Téměř všechny proslovy bývalé "moravecké" poslankyně Gerty Mazalové v Poslanecké sněmovně byly silným zážitkem. "Moravecké" proto, že velmi často u řečnického pultíku hřímala za práva Moravy a najmě jejích obyvatel, tedy "Moravců", a zážitkem proto, že i své zhusta již značně otrlé poslanecké kolegy občas dokázala hezky rozčílit. To třeba když jim svým rázným stylem navrhovala, aby pro různé druhy prostituce znovu zavedli trestný čin příživnictví, což mnohý z nich (oprávněně) chápal jako přímý útok (i) na svoji osobu.

K takto silným zážitkům patřilo též jedno její vystoupení někdy v roce 1994, v němž rezolutně žádala okamžitý zákaz kouření před zasedací síní a hlavně zákaz nalévání alkoholu poslancům během jednání Sněmovny. Tento návrh pak odůvodnila poznámkou, že jí nevadí, když si "kolegové poslanci sem tam dají skleničku", ale rozhodně jí vadí, když se potom při sněmovním jednaní nebo hlasování k ní nakloní a vyzvracejí se jí do klína.

Inu, v české Poslanecké sněmovně se již drahně let (policejně řečeno) hojně požívá. Stejně tak lze říci, že vinou alkoholu tam došlo k mnoha závažnějším chybám v poslaneckém rozhodování, než byla ta nedávná opilecká absence poslance (a lékaře!) Petra Kotta z opoziční ODS při hlasování o zákonech na větši berně do státní kasy. Tak proč se tento poklesek tak hutně mediálně omílal, zatímco ty mnohem závažnější jsou pořad "neviditelné"?

Není to třeba tím, že k vůbec nejhorším nešvarům v této branži patří i přímo v prostorách Sněmovny pořádané různé soukromé dýchánky důležitých poslanců a "stranických předáků" s okruhem přísně vybraných "politicky vhodných" novinářů? Novinářů, kteří jsou potom takovým "předákům" ("nejmenovaným zdrojům") možná už natolik zavázáni, že když třeba od nich dostanou pokyn neposlušného Kotta maximálně skandalizovat, tak se samou ochotou div nepřetrhnou.

Zajisté by bylo dobré vědět přesně, co takové "dýchánky" veřejnosti vlastně přinášejí. Lépe řečeno, jak se při nich třeba konkretizují na stranických sekretariátech už předjednané mediální prezentace jednotlivých politických figurek. Anebo jak se při nich rozhoduje, co je k medializaci vhodné či přímo nutné, co se raději napřed musí obecenstvu mediálně pořádně předžvýkat dle momentálních partajnických potřeb, popřípadě o čem se musí úplně mlčet..

Poslanci ve Sněmovně si opravdu požívají různě. U dveří svých sněmovních kanceláří a apartmánů si však zajistili tak masivní ochranný val, že si občas mohou dovolit předhodit veřejnosti jen nějakou prkotinu, aniž by se sami vystavili kritickému veřejnému pohledu na vlastní soukromí. To vše za konspirativní pomoci pečlivě vybraných novinářů.

Dokud tohle trvá, není třeba vzrušovat se "opilým Kottem" (Slováci by to asi zpřesnili). Poněvadž téměř každý z jeho parlamentních kolegů má dostatek másla na vlastní hlavě.