18. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 12. 2003

Što dělať? Nepředbíhat událostem a nečekat

Na rozdíl od komentáře Alexandra Mitrofanova v Právu 16. 12. 2003 k výsledkům zasedání ÚVV ČSSD se nedomnívám, že v sociální demokracii nadešlo půlroční období "čekání na volební debakl". Dá se čekat na ledacos. Čekat se dá na událost dnešního dne, aby bylo co zítra komentovat. Dá se též komentovat dnes, co čekáme až zítra nebo pozítří. Případně již dnes komentovat, jak to zítra dopadlo. To se přihodilo autorovi uvedeného komentáře.

Autorovi zvyklému, že schůzovní den socanského srocení je sobota, ale tentokrát, jako na potvoru, to byla až neděle, kdy svůj komentář zjevně napsal podle informací "z druhé ruky", neboť přítomen v místě jednání v neděli nebyl. Anebo to vzal už v sobotu pěkně "z jedné vody na čisto"? No, no, no -- nebuďme podezřívaví.

Na druhou stranu, ČSSD je dnes tak průzračná, že mnoho lze dopředu odhadnout s pravděpodobností hraničící s pravidelností změn ročních dob. Překvapení se nedočkáme. Snad příště.

Ale zpět k citované myšlence z titulku Práva o půlročním "Čekání na volební debakl". O půlrok čekání nepůjde. Je třeba přesvědčit členy ČSSD a příznivce, aby vzali svůj díl práce na sebe. Je jim třeba jasně říct co dělat, jaká je vize, jaká síla, jaké možnosti a jaké prostředky.

Ano, je to obtížné -- touto otázkou se zabýval už kde kdo, od utopistů přes Lenina až po všechny ty "ampliony" Bushova režimu oznamující očekávané nalezení zbraní hromadného ničení v Iráku. Otázka zůstává zatím nezodpovězená. Je zřejmé, že její zodpovědné zodpovězení nebude mít lehlé ani strana, kvůli které tyto řádky vznikly.

Takže ne čekat. Spíše dělat.

Dělat se ale dají různé věci. Různě. Dalo se žít v zemi, kde dnes znamenalo zítra. Nebo včera? Nic moc, tak jak tak, vyvstávala otázka jak přežít? Dá se sníst to, co mělo být snědeno včera či dnes. Nebo co mělo být snědeno až zítra? I to se dalo a dělalo.

Dá se o tom i krkolomně psát a hrát si se slovy. Nebo se čtenáři. Nebo s voliči.

Taky krkolomně.

Čekání na volební debakl

Stačilo, aby ruku pro kandidátku ČSSD do Evropského parlamentu zvedlo na sobotním ÚVV o pět lidí méně, a muselo by se vyjednávat znovu. A kdyby lídra kandidátky Libora Roučka podpořilo v hlasování o tři členy výboru méně, nestál by dnes v čele uchazečů ČSSD o evropské mandáty. Sociální demokracie potvrdila pověst strany, v níž to permanentně vře. V každé době však byly důvody k nespokojenosti jedné části soc. dem. proti druhé poněkud jiné.

Sobotní střety podle samotných členů ÚVV pramenily ze dvou příčin: nedostalo se na některé regiony - nejvíc ošizena se cítila Praha - a s tím se svezl výtrysk stále bublajícího odmítání Špidlovy vládní a stranické politiky, jehož nositeli jsou někteří poslanci a funkcionáři různých úrovní. Za zavřenými dveřmi jednacího sálu se podle svědectví účastníků stal nejfrekventovanější postavou Jan Kavan. Jedenácté místo, které mu bylo přisouzeno v návrhu kandidátky, zastávat nechtěl a listinu opustil. Toto gesto se dá pochopit, stejně jako obdobný krok Vladimíra Laštůvky, který odešel z šestého místa. Kavan dosáhl nejvyšších met na postu šéfa české zahraniční politiky a pak předsedy Valného shromáždění OSN. Kandidovat na předem nevolitelné příčce do Evropského parlamentu by bylo degradací. Totéž se týká šéfa zahraničního výboru Sněmovny Laštůvky. Ani šesté místo se totiž mezi soc. demokraty nepovažuje za záruku zvolení do EP. Jenže Kavan a Laštůvka se zároveň hlásí ke stranické levici. Kavan až tak, že ihned neodmítl nabídku komunistů, že ho dají na druhé místo své kandidátní listiny. Po úvaze však u Kavana převážilo vědomí, že je sociálním demokratem. Faktem je, že odchodem ke komunistům by ztratil šance uplatnit se v ČSSD a také politickou tvář v očích těch, kteří ho stále ještě považovali za důvěryhodného politika. Kdežto vnitrostranický boj v soc. dem. nemusí být zdaleka u konce. A právě výsledek ČSSD v evropských volbách se může stát rozbuškou k dalšímu vření.

