SOCIOLOGOVÉ V POSLUCHÁRNÁCH

Dominantním způsobem práce studentů je psaní esejů. Jejich zadání je většinou orientováno tak, že výsledné eseje víceméně slouží k prokázání přečtení zadané literatury a schopnosti práce s dalšími zdroji. Myslíme si, že by bylo také přínosné orientovat zadání esejů směrem k využívání aplikace naučené látky na konkrétní a aktuální problematiku, na využívání teoretických koncepcí k vysvětlení každodenních společenských fenoménů. Tím by studenti byli daleko více vedeni k orientaci na sociologické přemýšlení o problematických aspektech života společnosti.

Domníváme se, že vzhledem k cíli kontinuálního zlepšování práce studentů je jedním z nejpřínosnějších elementů studia zpětná vazba. Veliká část písemných prací, které jsou dominantní formou výstupu z kurzů, není vyučujícími často zpětně probírána se studenty a jedinou formou zpětné vazby je známka v IS. Student/ka velmi často netuší, zda je jeho/její esej kvalitní či nekvalitní. V takovém uspořádání je potenciál na stimulaci studentů ke zlepšování jejich práce jen velmi malý, jelikož student/ka má sám/sama jen malou schopnost adekvátní sebereflexe a stimulu ke kritickému pohledu na vlastní práci.

Dalším prvkem, o kterém si myslíme, že by mohl zkvalitnit výtěžek studia, je častější využívání referátů studentů s důrazem na hodnocení jejich strukturovanosti, konzistence, logiky a přednesu, využívání multimédií při prezentaci a schopnosti diskuse. V současné době se totiž schopnost umět téma zpracovat a kvalitně prezentovat stává jednou z klíčových dovedností terciéru, do kterého většina sociologů směřuje a bez nichž se v něm neobejde.

Pro sociologa je styk s každodenním společenským děním naprostým základem k tomu, aby se pomalu stával odborníkem na události, které se kolem něj odehrávají- tedy člověkem, jež se je pokouší interpretovat, zasazovat do širších kontextů a rozumět jim. Je samozřejmě věcí každého studenta, jestli zůstává k dění kolem sebe netečný. Do vysoké míry by však výuka tyto aspekty měla obsahovat a studenty k nim vést, což se v současné době příliš neděje. Mnoho kursů, které jsou věnovány různým oborovým sociologiím využívá aktuálních událostí a náznaků trendů k tomu, aby ilustrovaly svá témata spíše výjimečně. Myslíme si, že je velice na škodu, že někteří přednášející ve svých kursech hlouběji nezprostředkovávají trendy, které se v záběru jejich oborů rýsují. Jejich indikace je možné nalézat na internetu, v tisku, na výstavách a podobně a následně je aplikovat na koncepce, které patří do jejich odborného zájmu. (Například: sociologie města by mohla věnovat část prostoru novým trendům v developerství, vznikajícím urbanistickým koncepcím, jako v pražských Holešovicích a Karlíně nebo Brně a vést studenty k práci na vyhledávání informací a článků o tomto tématu a přemýšlení o jeho konsekvencích. Takto může být však vyučováno daleko více kurzů.)

Dle našeho mínění by byla v kurzech užitečná větší interaktivita orientovaná na společnou diskusi o aktuálních společenských událostech ve světle relevantních teoretických koncepcí a pohledů.

SOCIOLOGOVÉ VE SVĚTĚ KOLEM NÁS

Jako sociologové chceme být lidmi, kteří se vyznačují širokým rozhledem a povědomím o mnoha oblastech života společnosti. Abychom byli skutečně kvalitními odborníky, musíme být otevření a mít styk i s vývojem a trendy v mnoha jiných oborech, protože ve většině z nich se odehrávají věci, které mají sociologickou relevanci. Samotná sociologie je nástrojem poznání, která potřebuje obsah, jehož významnou část zprostředkovávají jiné obory. Myslíme si, že v sociologickém studiu víceméně chybí zprostředkovávání znalostí, které právě jiné obory přinášejí a které mají s naší disciplínou významné obsahové propojení. Máme zde na mysli zejména obory jako je architektura, design, obchod a marketing, management, soudobé umění, informační technologie a další. Styk s odborníky, kteří se těmito obory zabývají na jiných školách nebo je prakticky vykonávají v tržním prostředí by byl pro studenty sociologie velice přínosný; poskytl by také možnosti spolupráce mezi studenty různých oborů, což by rovněž umožnilo sociologii svým poznáním přispět k rozvoji mnoha jiných disciplín. Proto si myslíme, že by bylo vhodné nabídnout spolupráci institucím jako například VŠUP Praha, VŠUP Zlín, FA VUT, FI MU, FAMU, Fakultou marketingu Zlín a požádat osobnosti z těchto škol i praxe o více než jednorázové přednášky.

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity se nachází v druhém největším městě republiky. V jeho rámci se zákonitě odehrává téměř vše, čím se při studiu sociologie zabýváme. Studujeme obor, který se ze všech humanitních věd dotýká života města prakticky nejvíce. Ve městě každý den vznikají problémy, které se týkají sociologických témat a vzhledem ke kterým jsou sociologické nástroje vysoce relevantní. Přesto máme pocit, že studenti sociologie nejsou ve významnější míře s touto lokalitou propojeni co do podílu na zkoumání a řešení takovýchto problematických otázek. (Zmíněnými okruhy, které máme na mysli jsou například fungování MHD, suburbanizace, úpadek sídlištního života, nové urbanistické koncepce Vaňkovka a posun nádraží, kontinuální ghettoizace oblasti Bratislavská, nekoordinovanost aktivit neziskového sektoru a další.) Ty pro nás představují oblasti, kde můžeme využít evaluační výzkum, šetření veřejného mínění, analýzu zájmových skupin. Pokud by se podařilo navazovat spolupráci s Magistrátem a lokálními subjekty samosprávy, mohla by vzniknout velice přínosná a oboustranně výhodná spolupráce. Určitá koordinace a zaštítění katedrou by pravděpodobně byla účinnější, než pokusy jednotlivých studentů.
Uvědomujeme si, že je náročné koncipovat výuku oboru a vést kurzy tak, aby vyústily v kvalitní sociologickou znalost a dovednosti absolventa. Samozřejmě nečekáme, že zlepšování koncepce studia bude vycházet pouze od vyučujících a chtěli bychom se na něm podílet. Protože máme sociologii rádi, chtěli bychom, aby i naším společným úsilím dosáhla v Čechách podobně dobrého postavení, kterému se těší například v Nizozemí, Británii nebo USA. To znamená, aby byla vnímána jako užitečná, protože, slovy 78. prezidenta Americké sociologické asociace Herberta J. Ganse (1997):

"podpora sociologie ze strany obecné veřejnosti (...) závisí ve vysoké míře na tom, nakolik veřejnost shledává sociologii jako informativní a jak může práci této disciplíny využít." Myslíme si, že naše sociologie má v naplnění tohoto předpokladu rezervy, které mohou vyplývat také ze způsobu, jakým je vyučována. Chtěli bychom, aby tato iniciativa vedla k našemu vzájemnému setkání, které by umožnilo vzájemnou artikulaci názorů a postojů k tomuto tématu. Byli bychom rádi, kdybyste nám na tuto iniciativu sdělili svůj názor.

Děkujeme Vám za pozornost, kterou jste věnoval/a našim podnětům a těšíme se na další případnou spolupráci.

S pozdravem

Iniciátoři:

Ivo Bystřičan, Petr Jedlička

Primární aktivisté:

Ondřej Hofírek, Radka Klvaňová, Tomáš Potočný, Marta Sytařová