17. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 2. 2004

ANALÝZA

Je společná evropská armáda jedním z bilderbergských projektů?

Současná překvapující shoda mezi třemi hlavními evropskými hráči, Francií, Německem a Británií, může mít poměrně senzační pozadí - pařížské zasedání tzv. Bilderbergského klubu v květnu roku 2003. Tehdy se sešly hlavy států, panovnických rodů, největších médií a velkých firem na přísně utajené privátní konferenci v parkhotelu Trianon ve Versailles. Na programu jednání se ocitly euro-americké vztahy v kontextu s vývojem v Iráku, odzbrojení či terorismus na Středním Východě a Sharonova tvrdá politika vůči Palestincům. Evropská elita měla totiž protichůdné názory k americké invazi Iráku už na setkání Bilderbergu v roce 2002 v Chantilly ve Virginii.

The masters of the universe - Asia Times >

Setkání ve Versailles se mimo jiné účastnil i španělský král Juan Carlos, Sir Evelyn de Rothschild, bývalý americký ministr zahraničí Henri Kissinger, David Rockefeller, bývalý britský ministr financí Kenneth Clarke, Lord Black, tehdejší majitel listu Daily Telegraph, Richard Perle, náměstek US ministra obrany Paul Wolfowitz a předseda parlamentu Finska Paavo Lipponen. Jednání se zúčatnil i francouzský ministr Dominique de Villepin a vysocí politici Evropské komise -- komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti, představitel The House Of Orange, parlamentní lídr nizozemských liberálů a evropský komisař pro vnitřní obchod Frits Bolkenstein či evropský komisař pro obchod Pascal Lamy. De Villepin pak sice prohlásil, že americký hněv vůči Francii byl zažehnán, ale z jednání prosákly informace, že některá vystoupení na Bilderbergské konferenci Američany rozzuřila.

Daily Star >

Francouzský prezident Chirac a papež Jan Pavel II. totiž oponovali americké válce v Iráku a hájili stanovisko, že svět by měl být schopný se vyhnout křesťansko-muslimskému "konfliktu civilizací". Proto byla na pořadu jednání i evropská armáda. Jednání byl přítomen i nástupce George Robertsona, bývalý nizozemský ministr zahraničních věcí, generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Jeho účast komentoval Paul Gallagher z agentury Reuters slovy, že je to muž připravený na turbulence v NATO. Loňská bezpečnostní konference v Mnichově byla jednou z mála připomínek elektrizující srážky mezi německým ministrem zahraničních věcí Joschkou Fischerem a americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem. Jeho termín "stará a nová Evropa" tehdy vyjadřoval odpor Francie a Německa k irácké válce, ale i rozdíl v budoucím chápání kontinentální obrany, ze kterého měl Rumsfeld vrásky na čele. Přitom strategie postupného odsunu NATO na slepou kolej se datuje už daleko dříve, kdy byl socialista Javier Solana Madariaga pověřen vybudováním Západoevropské unie jako samostatné, kontinentální obranné struktury, což zvláště zpočátku způsobovalo Britům závratě a bylo příčinou jejich orientace na atlantickou alianci.

Myšlenka jednotné bezpečnostní, zahraničně politické a obranné politiky kontinentu pod gescí rozšiřující se EU přitom vznikala už od roku 1995 na půdě Madridské schůzky mezi premiérem Gonzálezem, Jacquesem Santerem a prezidentem Clintonem v prosinci 1995. Poté pokračovala od roku 1997 ve výboru Global Progress (Committee on Global Progress), známější pod názvem Gonzálesova skupina po svém zakladateli, španělském předsedovi EK Felipe Gonzálezovi. Jeden z prvních dokumentů tohoto shromáždění z roku 1998 se jmenoval Evropská unie jako spojení lidí. González v něm tvrdil, že "...USA jsou ti, kdo se brání multilateralismu. A za předpokladu že Spojené státy nyní stojí osamoceně, to je mnohem vhodnější pro zbytek států udržovat pevné bilaterální vztahy s světovou výkonost ekonomiky." Podle jeho názoru, "pouze otevřený regionalismus poskytne jediný prostředek k hledání nová rovnováhy světa. Vytvořit širší oblasti než ty, pokryté národními státy je nutnost. Ne pouze v přijetí globálních výzev, ale také v hledání nové rovnováhy v mezinárodních vztazích. Což vede k myšlence na Evropu a Evropskou Unii jako sílu, jednající coby protiváha na mezinárodním poli s cílem sledovat jasně definovanou zahraniční a bezpečnostní politiku." "Nebezpečí nukleární konfrontace, na kterém rovnováha strahu postavena, už neexistuje, ale konfrontace, náhlé výbuchy násilí a regionálních sporů se nejen neztratily, ale množí se všude. Musíme proto jednoznačně hledat novou rovnováhu světa", prohlásil na prvním mítinku výboru v roce 1997 Felipe González. "NATO je omezeno na Evropu, a proto my potřebujeme důvěryhodný systém, udržující mír na globální úrovni," tvrdil Richard Gardner ve strategickém materiálu Některé ekonomické, politické a vojenské aspekty globalizace na Washingtonské schůzce skupiny Global Progress v létě roku 1999.