Optimismus, který šíří představitelé soc. dem., je povinný. Ve skutečnosti proti největší vládní straně bude hrát několik nepříznivých skutečností vycházejících z toho, že evropské volby budou do značné míry vyjádřením názorů voličů na domácí dění. Přitom vládní reformy, jejichž druhá etapa začne v nadcházejícím roce, sociálním demokratům zatím jen berou body a vedení strany žádné účinné protiopatření nepodniklo. Od Nového roku bude mít tyto věci na starosti Stanislav Gross, ale zázraky se čekat nedají. Po víkendovém neúspěchu bruselského summitu o euroústavě, který odsunul naději na harmonické jednání v rámci EU nejspíše za horizont červnových voleb, navíc budou v Česku mít navrch euroskeptici, tedy konkurence ČSSD ve volbách. Lepší vánoční dárek si ODS a KSČM od Polska, Španělska, Německa a Francie nemohly přát, když tyto země neschopností ustoupit v zájmu dohody potvrdily varování české opozice před nesmlouvavou a egoistickou Evropou. Bude také záležet na tom, jak Vladimír Špidla hodlá rozvíjet svou tezi, že v případě rozpadu EU na dvě skupiny s různou rychlostí je směr ČR jasný: dostat se mezi ty v limuzínách. Kdyby z tohoto snažení nakonec zbyl dojem, že naší vládě stačí hrát přívěs za výkonným vozem, i to by mohla být voda na mlýn opozice.

Ostatně ani horká aktualita těchto dnů - rozhodnutí, zda bude mít česká armáda švédské nebo americké stíhačky - nemusí být bez vlivu na obraz vlády ve veřejném mínění. Příklon ke zboží Made in USA po odborném doporučení pro gripeny a po neskrývaném americkém tlaku na české představitele by mohl znehodnotit proevropské deklarace ČSSD a tím snížit její šance ve volbách do Evropského parlamentu.

Přičteme-li k tomu nesourodý dojem z čela kandidátky soc. dem., kde se kromě Richarda Falbra nesešli zrovna nejpopulárnější politici, jako lepší varianta než útěk ke KSČM se může odpůrcům Špidlova kursu jevit posečkání na volební debakl.

Alexandr Mitrofanov, Právo, 16. 12. 2003

                 
Obsah vydání       18. 12. 2003
18. 12. 2003 Rub evropské krize: ano, peníze a zase jen peníze... Josef  Brož
18. 12. 2003 Vláda rozhodla o stíhačkách - vyhrál švédský gripen Štěpán  Kotrba
18. 12. 2003 Všemohoucí Bůh má rád hříšníky, tvrdě ale trestá hříchy extremistů Ivo V. Fencl
18. 12. 2003 Bush: "Irák mohl zasáhnout území USA z českých letadel"
18. 12. 2003 Irácká válka v českém parlamentu Štěpán  Kotrba
18. 12. 2003 Nejsou mi jasné válečné cíle Spojených států v Iráku Zdeněk  Koudelka
18. 12. 2003 Francie: S muslimskými šátky spadl i závoj s tváře evropské (ne)kulturnosti Darius  Nosreti
18. 12. 2003 Ázerbajdžán: Zemřel Hejdar Alijev Emil  Souleimanov
18. 12. 2003 Što dělať? Nepředbíhat událostem a nečekat Oldřich  Průša
18. 12. 2003 Otřesná úroveň propagandistů "s hvězdami a pruhy" Štěpán  Kotrba
16. 12. 2003 Tip na vánoční dárek: nový výbor z Britských listů
18. 12. 2003 Dějiny podle Macka Petr  Jánský
17. 12. 2003 Nic vás nepoškrábe tak krásně jako vlastní nehty
17. 12. 2003 Jaký bude nakonec proces se Saddámem - to je velký problém
17. 12. 2003 Saddámovo zatčení je pro jeho věznitele problémem
17. 12. 2003 Americká rozvědka: "Bude to trvat dlouhé měsíce, než začne Saddám mluvit"
16. 12. 2003 Kooperace, jakou nabíd ten vlk Červené karkulce Jan  Kavan
16. 12. 2003 Třináct let časopisu Český dialog
18. 12. 2003 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech