16. 6. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 6. 2003

Angažovaná lhostejnost

poznámky k americko-irácké válce

Irácko-americká válka je stále diskutovanou událostí. Což je dobře a lze jen doufat, že stejné pozornosti se bude dostávat Iráku i nadále, a to i tehdy, pokud se tam zrovna nebude válčit. Jinými slovy, že tato země "nezmizí" podobně jako Afghánistán či Súdán, nemluvě o zemích, kam noha amerického vojáka nevstoupila.

Záporné reakce na americký útok a na politiku Bushe juniora obecně (neboť o tyto reakce mi nyní jde) lze shrnout do čtyř bodů.

  • Válka (obecně) je neospravedlnitelný zločin bez ohledu na důvody
  • USA vedou válku proti diktátorovi, kterého samy podporovaly
  • USA sledují (pouze) vlastní sobecké zájmy
  • Válka (tato konkrétní) je porušením mezinárodního práva, protože útok na Irák neměl souhlas OSN

Pokud jde o první bod : válka, byť sebenevyhnutelnější, je vždycky svinstvo. Bohužel existují ještě horší věci. Mám-li tuto válku odsoudit, ptám se nejprve na možné alternativy. Napadají mě dvě : pokračovat v dosavadním embargu, které nikam nevede a na které nejvíce dopláceli obyčejní Iráčané. Nebo to celé odtroubit, embargo odvolat a nechat Husajna, ať triumfuje. Ani jedna z těchto možností mi nepřipadá jako lepší. Někdo může mít jiný názor, ale pokud vím, nikdo z odpůrců se tímhle nezabýval. Nepočítám-li fráze typu "je třeba hledat jiná řešení". Osobně si nedokážu představit řešení, které by bylo účinnější, než zmiňované embargo, a přitom je ještě bylo možné označit za mírové. Nehledě na to, že irácký problém existoval v nezměněné podobě téměř dvanáct let, což je dost dlouhá doba, aby "jiná řešení", pokud existují, byla známa aspoň teoreticky.

Druhý bod je důvodem ke kritice Bushových předchůdců, nikoli Bushe samotného. Čím důležitější je tento argument, tím víc by nás mělo těšit, že Bush junior se rozhodl likvidovat diktátoty (alespoň ty nepohodlné), místo aby diplomaticky vyvažoval jednoho řezníka druhým, jako v případě Iráku a Iránu. Osobně to raději za nejdůležitější považovat nebudu.

Ke třetímu bodu : Válka je příliš vážná věc, než aby ji nějaký stát či národ vedl z důvodů pouze altruistických. Alespoň já podobný příklad z dějin neznám. Ale tohle je především americký problém. Iráčanům může být koneckonců lhostejné, proč se Američané rozhodli svrhnout jejich (ne)milovaného prezidenta. Důležitý je výsledek a to, co za něj museli nebo budou muset zaplatit. Pádným argumentem by byl důvodný předpoklad, že situace lidí v Iráku se po válce (s nezbytnou časovou rezervou na stabilizaci a rekonstrukci) ještě zhorší nebo že zlepšení nevyváží ztráty a škody. Osobně tuto možnost ani dnes nevylučuji, pokládám ji ale za méně pravděpodobnou. V takovém případě by ovšem bylo úplně lhostejné, zda USA jednaly z důvodů ušlechtilých či sobeckých.

Američtí vojáci, kteří padli v druhé světové válce, padli také za americké zájmy. Možná dokonce především za americké zájmy. Dokud byli komunisté u moci, dávali to rádi k lepšímu, aby si někdo nemyslel, že Američané jsou příliš ušlechtilí. Ani soudruzi však nezpochybňovali americkou účast ve válce jako takovou (možná za Stalina, ale později už ne). Jak známo, nacisté zavírali, mučili a vraždili lidi (což by tolik nevadilo), dělali to v Evropě (to už je horší) a dělali to také NÁM (to už je zcela neodpustitelné). V takovém případě jde obvyklá chápavost stranou a člověk je vděčný za každou pomoc. I za takovou, která vůbec nemá ušlechtilé důvody, jako ta od soudruha Stalina. (Odpůrci USA odmítají srovnávání Husajna a Hitlera z důvodů, které mají i nemají opodstatnění, tenhle je ale asi ve skutečnosti nejdůležitější.) Naproti tomu Irák je daleko, většina z nás nikoho odtamtud blíže nezná, takže si můžeme dovolit být zásadoví.

Nechci principiální zásadovost a priori odsuzovat, to bych zahodil cosi velice důležitého a pozitivního. Nicméně i tady platí, že z cizího krev neteče (dokonce i doslova). Jaký je rozdíl mezi zlodějem rohlíku v samoobsluze a desetinásobným vrahem? V principu žádný, neboť oba porušili zákon. Jaký je rozdíl mezi Bushem juniorem, Husajnem a eventuálně Hitlerem? Žádný, neboť cílem všech byla (je) světovláda. Je pravda, že lidských obětí Bushovy politiky je v porovnání s Husajnem o pár řádů méně, o Hitlerovi nemluvě. Takovýmihle detaily se zásadoví lidé nezatěžují, jde přece o princip. Ostatně, jak říkal Stalin, jeden mrtvý člověk je tragédie, milion mrtvých je statistika. Cynismus? Nepochybně, ale kdo je tím cynikem?

A konečně otáxka legitimity útoku. Ta je skutečně sporná. USA se pokusily zaštítit OSN, aniž by byly připraveny přijmout jiný, než příznivý výrok. (Paradoxem je, že by americká vláda udělala lépe, kdyby OSN zcela obešla. Jako válčící strana z roku 1991 mohla prohlásit, že Husajn nedodržuje podmínky příměří, toto příměří vypovědět a obnovit vojenské akce. To by bylo legitimní, protože zmíněná válka i podmínky příměří byly OSN posvěceny a jejich nedodržení z Husajnovy strany bylo konstatováno také.)

Na druhou stranu, viděno z globálního pohledu se zas tak moc nestalo. Autoritu OSN za poslední půlstoletí beztrestně nabourával kdekdo. Nebyly to jen o neschválené násilné akce, ale i takové, které byly v rozporu s již schválenými rezolucemi. A pachateli nebyly jen velmoci či jejich klienti (Izrael), ale i lokální trpaslíci bez mezinárodního krytí (např. Bosenští Srbové před deseti lety). Zkrátka a dobře, mezinárodní právo založené na OSN v krizových situacích moc nefunguje. Osobně bych na něj nevsadil ani vlastní život, ani bezpečnost téhle země, pokud bych měl pocit, že ji kdokoli doopravdy ohrožuje. Už z tohoto důvodu jsem s kritikou USA v tomhle směru opatrný. Nefunkčnost mezinárodního práva přitom nevyplývá ani z amerického imperialismu, ani ze špatného složení Rady bezpečnosti (čímž netvrdím, že kritici obojího nemohou mít pravdu), ale z absence síly, která by její rozhodnutí (dobrá či špatná) prosadila, pokud to nejde po dobrém. V takovém případě je OSN závislá na ochotě svých členů, což jsou na prvním, na druhém a obvykle i na třetím místě Spojené státy. Washington coby světový četník sice nevypadá hezky, ale nikdo jiný tuhle práci dělat nechce (maximálně v blízkém zahraničí, a i to není pravidlem). Zato soudců je všude plno. Ať se nám to líbí nebo ne, bez USA (nikoli proti nim) by byla OSN je bezvýznamným diskusním klubem, podobně, jako předválečná Společnost národů.

To je ovšem globální pohled. Z evropského hlediska (ponecháme-li stranou bývalou Jugoslávii, Moldavsko a severní Kavkaz), to vypadá jinak. Tady se v éře OSN neválčilo, tady její mír fungoval. Nemáme-li další informace, pak je logické znepokojovat se kvůli každému porušení tohoto míru (byť by skutečná role OSN byla jen symbolická). Ani dominantní vliv jedné velmoci není zrovna dobrá věc, i kdyby Američané byli andělé (což nejsou). Potíž je právě v tom "nemáme-li další informace". Američané budí někdy dojem, jako by zbytek světa považovali za jednu velkou nepovedenou Ameriku. O Evropanech lze říci něco podobného; přes všechny řeči o globální zodpovědnosti nás zbytek světa (ten skutečný, nikoli teoretický) zas tak moc nezajímá. Pracovníci humanitárních organizací si stěžují na média. Ale například o občanských válkách v rovníkové Africe i o jejich brutalitě psaly české noviny i na prvních stránkách. Přesto se zdá, že je většina lidí v této zemi vůbec nezaznamenala. Lze na to pohlížet i jinak : USA jsou silné a mohou, pokud budou chtít, zasahovat do našich záležitostí. Ze strany afrických generálů nám tohle opravdu nehrozí. To by znamenalo, že protestující Evropané hájí svoje zájmy a zbytek světa je jim vcelku ukraden. V tom případě ovšem nemají americké vládě morálně moc co vyčítat. Na rozdíl od ní sice nikomu neuškodí, ale ani nepomohou. Osobně tomuto postoji říkám "angažovaná lhostejnost".

Bushova zahraniční politika má někdy sporné cíle a je v mnoha směrech riskantní. Její možné důsledky pro právo a svobodu v demokratickém světě, také v samotných USA, bychom neměli brát na lehkou váhu. Bezvýhradně odsoudit ji však mohou pouze izolacionisté. Což je směr, ke kterému se Evropané také příliš nehlásí, alespoň ne veřejně. Většinou hovoříme o oné globální zodpovědnosti. Ale pokud si na ni pouze nehrajeme, pak současnou americkou politiku nemůžeme odsoudit tak snadno a rychle, jako většina jejich kritiků.

                 
Obsah vydání       16. 6. 2003
16. 6. 2003 Jak to také mohlo dopadnout... Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003 Češi schválili vstup do EU
16. 6. 2003 Český Kocourkov ztrácí suverenitu Josef  Trnka
14. 6. 2003 Vítejte, spoluobčané, do Evropské unie! Jan  Čulík
16. 6. 2003 Občanství vyžaduje aktivní participaci - aneb nejsme ovce Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003 Tvůrci Českého snu v onlinové diskusi Britských listů
16. 6. 2003 Hájím se proti nepravdivým nařčením Helena  Havlíková
16. 6. 2003 O tom, jak život uplývá mezi prsty Jan  Čulík
16. 6. 2003 Doktor Kott přemítá Irena  Dousková
16. 6. 2003 Monitor Jana Paula : Kontrola reality? Proboha ale proč? Jan  Paul
16. 6. 2003 Angažovaná lhostejnost Pavel  Urban
16. 6. 2003 Armáda má méně, než by potřebovala, ale její nároky jsou značné Darius  Nosreti
16. 6. 2003 Sebevrazi na mostě a terorismus světa Jaroslav  Pour
13. 6. 2003 Korupce při vyjednávání o koupi Gripenů pro ČR?
13. 6. 2003 Další hrátky v ČR s verbálními trestnými činy Jan  Čulík
16. 6. 2003 16. 6. - Father's Day Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003
13. 6. 2003 NE ze vzdoru? Jiří  Hudeček
13. 6. 2003 Šlendrián v BL je snad horší než SARS Petr  Fiala
13. 6. 2003 Maďarsko uvěznilo pokojné aktivisty Miroslav  Šuta
16. 6. 2003 Pracovať za 4,90 eura na hodinu
16. 6. 2003 Zrada penzijných fondov na dôchodkoch
16. 6. 2003 Nijaké triedy Naomi  Klein
13. 6. 2003 USA "plánují v zálivu Guantánamo popravy"
13. 6. 2003 Česká digitální média V. -- přestávka Zdeněk  Duspiva
13. 6. 2003 Kdy inspektor Trachta dopadne telefonní zločince? Radek  Mokrý
31. 5. 2003 Hospodaření OSBL za květen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
5. 2. 2003 Pošta redakci

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
16. 6. 2003 O tom, jak život uplývá mezi prsty Jan  Čulík
16. 6. 2003 Doktor Kott přemítá Irena  Dousková
16. 6. 2003 Angažovaná lhostejnost Pavel  Urban
16. 6. 2003 Sebevrazi na mostě a terorismus světa Jaroslav  Pour
16. 6. 2003 Občanství vyžaduje aktivní participaci - aneb nejsme ovce Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003 Nijaké triedy Naomi  Klein
16. 6. 2003 Tvůrci Českého snu v onlinové diskusi Britských listů   
14. 6. 2003 Vítejte, spoluobčané, do Evropské unie! Jan  Čulík
13. 6. 2003 Kdy inspektor Trachta dopadne telefonní zločince? Radek  Mokrý
13. 6. 2003 EU, pražská tramvaj, Déja Vu a hledání Sv. Grálu Jaroslav  Pour
13. 6. 2003 Historická událost -- referendum Jan  Machala
13. 6. 2003 Evropská unie: levice v božích rukou a jejich jest království nebeské Radek  Mikula
13. 6. 2003 Korupce při vyjednávání o koupi Gripenů pro ČR?   
12. 6. 2003 Norsko, tajný člen EU Tomáš  Linhart
12. 6. 2003 Z Polska po referendu - "židé z EU se připravují k útoku!" Vojciech  Kość

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
16. 6. 2003 Angažovaná lhostejnost Pavel  Urban
16. 6. 2003 Nijaké triedy Naomi  Klein
13. 6. 2003 USA "plánují v zálivu Guantánamo popravy"   
13. 6. 2003 Rumsfeld kritizoval belgické soudy   
13. 6. 2003 Američané v Iráku usmrtili až 100 stoupenců Saddáma Husajna   
11. 6. 2003 Americká armáda je "kouzelným oštěpem k řešení problémů"   
11. 6. 2003 Američané prohledali 230 míst, zbraně hromadného ničení nenašli   
11. 6. 2003 Harold Pinter: "Blair je gangster, vrah a pokrytec" Jan  Čulík
11. 6. 2003 Blix: "Bastardi" v Pentagonu se mě snažili pomluvit   
6. 6. 2003 Poláci v Iráku Vojciech  Kość
6. 6. 2003 Tony Blair a zfalšované dokumenty o Iráku   
2. 6. 2003 Irák zaplaven tříštivými bombami   
1. 6. 2003 Životopisec Saddáma Husajna: útok na Irák byl oprávněný   
31. 5. 2003 Straw a Powell: "Výzvědné informace o Iráku nebyly spolehlivé"   
30. 5. 2003 Blair: Útok proti Iráku byl "definující událostí" 21. století...   

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
16. 6. 2003 Angažovaná lhostejnost Pavel  Urban
16. 6. 2003 Nijaké triedy Naomi  Klein
13. 6. 2003 Päťdesiatpäť rokov štátu Izrael Peter  Greguš
11. 6. 2003 Izraelci útočí oprávněně Pavel  Mareš
11. 6. 2003 Izrael obviněn z teroristického útoku   
23. 5. 2003 Izrael -- znovu masakry a mrtví Jan  Maršák
22. 5. 2003 Keď slová zabíjajú Radovan  Geist, Martin Muránsky
21. 5. 2003 Intifáda byla odpovědí na neuskutečněný mírový proces   
15. 5. 2003 Ropa a stratégia: K politickej ekonómii ohlásenej vojny Michael  Ehrke
9. 5. 2003 Návštěvníci Gazy musejí podepsat prohlášení, že je tam izraelská armáda může zastřelit   
5. 5. 2003 Ideologické zkraty v myšlení velvyslance Daniela Kumermanna Martin D. Brown
5. 5. 2003 Jak český velvyslanec v Izraeli prezentuje Českou republiku   
25. 4. 2003 Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! Petr  Baubín, Štěpán Kotrba

Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko RSS 2.0      Historie >
16. 6. 2003 Angažovaná lhostejnost Pavel  Urban
30. 5. 2003 AI: Výroční zpráva o porušování lidských práv v Rusku   
15. 5. 2003 Mlčanie okolo Dubrovky: Bol teroristický útok na divadlo provokáciou ruských tajných služieb?   
14. 5. 2003 Čečenci na pranýři aneb O kultuře médií František  Kostlán
15. 4. 2003 Kterému "výkladu" světa máme věřit? Michal  Rusek
28. 3. 2003 Obávaný vahhábizmus Viktor  Kovaľov
25. 2. 2003 Konflikty roku 2003 Viktor  Kovaľov
17. 1. 2003 Evropský soud pro lidská práva se bude zabývat čečenskými obviněními   
6. 11. 2002 Berezovskij financuje obhajobu čečenského emisara   
6. 11. 2002 Čečensko: Velký herec se stal rukojmím špinavé války   
4. 11. 2002 O "hodném teroristovi" Petry Procházkové Jan  Čulík
29. 10. 2002 Rusové použili plyn BZ   
29. 10. 2002 Takřka symbolické: selhala koncovka František  Roček
28. 10. 2002 Čečensko potřebuje politiku, ne více ruských vojáků   
11. 9. 2002 Výzva Tisíciletí v Evropě unavené z válek Jaroslav  Pour