9. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 1. 2004

Proč prodávat zlatá vejce Telecomu?

Lidové noviny objevily, že stát chce prodat Telecom - až ve chvíli, kdy do křesla v meziresortní komisi pro výběr poradenské firmy pro privatizaci byl jmenován bývalý člen dozorčí rady Telecomu a ministr Březina, kterého do komise nominoval stávající ministr financí Sobotka. V situaci, kdy odborníci ČSSD jsou dlouhodobě nespokojeni s "prací" ministerstva informatiky. Lidové noviny spojily informaci s informací / spekulací (my nesmíme ani naznačovat) když o větu dál uvedly, že Březina je jedním z ředitelů kajmanských fondů Triton a Accord, který po převzetí IPB ovladá ČSOB. Takto spojenou informaci s "informací" doplnily spekulací. Spekulace o možném zájmu sesterské spolecnosti ČSOB Patria Finance je ale prozatím pouze spekulací. Lidovým novinám připadala jako zpráva. Výsledkem byla zpráva. Fakta jsou ale jiná. Kajmanské fondy ovládá stát prostřednictvím ČKA. Tendr na poradenskou firmu dosud neproběhl. Tečka.

Otázkou, která je nasnadě a kterou se ale Lidové noviny nezabývaly zřejmě z neznalosti, je, zda stát opravdu chce Český Telecom prodat a Karel Březina je opravdu tím, který by toto stanovisko měl prosazovat... Dnes už se nejedná o "know-how" "strategického" partnera jak v době páně Karla Dyby. Dnes jde o peníze. Velké peníze. Peníze státu. Peníze státu tekoucí do kapes možného nového majitele. Anebo tekoucí zpět státu. O tyto peníze dnes jde. O vaše peníze.

Už při prvním pokusu o prodej ČTc konsorciu Deutsche Bank a TDC byl vážným argumentem proti prodeji či pro zásadní doplňky smlouvy, znevýhodňující prodej fakt, že Telecom jako "národní operátor" spravuje "horké linky" a integritu krizové sítě státu, stejně jako komunikační infrastrukturu a referenční sdílené a (mimo jiné i) bezpečné rozhraní informačních systémů veřejné správy. Zajištění této infrastruktury musí být v rukou státu a nikoliv privátního provozovatele, notabene ze zahraničí. Právě kvůli onomu slůvku "bezpečné". Možné riziko zpravodajského ohrožení zájmů státu při privátním "outsourcingu" by bylo příliš vysoké, že ani muž-který-nemá-rád-lumpy Antl v roli vrchního bezpečáka ČTc by ho neeliminoval. Stejně tak musí nabyvatel Českého Telecomu definovat způsob zajištění telekomunikační sítě proti "nelegálnímu" odposlechu a zajistit "legální" odposlech podle §86 telekomunikačního zákona a vyhlášky MV 191/2000 Sb. To vše v kapacitě a způsobem odpovídajícím bezpečnostním pravidlům státu, neumožňujícím realizaci systémů, sloužících k prolamování telekomunikačního tajemství kýmkoliv nepovolaným... Obtížný úkol... Znamená to fyzické oddělení sítí a tím pádem i fyzické oddělení všech ústředen a propojovacích uzlů pro tento "státní" provoz.

Daleko obtížnější úkol pro ČTc je realizace projektu INDOŠ způsobem, který by nebyl tak snadno napadnutelný, jako tomu bylo dosud, kdy zájem privátních minoritních akcionářů převážil u managementu nad zájmem majoritního státu, reprezentovaného ale bohužel politicky podivuhodně stabilním FNM. Dybův duch ve zdech fondu je přítomen stále. Někteří politikové a úředníci si dodnes pletou veřejné peníze se soukromým podnikem. Jejich vztah k privatizaci je stále "specifiký". Stát byl navíc bohužel v době uzavření smlouvy o INDOŠ stále ještě svázán "Dybovými klauzulemi" o "rebalancingu" cen a jinými skvosty, vyplývajícími z vychytrale udělané smlouvy mezi FNM, TelSource a SPT Telecom z roku 1994 . Možnosti státu umravnit Telecomu narazily na chování "neodvolatelných" členů orgánů FNM.

TelSource (vlastněný KPN a Swisscomem) ale stejně nedokázal zformovat globální telekomunikační alianci a Českou republiku proměnit v středoevropské telekomunikační centrum, jak se zavázal ve Smlouvě, nedokázal řadu dalších věcí včetně marketinkového uchopení nástupu datových komunikací a nakonec se po letech dojení Českého Telecomu odporoučel. Někteří lidé v managementu to ale ještě nezjistili. Spekulace o půlmiliardě na jisté švýcarské konto zůstaly přes bezzubé parlamentní vyšetřování spekulacemi. Spekulace o pikantnostech smlouvy INDOŠ prošetřují nyní "odpovědná místa". Historie se ale snad opakovat nebude. Neměla by.

