Poznámka první - Slabí silní, a proč

EU si, právem, stěžovala u SOO / WTO na jeden aspekt tradičního protekcionismu federální vlády USA. USA, samozřejmě, čekala opravdu na hodinu dvanáctou, ale - dobře poslouchejte, kdo věříte v mocnost nejmocnější - samozřejmě poslechla. Proč? Díky fungujícímu mezinárodnímu právu, díky fungujícímu jeho prosazení, v tomto případě bezprostředně hrozícímu prosazení sankcí.

Poučení? Názorná demonstrace toho, jaké hranice jsou dány i těm "nejsilnějším", k čemu je právní řád hodný tohoto jména.

Poznámka druhá - Peníze jsou peníze, jak banální (?)

USD padá, jako padl - značně, a na té úrovni už zůstal - i následkem války ve Vietnamu. Proč? Díky fungujícím vazbám v hospodářství. Financovat války, jako i jiné státní výdaje, je sice možné tím oblíbeným - stále rostoucím - deficitem státního rozpočtu, jedním z tradičních nešvarů mnoha vlád, jak třeba zemí EU tak i federální vlády USA. Ale, ve fungujícím hospodářství je nějak nutné ten deficit splatit. A poměrně brzy. V tomto případě devalvací - ta znamená vývoz více zboží za nižší cenu na vnějších trzích - a domácí inflaci (zvýšení daní není oportunní, takže zbývají ta devalvace a ta inflace).

Poučení? Válka stojí nejen životy, ale peníze, a někdo ji musí platit - jako vždy je to nakonec drobný občan*.

Poznámka třetí - Kolektivní poustevníci nebo kompetentní občané?

Pokud se drobný občan neumí bránit, pokud se bránit ani nechce, nechá to těm nahoře, nebo jim dokonce nadšeně tleská, tak jedná poměrně hloupě. Stejně hloupě jedná, sní-li si své sny o světech lepších, nebo uchyluje-li se do kolektivního poustevničení těch, kteří se "moudře" té "svinské hře" vyhýbají. Pak o něm ale, a právem, rozhodují ti proslulí "oni". Jak v USA, tak v EU, tak v ČR.

Nezajímám-li se o to, kdo je a proč na jaké kandidátce - což je moje právo první - a nejdu-li volit - což je moje právo druhé - mohu se sice cítit jako dobrý kolektivní poustevník. A - opakuji se - pak se nesmím divit, že za mne rozhodují ti proslulí "oni". Jak v USA, tak v EU, tak v ČR.

Pokud sním sny o onom lepším světě, ať "levém" nebo "pravém", a slepě běhám za jejich proroky, nevidím, jak si ti kteří dělají co chtějí, a - pokud si mě, snílka o lepších světech vůbec všimnou, tak se nade mnou nanejvýš unaveně usmějí. Jak v USA, tak v EU, tak v ČR.

Poznámka čtvrtá - Kdy pro koho skončily války

A neodpustím si poznámku o tom, proč ve Švýcarsko nešlo ani do první ani do druhé světové války. V obou případech by si to vojenská "elita" byla přála, jako i část "elity" politické. Proč tedy Švýcaři do války nešli? To je prosté: Lidi by to v povinném hlasování neschválili.

Švýcarsko vzniklo také proto, že jak jeho elity, tak jeho lidé došli k poznatku, že války nemají smysl, a že jsou i jiné možnosti, poloviny devatenáctého století hodné. Tehdy bylo Švýcarsko jednou z velmi chudých zemí.

Evropa, tedy její západní část, ke stejnímu poznatku došla o století později...

* Poznámka pátá - Drobná občanka, a dotaz

Dostal se i do ČR skutečný příběh (ne ta TV propaganda US Army, před časem mediím nabízená) - Jessica Lynch, drobná US občanka, která za to, že jí US Army zaplatí po ukončení vojenské služby vzdělání na učitelku mateřské školky, jde do armády, která jí vyšle do Iráku, aby tam jako jediná přežila ze zabloudilého konvoje, jen proto aby se invalidní vrátila, a čekala na to, jestli se dostatečně zrehabilituje, aby se na tu učitelku mateřské školky mohla začít učit - crazy, isn't it?!

Podrobnosti v TIME Magazine - "The Real Story of Jessica Lynch" ZDE