V úvodu svého projevu uvádí, tři čísla, kterým prý porozumí každý student střední ekonomické školy. Celkový státního rozpočtu v roce 1997 byl 172 miliard Kč. Od roku 1998 do roku 2001 narostl o dalších 173 miliard. A jen za letošní rok bude deficit stejný, jak dle slov pana Tlustého naznačují spekulace, které se objevují v tisku. Pominu-li jak zavádějící je porovnávat dvě skutečná čísla s třetím -- vytaženým z klobouku (skutečně schválený deficit je 111 miliard). Je zde ještě jeden fakt, který pan Tlustý zcela opomíjí. Ať už z vrozené skromnosti, či snad z důvodu, že disponuje jen krátkodobou pamětí. Rozpočty v letech vlády ODS byly hojně dotovány z výnosů privatizace a také z přebytků z důchodového účtu. Všechny tyto rozpočty jakkoliv se navenek tvářily vyrovnaně byly ve skutečnosti skrytě deficitní. A to každoročně v řádech desítek miliard.

Leč čas oponou trhnul privatizovat už není pomalu co a česká populace stárne. Důchodový účet tak místo přebytku vykazuje schodek. Tyto skutečnosti snad chápe každý, kdo má alespoň elementární ekonomické vzdělání. Stačí si jen chtít pamatovat. Pro úplnost je potřeba dodat, že cena za českou cestu privatizace, kterou budeme muset uhradit České konsolidační agentuře (jak jinak ze státního rozpočtu) přesahuje výrazně 100 miliard korun. I to jsou závazky, ke kterým se jejich původci najednou nechtějí znát. A tak bychom mohli pokračovat třeba dalším skrytým dluhem v oblasti infrastruktury.

Ale vraťme se k meritu věci. Vládní návrh reformy je špatný a vše spasí jednotná 15% daň na vše. Takže když poslanec Tlustý kritizuje 17% zvýšení cen některých služeb (přeřazením ze sazby 5% na 22%), zcela mu uniká, že zavedení jednotné 15% DPH na vše skokově zvýší ceny potravin o 10%. Jaký by toto opatření deklarované v "Modré šanci" mělo dopad na sociálně nejslabší skupiny si může domyslet každý i když není ekonom. V této souvislosti jde Tlustého rádoby vtipný bonmot na přejmenování ČSSD na ČSAD ( tedy na Českou stranu asociálně demokratickou) za hranici černého humoru. Stejně tak bezzubá je jeho kritika přeřazení stavebních prací do vyšší hladiny DPH. Vládou navrhované zdražení o 17% je proti růstové. ODS navrhuje zdražení o 10% to růst jistě podpoří.

A tak bychom mohli pokračovat -- česká populace stárne a dožíváme se stále vyššího věku, přesto je zvýšení důchodové hranice hodno pravicové kritiky zleva. Restrikce ve výplatách zneužívaného zdravotního pojištění je opět nutno kritizovat ovšem bez jakéhokoliv náznaku řešení. Je snad normální, že krátkodobá nemocnost je u nás téměř dvojnásobná než v Německu? Jediný Tlustého návrh na změnu tj. převedení výběru a výplaty nemocenských dávek na zdravotní pojišťovny opravdu zoufalou finanční situaci ve zdravotnictví nijak neřeší.

ODS ústy svého stínu ministra financí do úmoru kritizuje. Co však v "Modré šanci" nabízí? Modlu 15% rovné daně. Ta sice může v horizontu několika let přinést výsledné zvýšení daňových výnosů, ale až (a pokud vůbec) budou firmy takto získaný kapitál reinvestovat v České republice. Což znamená zásaně "převychovat" doposud tržně-instinktivně myslící investory. Převychovat kapitalismus se nepodařilo ani při střílení z Aurory, což byl nadlouho poslední vážný pokus. Krátkodobě však zavedení 15% daně příjmy výrazně sníží. Odborníci odhadují, že by to znamenalo jen v prvním roce minus osmdesát až stodvacet miliard korun. Další - a to katastrofální - propad příjmů by způsobil návrh na zrušení odpisů. Tyto dva návrhy, pokud by skutečně byly aplikovány, navíc souběžně, by způsobily okamžité zhroucení státních financí.

Navrhované zrušení investičních pobídek bude znamenat prudký pokles přílivu investorů do výrobní sféry. Zato se můžeme těšit na to, že si k nám některé firmy přesunou své sídlo, zaměstnají dvě sekretářky a zapojí si jeden telefon. Okamžitý efekt - přínos pro míru zaměstnanosti v České republice je snad každému zřejmý. Věřte mi, nejsem vášnivým příznivcem sociální demokracie, ale raději socialistickou reformu než modré šílenství.