Na dveře dnes mimo jiné klepe digitalizace a IP média. Telecom byl kdysi nucen (a dodnes toho lituje) zakopat do země tisíce kilometrů kabelů, které dnes vedou do poslední vesnice a v ní do posledního domu. Tvoří možnou páteř možného broadbandového připojení pomocí uměle "neuškrceného" xDSL v maximálních rychlostech 2 - 6 MBs. Možnost příjmu televize, rádií či luxusního datového toku - za paušál. To je přidaná hodnota pro budoucnost. Představa, že rozvoj informatizace veřejné správy bude jednodušší ve chvíli, kdy stát nebude mít možnost realizovat své záměry v oblasti e-governmentu a e-learningu jinak než nákupem u stále (přirozeně) monopolního, ale nyní privátního operátora, je směšná a svědčící pouze o neschopnosti a pomýlení některých odpovědných členů koaliční vlády.

Nejvyšším zájmem státu je přitom zajistit informatizaci veřejné správy způsobem, který bude co nejkvalitnější nejlevnější a kdy příjmy "potečou" zpět státu, a nikoliv do kapes "strategického" partnera či nového vlastníka ČTc. Úsporou plné realizace ISVS a následného zavedení e-governmentu bude minimálně 20 - 30% úspora počtu státních úředníků a dokonalejší správa státu, navíc daleko "přátelštější" k občanům. Druhým životně důležitým zájmem státu je zajistit a masivním způsobem ovlivnit informatizaci vzdělávání. Cílem musí být v co nejratší době zajistit plnou gramotnost maxima obyvatelstva. To ukládá program Evropské unie pod názvem e-Europe+. Třetím cílem státu musí být co nejúspornější zavedení zpoplatněných komunikací prostřednictvím elektronického mýtného. Technologie GSM, triangulace polohy stanice a masivní pokrytí měst, dálnic a silnic I. třídy signálem Eurotelu dává opět státu možnost maximalizace příjmu a minimalizace nákladů po dobu neurčitou. Příjmu, který bude stoupat tak, jak se Česká republika bude integrovat do Evropské unie a přitom se bude stávat tranzitní zemí pro narůstající obchod s Východem a který je odhadován na 8-15 miliard ročně. Režie výběru mýtného má podle některých zdrojů při stavbě systému na zelené louce stát dvě miliardy ročně.

Stát svého národního oprátora potřebuje vlastnit nadále. Za oněch možných 55 miliard za Telecom se druhý státní Telecom se všemi kapacitami pro naplnění všech úkolů státu nepostaví. Dlouhodobé náklady budou větší než jednorázový zisk. Výdaje při nákupu potřebných činností od privátního subjektu budou pro stát znamenat trvalý jednosměrný penězovod bez možnosti alternativy.

Za těchto okolností chápu zájem Český Telecom koupit. Nechápu ale zájem jej prodat. A to je věc, na kterou se měly ptát Lidové noviny - dříve, než uvedly nepravdivou informaci s jednoznačným politickým podtextem a cílem uškodit.

