1 - 5. Respondent se vyjadřoval jaký viděl film, jaké hudební dílo poslouchal a jakou knihu četl.

Index je součet jednotlivých bodů za jednotlivá díla podle hodnocení expertů. Index dosahuje hodnot v rozmezí 0 - 65. Vzhledem k nízkým četnostem takového indexu byl index překódován do hodnot znaku v intervalu 1 -- 5, čímž vzniklo pět skupin populace podle velikosti indexu kultury

Znalost filmů

Znalost hudebních děl

Znalost literárních děl

Z výsledků prezentovaných v grafech lze vyvodit následující závěry:

• střední a starší generace celkově více zná umělecká díla
• střední a starší generace zná častěji díla vyšší umělecké hodnoty
• existuje generační tendence znát umělecká díla, která vznikla v době, kdy generace byla v sociálním věku mládeže. Jinak řečeno, generace je nejvíce kulturně zasažena uměleckými díly, která vznikala souběžně se vznikáním dané generace.

Vývoj komputerizace a kulturních aktivit

Následující graf porovnává pomocí indexu komputerizace a kulturního indexu kulturní vývoj a vývoj komputerizace ve věkových skupinách.

Graf vypovídá o postupném rozevírání nůžek mezi kulturními a počítačovými aktivitami věkových skupin. Nejnižší úroveň kulturních aktivit nacházíme u mládeže ve věku 15 - 18 let a nejvyšší ve věkové skupině do 60 let. Počítačové aktivity jsou nejrozsáhlejší ve věkové skupině 19-23 let, (jen o málo nižší jsou ve skupině 15-18 let), pak postupně tyto aktivity klesají, ve skupinách nad 45 let velice dramaticky. Mezi mladou generací a staršími generacemi je propastný rozdíl a tyto 2 indikátory mohou naznačovat rozdíl daleko propastnější. Na místě je otázka, jak jevy vyjadřované těmito indikátory, spolu souvisejí. Nižší míra kulturnosti mládeže je způsobena celou řadou faktorů, jaký je však vliv nového fenoménu ve společnosti, jakým je komputerizace?

Abych vyloučil vliv věku a rozdílného vzdělání, sledoval jsem vývoj indexu kultury ve skupině podle indexu komputerizace ve věkově a vzdělanostně homogenní skupině vysokoškolsky vzdělaných jedinců ve věku do 30 let.

Vliv komputerizace na kulturní život

Od skupiny 2 s růstem zapojení do počítačových aktivit výrazně klesá hodnota kulturního indexu a tedy také kulturních aktivit. Od skupiny s mírou komputerizace vyjádřenou indexem 2 do nejvíce komputerizované 5. skupiny klesla hodnota kulturního indexu ze 4,3 na 3.8.

Vliv komputerizace na četbu knih

Validitu použitých znaků potvrzují další znaky a jejich souvislosti s komputerizací. S růstem míry komputerizace klesá význam četby knih. Četbu knih indikuje počet knih přečtených za měsíc. Od nejméně komputerizovaných jedinců --1.skupina do 4.skupiny klesne počet přečtených knih z 1,8 na 1, tedy téměř na polovinu. Toto zjištění je o to významnější, že se jedná o skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí, tedy kategorii, která měla vždy ke knize nejblíže.

Pokles četby knih, vedle poklesu návštěvy kin, patrně nejvýznamnější změna v kulturním životě českého člověka devadesátých let není způsoben pouze komputerizací. Patrný je vliv dramatického nástupu masové kultury, především komerční televize. Od roku 1992 do roku 2001 téměř vymizela kategorie intenzivních čtenářů. Zatímco v roce 1992 se ve věkových skupinách pohyboval podíl čtenářů, kteří za měsíc přečtou 4 a více knih za měsíc až do 18%, v roce 2001 se podíl těchto čtenářů pohybuje mezi 0 -- 2%.

Počet přečtených knih za měsíc 1992, 2001

Vlastnictví PC a knihovny 1994, 2002

Podobný poznatek přináší komparace vývojových trendů ve vlastnění knihovny a osobního počítače u jednotlivých věkových skupin. Jednak můžeme pozorovat prohlubující se generační rozdíly ve vlastnění těchto médií, výrazné jsou však i změny uvnitř věkových skupin. Např. ve věkové skupině 15 -- 18 let v roce 1994 mělo o 13% více mladých lidí knihovnu než osobní počítač, v roce 2002 již o 12% více mladých lidí vlastnilo osobní počítač než knihovnu. Tento posun není pouze důsledkem nárůstu vlastnictví osobních počítačů, ale i důsledkem ústupu knihoven z domovů mladých lidí.

Závěry

• česká populace tráví s médii kolem třetiny svého bdělého stavu a větší část svého disponibilního času
• tím je dán zásadní vliv médií na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl současného člověka
• začal proces snižování významu tištěných médií a tradičních elektronických médií (televize, rozhlas) ve prospěch nových technologií ( PC, internet, CD, DVD, MP3)
• tento proces probíhá v české společnosti prostřednictvím mládeže
• mezi mladou generací a staršími generacemi vzniká propast, jejíž příčinou je digitalizace životního pole a životního stylu mládež a odklon od tradiční kultury a umění
• každá generace zná více umělecká díla, která vznikla v době jejího utváření a sociálního zrání jejich příslušníků
• nástup komputerizace a masové kultury v české společnosti v devadesátých letech se projevil dramatickým poklesem významu literatury pro českou mládež. Za několik let významně poklesl u mládeže počet přečtených knih a podíl mládeže, která má doma knihovnu s více než 200 svazky knih
• pokles přečtených knih významně koreluje s mírou komputerizace
• technologická rovina masové kultury a nových informačních technologií ve spojení s nejnižším jmenovatelem vede k určitému typu kultury. Jejími současnými typickými fenomény jsou muzikály a Česko hledá Superstar.

Prezentovaný referát vychází z dat získaných ve výzkumech realizovaných v rámci následujících grantů.

Grant MŠMT ČR "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur".Grant byl řešen v letech 2000-2001 a závěrečná výzkumná zpráva byla oponována v únoru 2002.

Grant MK ČR "Informatizace české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace", řešený v letech 2000-2002, byl ukončen závěrečnou výzkumnou zprávou v lednu 2003.

Referát pro konferenci byl připraven v rámci

Grantu MPSV ČR "Vliv komputerizace na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti". Červenec 2004 - 2006.

Pro referát jsou použita především data z následujících výzkumů:

1. Média a informace

2. Osobní počítač a internet v české populaci
Výběrové soubory byly vytvořen pomocí standardizovaného rozhovoru s 1900 respondenty

3. Časový snímek české populace.
Výběrový soubor tvoří 900 respondentů ze souboru předchozích výzkumů.

Referát navazuje na poznatky prezentované v následující publikaci a dále je rozpracovává.

Publikace: Sak,P., Saková,K. Mládež na křižovatce. Sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha: Svoboda Servis. 2004. 291 s.