23. 6. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Gerhard Schröder a George Bush
23. 6. 2004

ANALÝZA

Americko-německé hašteření

Před dvěma lety byl opětovně zvolen Gerhard Schröder německým kancléřem. Z hlubin předpovídané volební porážky se mu podařilo doslova o pouhých několik tisíc hlasů porazit svého mocného bavorského oponenta Edmunda Stoibera, kandidáta CDU/CSU. Rudo-zelená vládní koalice tak dostala důvěru voličů vést německý stát úskalími světové a evropské politiky i ekonomiky na další čtyři roky. A že to byla a je neklidná cesta, ukazuje nejen zpomalení ekonomického růstu země, již nastartované zeštíhlování sociálního státu, ale i hlubinný propad volebních preferencí německé SPD na nejnižší úroveň od konce druhé světové války.

Pro německé politiky jsou však také velmi nepříjemné nepřátelské postoje americké vlády, které jsou stále častější při pokračující integraci Evropské unie.

Pro dnešního kancléře je to zvlášť nepříjemné, jelikož právě na spolupráci mezi USA a Německem byl a je do jisté míry založen padesátiletý úspěšný rozvoj jeho země. Poválečný Marshallův plán velkou mírou napomohl k vytvoření "německého hospodářského zázraku". A bez aktivní role Michaila Gorbačova a George Bushe staršího by bylo těžko myslitelné opětovné sjednocení Německa. Obě tyto skutečnosti oprávněně s velkým povděkem kvituje i německá veřejnost. Navíc i tato německá vláda si stanovila za svůj jeden z hlavních úkolů právě posílení transatlantických vazeb. Co tedy opravňuje některé komentátory označovat vztahy obou těchto velmocí za složité?

Dnešním základním názorovým nesouladem mezi Gerhardem Schrödrem a Georgem Bushem je postoj k Iráku. Ačkoliv SRN plně podporuje protiteroristickou kampaň dnešního amerického prezidenta, má výhrady k válce proti Iráku. Právě rozhodné odmítnutí útoku na Irák pomohlo totiž SPD i Zeleným zvítězit v posledních spolkových volbách. "O existenčních otázkách německého lidu se bude rozhodovat pouze v Berlíně" - to je hlavní smysl nové německé politiky, kterou hlásá Gerhard Schröder. Na druhé straně Američané namítají " S námi nebo proti nám".

Egon Bahr, dlouholetý poradce Willyho Brandta k této záležitosti řekl: "Svět si zvykl, že Německo vždy řekne ano, takže jasné ne bylo překvapující... a dodává ... My si musíme zvyknout na trochu více odvahy." Tento spor není prvním zejména mezi sociálnědemokratickými kancléři a americkými prezidenty. Stačí si vzpomenout na zdrženlivé reakce americké strany na východní politiku Willyho. Brandta či na americké vztahy s Helmutem Schmidtem, avšak nikdy nedostaly takovou otevřenou publicitu.

Příčinu těchto rozporů je třeba asi hledat i v jiném chápání mezinárodní politiky v USA a Německu. Předvolební kampaň do Bundestagu v Německu potvrdila instinktivní strach převážné většiny jeho obyvatel z války a ze zatažení jejich země do " iráckého dobrodružství". Vždyť pro celé generace Němců válka není pouze historickým příběhem, ale bolestnou, dosud živou vzpomínkou. Dodnes hodně lidí se zde psychicky těžko vyrovnává se vzpomínkami na bombardování zejména koncem války. I s ohledem na tehdy rozvrácenou protivzdušnou obranu účinek těchto náletů i na civilní obyvatelstvo byl zničující,. O tom by mohl vyprávět i osud Drážďan.

Údajně před začátkem tehdejší volební kampaně v SRN existovala určitá domluva mezi Gerhardem Schröderem a Georgem Bushem, že první se bude zdržovat otevřené kritiky USA a druhý nebude Němce stavět válečným rozhodováním do problémů. Avšak volební kampaň byla natolik vyrovnaná, a mírové nálady velké části německých občanů tak přesvědčivé, že od srpna 2002 irácká tématika v ní začala převládat. Nervozita na obou stranách Atlantiku postupně zesilovala, až přerostla v otevřenou přestřelku. Důvodem k ní bylo to, že tehdejší ministryně spravedlnosti H. Daubler-Gmelinová, srovnala Bushovýy metody s Hitlerovými. Pro amerického prezidenta to bylo již silné kafe a Bílý dům vyjádřil otevřeně svůj nesouhlas. Dál už jedno gesto stíhalo další. Condoleezza Ricová, poradkyně amerického prezidenta, prohlásila, že německo-americké vztahy jsou otrávené. Senátor Jesse Helmse navrhl, aby Američané stáhli své jednotky z Německa. Bushův ministrs obrany nepodal ruku svému německému kolegovi.