Po pražském zasedání NATO v dubnu 2002 pak v únoru 2003 na mnichovské konferenci o bezpečnostní politice, v reflexi na pokračující konflikt v Iráku, ale také poněkud napjaté vztahy mezi Spojenými státy a Německem, které se ocitly na programu, krystalizoval plán založit vojenské vedení EU, nezávislé na NATO. Atlantické vztahy by se tak postupně zmenšily jen na zbylé sféry společných zájmů se Spojenými státy. V návaznosti na to USA začaly později nenápadně zmenšovat svou nejen vojenskou, ale i ekonomickou přítomnost v Evropě. Nyní se po zklamání z americko-britských zpravodajských a politických blamáží ke snahám evropského kontinetu přidala i Británie. Irácký rozkol tak paradoxně obrannou integraci a uvědomnění si společných zájmů Evropy posílil. Polský incident, který měl vrazit do Evropy americký klín a rozkolísat tak proces EU25 byl jen vzdorovitou epizodou nováčka. Přitom francouzská ministryně obrany Michele Alliot-Marie naléhala ve svém mnichovském příspěvku s názvem Budoucí role NATO, aby nevznikla žádná konkurence mezi EU a NATO. "Aliance se osvědčila. Ona má v rukou naši ochranu a poskytne ochranu i proti každému zahájení agrese... ...Vzhledem k novým rizikům spočívá kolektivní obrana na schopnosti najít společná řešení. ...Francie podporuje po rozšíření princip přeměny velení na funkční, strategické a více operativní.... Můj třetí nápad se zřetelem na budoucnost atlantického svazku: jsem přesvědčena, že posílení evropské bezpečnostní a obranné politiky bude nejlepším trumfem NATO... Podle mého názoru musí tedy Evropa být hlavním partnerem Atlantické aliance.", zakončila svůj projev Michele Alliot-Marie. Donald Rumsfeld mohl pak už jen pouze neoficiálně vyjadřovat své znechucení a podráždění nad diplomaticky uhlazenými fackami francouzské dámy...

Bylo to zvláštní setkání, v němž kulminovaly v překvapujícím duelu mezi německým ministrem zahraničních věcí Joschkou Fischerem a americkým náměstkem ministra obrany Donaldem Rumsfeldem dva přístupy k roli Evropy v budoucích letech. Každý z nich totiž podporoval naprosto kontrastující pojetí a lišící se politická hlediska. "Diplomacie už byla vyčerpána", nechal se nakonec slyšet Rumsfeld v napjaté atmosféře. "Diplomacie by neměla v žádném případě být vyčerpaná...", opáčil na to posměšně svěží a usměvavý Fischer.

Pro mnoho Evropanů je současná podoba americké ideologie hořkým poznáním, že reprezentuje zradu toho, co si na USA cenili.

Transatlantická aliance se nemůže udržet, jestliže se americké špičky oddaly imperiálním doktrínám. Pak následují místo toho dvě alternativy. První je "rozvod", s rozpuštěním institucí, které spojují obě strany Atlantiku. Druhou variantou je "pragmatické partnerství", ve kterém obě strany pracují spolu pouze v oblastech společného zájmu. Evropané věří v mezinárodní pravidla. USA chtějí změnit svět. Evropané chtějí tento proces uřídit. Rozdíl odráží rozdíly v síle a v postojích k jejímu legitimnímu použití. Pro Spojené státy i Evropu už transatlantický vztah postrádá strategickou perspektivu. Evropa ví, že její ekonomická budoucnost leží na východě. Spojené státy ví, že jejich budoucnost mají v rukou ty jihoamerické státy, které dnes začínají samy sebe chápat jako regionální velmoci a nehodlají se jenatak bez odporu podřídit diktátu dolaru a CIA, řídící ze stínu jejich politiku.

