11. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 2. 2004

Co je za plentou "Supermarketu roku 2003"?

"Nabízíme Vám zajímavou a samostatnou práci, dobré platové ohodnocení, důkladné zaškolení, průběžné profesionální školení, profesní růst v rámci velké mezinárodní společnosti." - z internetové nabídky pracovních příležitostí v Delvita a.s.

"Delvita vyždímá každého do mrtě", řekla mi při nedávném setkání jedna zaměstnankyně jednoho z jejích velkých supermarketů v Praze 6 umístěného v bývalé menze ČVUT.

Popisovala zázemí zaměstnanců sestávající ze špatně větraných šaten a ze skříněk, kde není oddělen prostor pro čisté a špinavé prádlo, jak ukládá zákon, a dále z místnosti pro jídlo a oddech, jež slouží zároveň jako kuřárna. "Vejdete a ztratíte chuť se najíst, protože je vám na zvracení," vyjádřila své dojmy, aniž by sama patřila k nekuřákům. To je velmi snadno představitelné, pokud v této pobočce pracuje na směně kolem stovky zaměstnanců a tato místnost není ani řádně odvětrávána. I na kuřárnu je to moc, o "jídle a oddechu" nemluvě. Téměř všechny prostory jsou ozvučeny, nepřetržitě a trvale je nutno při různé hladině hlučnosti poslouchat vysílanou hudbu, ať se někomu líbí, nebo ne. Po překonání určitého prahu pak má pobyt v takovém prostředí tlumivé účinky na psychiku, tzv. to oblbuje. V této souvislosti také v rozhovoru vyšlo najevo, že ačkoliv se ze zákona povinné neplacené půlhodinové přestávky na jídlo a oddech evidují v pracovní době zaměstnanců, ti jich často ani nevyužívají vzhledem k tempu, jakým je jejich pracovní síla využívána.

Velmi promyšlený systém "ždímání do mrtě" neboli vykořisťování se odráží i strukturou mzdy. Nástupní plat je udáván v okruhu 10 000,- Kč měsíčně. Konkrétně ale platí tarif mezi osmi až devíti tisíci, který v čisté podobě vydá zhruba na životní minimum rodiny. Další, prémiová složka, se sice obvykle vyplácí v řádu dvou tisíc korun, pokud zaměstnanec nezpůsobí žádnou škodu při manipulaci. Samozřejmě ale, že nic takového není ve smlouvě napsáno, takže si lze velmi živě představit situaci, kdy tuto část mzdy nedostane např. kritizující zaměstnanec - protože je nenároková. Je to varianta odměňování založeného oficiálně na výkonnosti ("kdo víc pracuje, víc vydělá"), ale ve skutečnosti je to velmi účinný nástroj, který vede zaměstnance - zvlášť při nízké základní mzdě k jistému druhu "pracovního sebemrskačství" a k dobrovolně povinné "loajalitě firmě". Aby byla iluze mravenčí psychologie práce ve prospěch celku (Delvity a.s.) dokonána, fyzickou práci vedle dozoru a organizace chodu supermarketů vykonávají také vedoucí zaměstnanci a čas od času si údajně fyzicky zapracuje také vyšší management.

Při takovém pracovním tempu a ostatních pracovních podmínkách pak není ani příliš zarážející, že zaměstnanci se cítí být smířeni jak s penězi, tak s nekulturními a otupujícími podmínkami na pracovišti. Jejich schopnost rozeznat vlastní míru vykořisťování je celým promyšleným systémem značně snížena. Že se situace musela v posledním roce ještě zhoršit, naznačuje i nenápadná větička z tiskového prohlášení Delvity "Rok 2003 byl dobrý, rok 2004 bude ještě lepší": "...při výrazném snížení investičních a provozních nákladů a zvýšení dostupnosti, uživatelského komfortu a efektivity práce." Zpráva si mimo jiné pochvaluje zachování výše obratu přes pokles cen potravin. Takové věty obvykle těší akcionáře, na burzách pak vedou k nákupním horečkám (jako se to stalo po nedávném oznámení firmy Kodak propustit celosvětově 25 % zaměstnanců).

Jenže - kde není žalobce, není soudce. Ani zmíněná zaměstnankyně si nepřála jakkoliv spojovat své jméno se zmíněnými informacemi - přece jen, ještě horší varianta, než se nechat odírat v Delvitě a na podobných pracovištích (v Polsku koloval hořký vtip, že pokladní v supermarketech fasují plenky, aby se nezdržovaly odbíháním na toaletu), je nezaměstnanost. Jako odbory "zvenčí" jsme alespoň zaslali Delvitě dopis s dotazy, zda jsou výše uvedené podmínky skutečně takové, v záloze máme možnost inspekce bezpečnosti práce a hygieny a samozřejmě prověření pracovních podmínek úřadem práce. Možná dosáhneme zlepšení alespoň u oné místnosti na jídlo a oddech, u šatních skříněk, možná pár dalších "drobností".

Ale dokud si lidé "uvnitř" neuvědomí, že mají jen jeden život a jedno zdraví, že pracovní poměr nesmí znamenat popření vlastní důstojnosti, do té doby můžeme psát tisíce článků a "odhalení", hrát hru na kočku a myš v podobě různých kontrol - bez výrazných výsledků. Věřím ale, že aktivita "zvenčí" přispěje k tomu, aby zaměstnanci Delvity a dalších supermarketů ožili a vzali osud do vlastních rukou. Tak jako se to již podařilo v případě našeho svazu v některých provozovnách řetězců Kaufland nebo Billa, kde jsou i kolektivní smlouvy.

Autor je členem OSPZV- Asociace svobodných odborů

                 
Obsah vydání       11. 2. 2004
11. 2. 2004 Jak americká vláda mlčí o svých raněných
11. 2. 2004 Co je za plentou "Supermarketu roku 2003"? Petr  Jindra
11. 2. 2004 Libye se rozhodla nevyrábět ZHN už před deseti lety
11. 2. 2004 Dostálův "kompromisní" návrh by byl ještě lepší, kdyby platil každý Štěpán  Kotrba
11. 2. 2004 Artsemestr 2004 - a co dál? Jan  Paul
11. 2. 2004 Vzdělání a nezaměstnanost Miroslav Václav Steiner
11. 2. 2004 Mezi liberální globalizací a sociální demokracií si nevyberete Jiří  Stehlík
10. 2. 2004 Tony Blair se zamýšlí setkat se s Gaddáfím
11. 2. 2004 Genová injekce vede ke zhubnutí - zatím u krys
11. 2. 2004 O vytunelovaných telekomunikacích: Novozélandský příběh
11. 2. 2004 Zmeňme názor na práva žien Judita  Takáčová
11. 2. 2004 Na Slovensku schopných ľudí dopredu nepustíme Tatiana  Jaglová
11. 2. 2004 Kwaśniewského "mission impossible" Juraj  Marušiak
11. 2. 2004 Argument, že ľudia majú slobodnú vôľu nevoliť je úbohý!
11. 2. 2004 Obraz nejjasnějšího krále displejů
11. 2. 2004 Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst
11. 2. 2004 Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři
10. 2. 2004 Zelené facky na pokračování
10. 2. 2004 Na místě je opatrnost ve vztahu k nečistým metodám
10. 2. 2004 Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického Karel  Dolejší
10. 2. 2004 Úkolem našeho vysílání je dostat ministry pod tlak, aby řekli něco, co nechtěli
10. 2. 2004 Británie: Co mohou středoevropští přistěhovalci udělat pro naši ospalou mládež
10. 2. 2004 Básník jede do rajchu Tomáš  Koloc
10. 2. 2004 Británie otevírá přistěhovalcům dveře
10. 2. 2004 Našim divákům s láskou Martin  Škabraha
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
11. 2. 2004 Co je za plentou "Supermarketu roku 2003"? Petr  Jindra
11. 2. 2004 Artsemestr 2004 - a co dál? Jan  Paul
11. 2. 2004 Mezi liberální globalizací a sociální demokracií si nevyberete Jiří  Stehlík
11. 2. 2004 Jak americká vláda mlčí o svých raněných   
11. 2. 2004 Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst   
11. 2. 2004 Neztrácet zelenou naději Martin  Škabraha
10. 2. 2004 Zelené facky na pokračování   
9. 2. 2004 Omluva ČT za reportáž o SAZCE ano, omluva za lži o Bhópálu ne? Jan  Berger
9. 2. 2004 Ježíš Kristus feťákem a co s tím má společného Adolf Hitler? Ladislav  Kahoun
9. 2. 2004 O Blairovu budoucnost nejde. Je to daleko závažnější   
8. 2. 2004 Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci   
8. 2. 2004 Intriky a cenzura v BBC?   
8. 2. 2004 Británie prováděla špionáž proti spojencům v RB OSN   
8. 2. 2004 Hans Blix: Výzvědné informace o Iráku byly zdramatizovány   
7. 2. 2004 51% Britů: Blair by měl rezignovat