                 
Obsah vydání       9. 1. 2004
10. 1. 2004 Plánoval Bush svrhnout Saddáma už v lednu 2001?
10. 1. 2004 Syrský novinář "ví, kde jsou irácké zbraně hromadného ničení"
11. 1. 2004 Dánští vojáci našli v Iráku stopy yperitu
8. 1. 2004 Bohužel, nic není zadarmo
10. 1. 2004 Dáme to dohromady?
9. 1. 2004 Nadcházející ekologická katastrofa
9. 1. 2004 Kultura v mediálním supermarketu Jan  Čulík
9. 1. 2004 Proč existuje v ČR rozpočtový deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Proč prodávat zlatá vejce Telecomu? Štěpán  Kotrba
9. 1. 2004 Why is there a budget deficit? Martin  Myant
9. 1. 2004 Proč není v ČR hospodářský přebytek Jan  Hošek
9. 1. 2004 Vláda odložila důchodovou reformu Josef  Vít
9. 1. 2004 Záruční doba platí pouze dvouletá Radek  Mokrý
9. 1. 2004 Volá odkaz, anebo jenom symbol? Miloš  Dokulil
9. 1. 2004 Zákroky proti mírovým demonstracím u izraelské izolační zdi
9. 1. 2004 Bhopálská tragédie a její oběti ve fotografiích Raghu Raie
9. 1. 2004 Slabomyslní a malověrní - o podlehnutí kdekomu a kdečemu Zdeněk  Bárta
9. 1. 2004 Rozpočtový deficit USA je zanedbatelný (ČTK), ale představuje globální riziko (BBC) Ivan  David
9. 1. 2004 Klausovi ctitelé jsou hlupáci - jsme chytřejší? Pavel  Urban
9. 1. 2004 Lidé, vemte spravedlnost do svých rukou Petr  Jánský
9. 1. 2004 Demokracie je lehce zmrzačená, ale je Vladimír  Petrilák
9. 1. 2004 Smrt ministra Petr  Jánský
8. 1. 2004 Amerika naléhá na Evropu, aby bezodkladně začala vydávat biometrické pasy
7. 1. 2004 Lékaři v EU chtějí protestovat proti ponižujícímu snímání otisků prstů při cestě do USA Štěpán  Kotrba
8. 1. 2004 Promiňte, skoro se stydím ptát: Žijeme vlastně v demokracii? Josef  Brož
7. 1. 2004 Jak jsou vojenské výdaje katalyzátorem amerického hospodářství
7. 1. 2004 Usáma bin Ladin: Odporujte novému Římu
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
9. 1. 2004 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

O českých tajných službách RSS 2.0      Historie >
9. 1. 2004 Proč prodávat zlatá vejce Telecomu? Štěpán  Kotrba
13. 11. 2003 Odposlech, "státní orgán" a možné melouchy Ivan  David
30. 10. 2003 Srba: Mrzena má více rozumu než vedení České televize Štěpán  Kotrba
14. 7. 2003 Kdo dnes může bez povolení odposlouchávat i poslance? Štěpán  Kotrba
1. 7. 2003 Kauza Srba: shovívavost soudu nebo mediální kalkul? Karel  Mašita
30. 6. 2003 Za přípravu vraždy dostal Srba osm let Štěpán  Kotrba
13. 3. 2003 Srba a konec vojenské rozvědky v Čechách Štěpán  Kotrba
13. 1. 2003 Jaké petice jsou přípustné   
12. 1. 2003 Petice za veřejný soud s Vladimírem Hučínem   
18. 10. 2002 Zákon tvrdé ruky aneb konec demokratů v Čechách Štěpán  Kotrba
7. 8. 2002 Spektakulárně parlamentní konec vojenské špionáže v Čechách Štěpán  Kotrba
26. 7. 2002 Ministr obrany kvůli Srbovi vyhodil šéfa vojenské rozvědky Štěpán  Kotrba
10. 3. 2002 Fízlové, nevinný parlament a bezmocný hlídací pes Štěpán  Kotrba
15. 2. 2002 Občan má jistě právo dozvědět se pravdu, ale nesmí jí být moc! Petr  Pražák
1. 1. 2002 T. Pecina prosazoval v rozhlase pluralismus, posluchači reagovali: "špatné" názory je nutno zakázat!   

Zneužitelné technologie RSS 2.0      Historie >
9. 1. 2004 Proč prodávat zlatá vejce Telecomu? Štěpán  Kotrba
7. 1. 2004 Lékaři v EU chtějí protestovat proti ponižujícímu snímání otisků prstů při cestě do USA Štěpán  Kotrba
13. 11. 2003 Odposlech, "státní orgán" a možné melouchy Ivan  David
12. 11. 2003 Britský ministr vnitra prosazuje biometrické občanky   
14. 10. 2003 Moc, média a "pátá moc"   
12. 10. 2003 Stane se internet jen nástrojem šíření americké kultury?   
9. 10. 2003 Co nejmenší role státu v informatice a telekomunikacích Mirek  Topolánek
24. 7. 2003 Budou se italští farmáři postižení genetickou kontaminací soudit? Miroslav  Šuta
23. 7. 2003 O trifidy zamořených polích a lstivých korporacích Dalibor  Šrámek
22. 7. 2003 Geneticky modifikované plodiny představují jen "malé zdravotní riziko"   
22. 7. 2003 Pole, zamořená geneticky modifikovanou kukuřicí v Itálii   
22. 7. 2003 Britský den trifidů Štěpán  Kotrba
9. 7. 2003 Četka, které by bylo potřeba hacknout zpravodaje v New Yorku... Štěpán  Kotrba
6. 7. 2003 Československý underground se směje   
5. 7. 2003 Specialisté provádějí pro Britské listy operativní monitorování "hackerské neděle"