Ta se ani na svém jednodenním 17.zasedání dne 9.září nedobrala k nějakému stanovisku,resp. projednání bylo odsunuto. Další postup bude nejprve řešen na neveřejném interním semináři Rady dne 16.9. Následně , 19.9., by se mělo uskutečnit meziresortní jednání za účasti Ministerstva informací (MI), Ministerstva kultury, ČTÚ a RRTV. Odborné zastoupení RRTV, které snad po mnoha měsících přinese na jednání výsledné stanovisko Rady, tvoří předseda Pospíchal a radní K.Vaculíková (radní Žák pověřený gescí pro digitalizaci je mimo Prahu). Nejasnosti kolem formálních a koncepčních příprav digitalizace tak i nadále trvají. Nejen , že dosud neprobíhá nezbytná veřejná diskuze, ale v poslední době je kolem celé problematiky relativní ticho. Většina členů vedení RRTV se odmítá k problematice digitalizace zatím vyjadřovat a tak nezbývá, než i nadále čekat na "oficiální" výsledek. Doufejme, že to bude výsledek dobrý a pozitivní... i když není vyloučeno, že Rada nakonec, po několika odkladech, odmítne celý rok připravovanou cestu k včasnému odstartování přípravy přechodu na nové technologie televizního a rozhlasového vysílání. Jde samozřejmě o velmi důležité rozhodování, navíc k poměrně složité věci, která ovlivní české mediální prostředí na dlouhou dobu. Nakonec ale definitivní rozhodnutí bude na české vládě. Pokud skutečně dojde k odmítnutí jednodušší a poměrně rychlé varianty, navrhované MI s využitím stávajících zákonů, bude muset být připraven zákon zcela nový. Taková příprava si jistě vyžádá dobu několika měsíců pro přípravu , projednání a schválení. Skutečné spuštění digitálního vysílání vč. digitální veřejnoprávní televize, nezačne dříve než koncem roku 2004 (optimistická varianta).

Dosud se stále rozhoduje v úrovni institucionálních odborných autorit, a tak zatím není známo stanovisko a náhled vlády (jako celku) na otázku digitalizace - zejména zda a jak bude náročný přechod na nové technologie ze strany státu podpořen (marketing a popularizace nové technologie, systémová podpora, daňová opatření, investice či přímé nebo nepřímé dotace apod.).

V Německu, konkrétně v Berlíně, se i nadále s podporou digitálního vysílání cestou veřejného financování počítá, přestože se zvedá odpor zejména ze strany provozovatelů kabelových sítí. Ve Velké Británii a v dalších evropských zemích se stále daří zlevňovat set top boxy (zařízení pro příjem a transformaci digitálního signálu) . Odhady maloobchodních cen boxů DVB-T se v letošním roce pohybují v průměru okolo 84,00 Euro, a pro příští rok do 63,00 Euro (a do konce roku 2007 by cena měla být minimálně poloviční než dnes). Přesto se, i přes velký úspěch služby Freeview předpokládá, že pro přechod všech diváků na digitální příjem bude muset britská vláda ještě investovat prostředky pro subvencování koncových uživatelských zařízení. V oboru digitálního rozhlasu DAB bylo na nedávném veletrhu prezentováno více jak 50 různých typů přijímačů digitálního rozhlasu -- od stolního boxu (domácího přijímače) a "kuchyňského" rádia přes autorádia až k přenosným přístrojům. V Německu, kde je také DAB podporován z veřejných zdrojů, je dnes k dispozici okolo 150 rozhlasových programů digitálního rozhlasu (Vysílání DAB probíhá v Německu i Velké Británii (300 000 prodaných přístrojů) od roku 1995 ). A na Ukrajině se ve spuštění digitálního vysílání aktuálně hovoří o odsunu o více než deset let. Důvodem je nejasná a zhoršující se ekonomická situace a termínové nejasnosti (např. vypnutí analogového vysílání...). Přesto jistá podpora rozvoje digitálního vysílání, jako příprava pro slibnou budoucnost, již existuje.

U nás předpoklady pro přechod jsou dány, včetně pokročilého mnohaletého experimentálního vysílání a dokončování koordinace potřebných digitálních multiplexů (2-3). Osobně se stále přikláním spíše k té "západní" variantě, i když není důvod přípravu uspěchat. Na druhé straně ale věci neprospívá poněkud alibistické přesouvání již přesunutých termínů a odkazování na ostatní instituce. Stále ještě jde pouze o změnu "KONCEPCE" ....