Jeden z nejmocnějších mužů Bilderbergu, kanadský miliardář Maurice Strong , bývalý prezident Rockefellerovy nadace, výkonný předseda Better World Fund, obhájce svobodného trhu s Čínou, donátor asociace Lindisfarne, politického ramena Antroposofické společnosti USA, zastánce Nového světového řádu, člen Římského klubu a Stockholm Initiative byl neviditelným, nenápadným vyjednavačem OSN v severní Koreji a zvláštním pověřencem Kofi Annana. Oficiálně.

Jinak je "muž činu a vlivu", jak o něm říkají mnozí. Strong byl jednou organizátorem environmentální konference ve Stockholmu, jindy zase klíčovým členem komise pro globální vládu (Commission on Global Governance), který se v 1996 dožadoval ukončení veta pěti stálých členů Rady bezpečnosti, včetně USA. Jindy zase neváhal kritizovat Bushův Bílý dům pro odchod od Kjótského protokolu či pro neúčast USA na posledního Summitu Země v Johannesburgu. Byl jako poradce senior OSN organizátorem Summitu Země v Riu. Jeho chráněncem byl kdysi James Wolfensohn, prezident Světové banky, který ho pak o čtyřicet let později jmenoval zvláštním poradcem Světové banky.

V knize Limity růstu z roku 1972 říká mimo jiné: "...věříme v to, že je vůle a potřeba po rychlé změně, sociální inovaci a zápasu o technickou změnu, po radikální reformě institucí a politických procesů na všech úrovní, včetně občanského řádu světa."

Ve knize, kterou napsal společně s Kofi A. Annanem Where On Earth Are We Going?, The Report to the Shareholders, Earth Inc. (2002, ISBN: 158799092x, 431 str. ), datované jako "sci-fi" na 1. ledna 2031, Maurice Strong už v roce 2001 naznačuje, že centrální světovou vládu nepreferuje. V tu dobu už se domnívá, že řídit technologickou společnost vyžaduje zcela novou vládnoucí strukturu, odpovídající změněné struktuře virtualizující se světové komunikační struktury a globalizace ekonomiky; nikoliv s tradiční hierarchií, ale "síť vládních i nevládních, místních, regionálních, národních a mezinárodních institucí." Jinými slovy, "pavučinu" moci i odpovědnosti. "Jednou z velkých, základních pravd v environmentální politice je to, že životní prostředí je nadnárodní, " píše ve své knize. "Přesahuje národní státy. A proto musí být řešeno na multilaterálních základech." Stejně, a to už dodávat nemusel, to platí i o světovém míru. Což současná "mírotvorná" politika USA, bojujících své osamělé války, nezajišťuje.

                 
Obsah vydání       17. 2. 2004
17. 2. 2004 Der Spiegel: Stolpe vypovídá smlouvu s Toll Collect
17. 2. 2004 Británie: na krabičkách cigaret budou snímky nemocných plic a hnijících zubů
17. 2. 2004 Otázka pro náměstka policejního presidenta plk. Jaroslava Macháně: Proč není policie v odhalování padělatelů výtvarného umění aktivní tak, jak by mohla být? Jan  Paul
17. 2. 2004 Pro tisíce lidí je i regulovaný nájem nezaplatitelný Stanislav  Křeček
17. 2. 2004 Je společná evropská armáda jedním z bilderbergských projektů? Štěpán  Kotrba
16. 2. 2004 Americko-britská špionážní operace pomohla USA prosadit útok proti Iráku
17. 2. 2004 Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací
15. 2. 2004 Británie: Vláda plánuje rozbít BBC
15. 2. 2004 BBC je ve zdemoralizovaném stavu
17. 2. 2004 Odvaha k lásce Martin  Škabraha
17. 2. 2004 Přelévání peněz: Ekonomie či politika? Jan  Hošek
17. 2. 2004 O puči v únoru 1948 František  Hanzlík
17. 2. 2004 Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
16. 2. 2004 Británie: Chudší rodiny dostanou zadarmo ovoce a zeleninu
17. 2. 2004 Ostře sledované vraky (kromě AJL) Tomáš  Koloc
16. 2. 2004 Finové odmítají evropskou armádu
16. 2. 2004 Francie a Británie chtějí společně stavět letadlové lodě nové generace
16. 2. 2004 Jak Západ vyzbrojuje brutálního tyrana v Uzbekistánu
16. 2. 2004 Telecom zkrátil intervaly v telefonních automatech a zase dělá mrtvého brouka
16. 2. 2004 Luxus internet aneb Odyssea Český Telecom Michal  Rusek
13. 2. 2004 Dobré vládnutí: nové ideologie rozvoje z africké perspektivy Mesfin  Gedlu
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004
14. 2. 2004 Britské listy: Tematické archivy zprovozněny
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
17. 2. 2004 Pro tisíce lidí je i regulovaný nájem nezaplatitelný Stanislav  Křeček
17. 2. 2004 Je společná evropská armáda jedním z bilderbergských projektů? Štěpán  Kotrba
17. 2. 2004 Otázka pro náměstka policejního presidenta plk. Jaroslava Macháně: Proč není policie v odhalování padělatelů výtvarného umění aktivní tak, jak by mohla být? Jan  Paul
17. 2. 2004 Přelévání peněz: Ekonomie či politika? Jan  Hošek
17. 2. 2004 Británie: na krabičkách cigaret budou snímky nemocných plic a hnijících zubů   
17. 2. 2004 Ostře sledované vraky (kromě AJL) Tomáš  Koloc
17. 2. 2004 Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací   
16. 2. 2004 Americko-britská špionážní operace pomohla USA prosadit útok proti Iráku   
16. 2. 2004 Luxus internet aneb Odyssea Český Telecom Michal  Rusek
16. 2. 2004 Jak Západ vyzbrojuje brutálního tyrana v Uzbekistánu   
16. 2. 2004 Vzniká v EU vládnoucí triumvirát Francie, Británie a Německo?   
15. 2. 2004 Británie: Vláda plánuje rozbít BBC   
14. 2. 2004 Interpretace dezinterpretace Rudolf  Převrátil
13. 2. 2004 Finsko: informační společnost jako národní projekt   
13. 2. 2004 Cesta na jihozápad Tomáš  Koloc

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
17. 2. 2004 Je společná evropská armáda jedním z bilderbergských projektů? Štěpán  Kotrba
16. 2. 2004 Vzniká v EU vládnoucí triumvirát Francie, Británie a Německo?   
21. 1. 2004 Babylonská věž Evropa Miroslav Václav Steiner
21. 1. 2004 Evropa neexistuje   
15. 1. 2004 Polská sabotáž Petr  Jánský
18. 12. 2003 Rub evropské krize: ano, peníze a zase jen peníze... Josef  Brož
16. 12. 2003 Špidla chce být tam, kde je evropská rychlost největší Josef  Brož
14. 12. 2003 Evropská unie: největší krize za posledních 46 let   
13. 12. 2003 Summit EU skončil selháním   
1. 12. 2003 Vyriešiť hádku o spoločnej európskej obrane   
28. 11. 2003 Velké zvíře, Miloš Forman, Milan Kundera, Jerzy Stuhr a současné Polsko Jan  Čulík
22. 10. 2003 Je sociálny model EÚ prekážkou konkurencieschopnosti? Brigita  Schmögnerová
15. 10. 2003 Ústava EU neboli debata o prázdnu Ondřej  Čapek
10. 10. 2003 Proč zaostáváme za Evropou, do které vstupujeme Štěpán  Kotrba
10. 10. 2003 Olomoucká diskuse o EU: České strachy jsou zbytečné Martin  Myant

Bilderberg Group RSS 2.0      Historie >
17. 2. 2004 Je společná evropská armáda jedním z bilderbergských projektů? Štěpán  Kotrba
20. 12. 2003 Saddámovo zatčení: Datle v prosinci?   
25. 7. 2002 Pehe na bilderberské konferenci   
5. 6. 2002 "Proč nikdo nepíše o tomhle??? To jsou všichni tak slepí?"