Všechny tyto skutečnosti nasvědčují, že pro dnešní americkou vládu by bylo příznivější vítězství vyzyvatele Edmunda Stoibera, který k útoku na Irák neměl tak velké výhrady. Přece jenom Gerhard Schröder , který se vypracoval z velmi skromných poměrů, má velmi málo lidsky společného s Georgem Bushem, pocházejícím z bohaté a vlivné rodiny.

Ačkoliv se německý kancléř osobním dopisem omluvil za vyjádření své ministryně, která již nezasedla v jeho dnešním spolkového kabinetu, americká strana nevzala zpět své výhrady. Dle jejich názoru tento nepříjemný nesoulad nemůže být vyřízen během několika dnů, i když ho není třeba dramatizovat. Pro Německo je tento přístup mírně nespravedlivý, jelikož málo zemí projevilo takovou neomezenou solidaritu s USA po 11. září. Stačí si jenom připomenout, že skoro 10 000 německých vojáků je nasazeno v různých mezinárodních misích. Pro německou vládu je tato roztržka i proto nepříjemná, neboť USA představují jednoho z nejdůležitějších hospodářských partnerů se všemi důsledky pro německou ekonomiku. Následné protesty německých hospodářských kruhů proti tomuto "protiamerickému kursu" podrývají pozici vlády i doma.

Německý tisk dnes spekuluje o tom jaké podmínky si bude chtít stanovit americká vláda pro konečné urovnání. Kromě zastavení obstrukce kolem Iráku by se mohlo jednat i o požadavek stanovit konkrétní termín zahájení vyjednávání o přistoupení Turecka do EU, jako možnou kompenzaci za ztráty v případě jeho účasti ve válečném konfliktu v Iráku.

Německá vláda se tak nachází ve dvojím sevření - z jedné strany vlastní veřejnosti, trvající na vládních slibech, a z druhé strany tlaku amerického partnera, jakož i vlastních hospodářských kruhů na revizi svých předvolebních slibů. Současně tento nesoulad politických sil SRN ukazuje i na novou mezinárodní roli sjednoceného Německa. Je to totiž poprvé, co samo otevřeně vystoupilo se svým názorem k mezinárodní politice, aniž by ho zprostředkovávalo prostřednictvím NATO či EU. Jak obě strany naloží s tímto "sporem z rozumu", napoví další vývoj i v EU.

                 
Obsah vydání       23. 6. 2004
23. 6. 2004 Američtí vojáci nebudou mít imunitu pro válečné zločiny
23. 6. 2004 Volfová o ČSSD: "Nechci jít dál s těmi zbabělci" Štěpán  Kotrba
23. 6. 2004 Kontrola dokladů za okolností vážně ohrožujících... Radek  Mikula
23. 6. 2004 Bill Clinton: Cílem politiky není jen získat moc a udržet si ji
23. 6. 2004 Při procesech o týrání iráckých vězňů se musejí zodpovídat i armádní šéfové
23. 6. 2004 Kuřáci umírají o deset let dřív
22. 6. 2004 USA nabízejí kompromis ohledně Saddáma Husajna
23. 6. 2004 Americko-německé hašteření Radek  Vogl
23. 6. 2004 Proč není třeba zákona o spisovném jazyce Jiří  Kratochvíl
23. 6. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 bude v Americe mládeži nepřístupný
23. 6. 2004 Konzervativní deník Daily Telegraph prodán bratřím Barclayům za 665 milionů liber
22. 6. 2004 Iráčané sťali jihokorejského rukojmího
23. 6. 2004 69 972 Kč ročně je mnoho
23. 6. 2004 Soud skončil, Marc Dutroux odsouzen na doživotí Josef  Brož
22. 6. 2004 OSN kritizuje Spojené státy za to, jak zacházejí s iráckými ropnými příjmy
22. 6. 2004 Česko hledá SuperStar?! Claudia  Just
22. 6. 2004 Czechs look for a SuperStar?! Claudia  Just
23. 6. 2004 Je fuk, jak vypadá základní školství malých obcí? Miloš  Dokulil
22. 6. 2004 Na okraj jedné legendy Václav  Žák
22. 6. 2004 Mučení iráckých vězňů americkými vojáky má inspiraci z Izraele
22. 6. 2004 ČSSD a registrované partnerství Vladimír  Vokál
21. 6. 2004 Opakování je matka moudrosti Štěpán  Kotrba
21. 6. 2004 Digitalizace: s ČeRTem nebo bez? Vlastimil  Ježek
22. 6. 2004 Pohřeb Lidových novin Bohumil  Kartous
21. 6. 2004 Jste dyslektik a bydlíte v Kroměříži? Na středoškolské studium zapomeňte Bohumil  Kartous
22. 6. 2004 Trpí-li uchazeč o studium dyslexií, o jeho přijetí rozhoduje ředitel Jan  Sýkora
21. 6. 2004 "Dyslektik je hlupák a tenhle má ještě vzpurnou matku!"
21. 6. 2004 Pozor na zavádění školného na českých univerzitách! Jan  Sýkora
22. 6. 2004 O Iráku, Spojených státech a integritě Václava Havla Roman  Weber-Pachola
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů