24. 3. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 3. 2003

Válka z hlediska mezinárodního práva

20. března zaútočila vojska Spojených států a Velké Británie na Irák, čímž vypukl otevřený válečný konflikt, který pochopitelně vzbuzuje řadu otázek politických, morálních a v neposlední řadě i právních. Je tato válka ospravedlnitelná z hlediska mezinárodního práva? Tuto otázku si asi v těchto dnech položil každý. Objektivní odpověď na ni lze asi těžko hledat ve vyjádřeních osob, které jsou na konfliktu nějakým způsobem osobně zainteresovány, ať se již jedná o politiky válčících stran či organizátory protiválečných demonstrací. Těsně před vypuknutím konfliktu se na internetových stránkách FindLaw objevil článek Michaela C. Dorfa Is the War on Iraq Lawful? , který se asi nejvíce blíží tomu, co bychom nazvali názorem nezávislého odborníka. Hlavní argumenty a závěry tohoto profesora práv na Columbia University v New Yorku pro vás shrnujeme.

Podle mezinárodního práva je užití síly je povoleno v podstatě za dvou okolností.

Za prvé, články 39 a 42 Charty Spojených národů dovolují Radě bezpečnosti "rozhodnout, že došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo k aktu agrese" a schválit použití síly "k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti."

Za druhé, Článek 51 Charty Spojených národů uznává "právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu" proti "ozbrojenému útoku."

Ospravedlňuje některý z prvních dvou uváděných důvodů válku v souladu s Chartou OSN?

1. Schválení Radou bezpečnosti OSN

Ve svém projevu 17. března prezident Bush prohlásil, že předchozí rezoluce OSN již poskytují nutný právní základ pro útok na Irák. Zástupce Blairovy vlády britský generální prokurátor Lord Goldsmith přišel se stejným tvrzením. Mají pravdu? Odpověď je nikoliv.

V listopadu 1990 přijala Rada bezpečnosti OSN Rezoluci č. 678, opravňující státy "spolupracující s Kuvajtskou vládou ... aby použily všechny nutné prostředky" k vytlačení vojsk Sadáma Husajna z Kuvajtu.

Tato rezoluce schválila použití síly pouze za účelem vyhnání iráckých vojsk z Kuvajtu, čehož bylo plně dosaženo v roce 1991. Rezoluce by byla dnes pravděpodobně aplikovatelná pouze v případě že by Sadám znovu napadl Kuvajt.

Později, na konci války v zálivu, Rada bezpečnosti přijala Rezoluci č. 687. Ta žádala, kromě jiného, aby Irák zničil různé druhy zbraní včetně biologických, chemických a jaderných a vzdal se jejich použití. V rezoluci se uvádí, že Rada bezpečnosti "přijme všechna nutná opatření" k zabezpečení nenarušitelnosti hranice mezi Irákem a Kuvajtem. Jakkoli široce je to řečeno, nelze tato slova vztáhnout na opatření k odzbrojení. Rezoluce č. 687 říká jasně, že Rada bezpečnosti je odhodlána "dále se touto záležitostí zabývat a učinit další kroky potřebné k implementaci této rezoluce a zabezpečení míru a bezpečnosti v oblasti."

Tuto poslední větu lze sotva chápat jako poskytnutí volné ruky kterémukoli členu Rady bezpečnosti či jinému státu jednat samostatně a požadovat odzbrojení Iráku. Místo toho naopak stanovuje, že Rada bezpečnosti sama, prostřednictvím dalších rezolucí, může přijmout "další kroky".

Loni v listopadu přijala Rada bezpečnosti Rezoluci č. 1441. Rezoluce varuje, že Irák bude "čelit vážným následkům" pokud bude pokračovat v "hrubém porušování" svých odzbrojovacích povinností. S použitím těchto formulací Bushova vláda argumentuje, že Irák povinnosti "hrubě porušuje" a že válka je tak oprávněná. Avšak rezoluce č. 1441 předpokládá, že sama Rada bezpečnosti rozhodne zda hrubé porušení nastalo, a výslovně uvádí, že to bude Rada bezpečnosti, která v případě takového porušení "posoudí situaci a potřebu plného uplatňování všech rezolucí Rady za účelem dosažení míru a mezinárodní bezpečnosti.

Víme, že Rada bezpečnosti se nedomnívá, že nastalo vážné narušení vyžadující totální válku. Snad se Rada bezpečnosti, pod hrozbou veta Francie (a možná i Ruska), zachovala v tomto ohledu nerozumně a nezodpovědně, jak to tvrdí američtí a britští diplomaté. Ale i kdyby tomu tak bylo, stále to nic nemění na skutečnosti, že Rada bezpečnosti válku neschválila. Nanejvýš to může podpořit morální ospravedlnění války, nikoli právní zdůvodnění.

2. Sebeobrana

Nejvýraznějším argumentem pro válku je, že Spojené státy a další země čelí vyhlídce ozbrojeného útoku ze strany Iráku., což zakládá nezadatelné právo na obranu. Irák ale zcela určitě nebyl připraven zaútočit na USA, a dokonce ani na Kuvajt, kde tisíce amerických a britských vojáků hlídají hranici od konce války v zálivu. Ani Bush ani Blair také nepoukázali na žádnou informaci o bezprostřední hrozbě, místo toho založili argumenty především na obavě z přímého či nepřímého budoucího použití zbraní hromadného ničení ze strany Sadáma Husajna.

Argument o sebeobraně tak rozšiřuje koncepci ze sebeobrany jako odražení probíhajícího nebo bezprostředně hrozícího útoku na sebeobranu jako preventivní akci z obavy před útokem v budoucnu.

Podle preventivní doktríny, prosazované Bushovou vládou, nepřítel pracující na získání zbraní hromadného ničení může být napaden ještě dříve, než se mu je podaří získat. Podstata tohoto problému je bezpochyby závažná. Preventivní doktrína však zůstává za hranicí mezinárodního práva a může se ukázat jako značně nebezpečná.

Sebeobrana, tak jak je tradičně chápána v mezinárodním právu, je velmi podobná sebeobraně v zákonech platící pro jednotlivce. Jestliže agresor již udeřil nebo se k tomu právě chystá, nemusíte čekat až utržíte první ránu než se začnete bránit. Útok, pokud již nezačal, však musí hrozit bezprostředně.

Požadavek bezprostřednosti je v mezinárodním právu velmi důležitý. Mohou-li podniknou preventivní vojenskou akci bez schválení Rady bezpečnosti USA, tak to mohou udělat i ostatní státy. Takže mocnosti lokálního významu, z obavy před vzestupem svých rivalů v sousedství, se mohou rozhodnout, že je lépe jednat proti budoucím nepřátelům dřív, než se hrozba plně uskuteční.

Ne každé použití doktríny preventivního úderu bude oprávněné. V některých případech může jít o chybné zhodnocení situace, v jiných poslouží jednoduše jako záminka ospravedlňující agresi pod pláštíkem preventivní sebeobrany. V konečném důsledku se doktrína povolující preventivní obranu proti vzdáleným hrozbám může stát obrovsky destabilizující.

Autor se dále zabývá legalitou irácké války z hlediska zákonů USA. Tento rozbor se asi většině českých čtenářů může zdát poněkud odtažitý, nicméně z našeho hlediska přinejmenším stojí za povšimnutí sám fakt, že vůbec někdo hodnotí, zda vláda dodržuje zákony svá vlastní země. Z hlediska amerických zákonů vidí autor situaci jako méně problematickou.

Argumenty pro legalitu této války z hlediska mezinárodního práva jsou tedy slabé. Jak je tomu vzhledem k zákonům USA? Zde jsou rozpory menší.

Ústava Spojených států nestanoví žádné podmínky co se týče důvodů, pro něž mohou jít USA do války. Posuzujeme-li situaci měřítky nedávných amerických vojenských akcí, Kongres udělil prezidentu Bushovi křišťálově jasné pravomoci pro vedení války s Irákem. V říjnu 2002 přijal Kongres společnou rezoluci dávající prezidentu právo "použít ozbrojené síly Spojených států jak považuje za vhodné a nutné k (1) obraně národní bezpečnosti Spojených států proti pokračující hrozbě ze strany Iráku a (2) prosazení všech rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkající se Iráku.

Je tu však přece jen jedna vráska z hlediska zákonů USA. Článek 6 Ústavy Spojených států vyhlašuje dohody, jejichž smluvní stranou se USA staly "nejvyšším zákonem země". USA jsou signatářem Charty OSN, a jak bylo ukázáno výše, podle této Charty válka proti Iráku nemá jasné právní opodstatnění. Tudíž, porušuje-li tato válka mezinárodní právo, a podle mého názoru tak činí, porušuje tímto i zákony USA.

Je krajně nepravděpodobné, že by se někdy nějaký soud zabýval legalitou současné války. Záleží tedy vůbec na tom, zda je tato válka legální? Pokud dochází k porušování zákona bez zjevných následků, pak to samozřejmě podkopává základy právního systému. O možných důsledcích americký profesor píše:

Otázka, zda válka proti Iráku je z legálního hlediska oprávněná může být nakonec méně důležité než zda je ospravedlnitelná morálně a prakticky. Pokud Spojené státy a jejich spojenci zvítězí poměrně rychle s minimálními ztrátami na životech, pokud se objeví další důkazy Sadámových nekalých úmyslů a pokud lidé v Iráku uvítají spojenecké síly jako osvoboditele a nikoli jako dobyvatele, pak k hašteření o zákonnosti není třeba přihlížet.

Nicméně, jedním z dopadů války pochybné podle zákona může být pokračující úpadek vážnosti Spojených států jako země oddané zásadám spravedlnosti dle zákona. Prezident Bush prohlašuje, že má právo použít vojenskou sílu protože jeho záležitost je spravedlivá. Pro většinu ostatního světa však situace vypadá obráceně: že USA a jejich spojenci jednají jak se jim zachce protože, podle amerického názoru, pravdu má silnější.

                 
Obsah vydání       24. 3. 2003
24. 3. 2003 Reportéři budou muset projevovat odvahu a vzdor, mají-li odhalit pravdu o této válce
24. 3. 2003 Izrael cenzuruje během války internetové stránky
24. 3. 2003 Včera, dnes a zítra
23. 3. 2003 Včera, dnes a zítra
24. 3. 2003 Svět o víkendu: statisícové protesty proti "Válce o ropu"
24. 3. 2003 Proč se stali Britové terčem střelby Američanů?
22. 3. 2003 Iráčané jsou šťastni, že Američané provedli invazi, ale bojí se veřejně projevit své city
22. 3. 2003 Fisk: Jsem svědkem masivního bombardování Bagdádu
22. 3. 2003 Irák: matka všech propagandistických bitev? Jan  Čulík
21. 3. 2003 No, potěš pánbůh, máme se opravdu na co těšit
aneb o co dnes v Iráku opravdu jde
Petr  Kužvart
24. 3. 2003 Válka z hlediska mezinárodního práva Radovan  Fiala
24. 3. 2003 Mezinárodní právo a mezinárodní spravedlnost Josef  Trnka
24. 3. 2003 Irák: Na co jsme zapomněli Robert  Vašíček
24. 3. 2003 Praha, den D: Žádnou válku! Petr  Záras
24. 3. 2003 Nevládní mírová konference v Praze:
Evropa ve světě trvale udržitelného míru
Štěpán  Kotrba
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak
23. 3. 2003 Odškodnění CME je výsledkem dlouholeté státní korupce v ČR Karel  Mašita
23. 3. 2003 MONITOR JANA PAULA: O násilí Jan  Paul
25. 3. 2003 RECENZE IMAGINÁRNÍ VÝSTAVY: Násilí Jana Paula Štěpán  Kotrba
23. 3. 2003 INTERNET: Chcete paušální dial-up? Chcete ADSL? Dejte o sobě vědět! Miloslav  Sova, Pavel  Sviták
23. 3. 2003 Irák: Channel Four News weblog
24. 3. 2003 Kdo vydělal a kolik na předchozí válce v Iráku
22. 3. 2003 Pohled na palestinskou samostatnost
23. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Růžový palouček maratónského běžce
Hugo  Schreiber
23. 3. 2003 Nezáväzné blabotanie poslancov Národnej rady Slovenskej republiky o korupcii Daniel  Krajcer
24. 3. 2003 Precedens Michal  Rusek
24. 3. 2003 MARIHUANA: Na Slovensku jsou vyděšení z českého průzkumu veřejného mínění
22. 3. 2003 Rybníčkov "očisťovací" tím pokračuje vo svojej kúre Jana  Matúšová, Martina  Nemethová
23. 3. 2003 O zahnívajúcich škandinávskych štátoch Eugen  Gindl
22. 3. 2003 V Izraeli nastúpila nová vláda: Vyhliadky na mier Ivan  Hromada
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 3. 2003 Je příliš riskantní vyslat novináře do Iráku samostatně?   
24. 3. 2003 Válka z hlediska mezinárodního práva Radovan  Fiala
24. 3. 2003 Kdo vydělal a kolik na předchozí válce v Iráku   
24. 3. 2003 Izrael cenzuruje během války internetové stránky   
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak
24. 3. 2003 Precedens Michal  Rusek
24. 3. 2003 MARIHUANA: Na Slovensku jsou vyděšení z českého průzkumu veřejného mínění   
23. 3. 2003 Odškodnění CME je výsledkem dlouholeté státní korupce v ČR Karel  Mašita
23. 3. 2003 MONITOR JANA PAULA: O násilí Jan  Paul
23. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Růžový palouček maratónského běžce
Hugo  Schreiber
22. 3. 2003 Iráčané jsou šťastni, že Američané provedli invazi, ale bojí se veřejně projevit své city   
22. 3. 2003 Fisk: Jsem svědkem masivního bombardování Bagdádu   
21. 3. 2003 Monitor Jana Paula: V prostoru nicoty amerického ultimáta a "ultimativního kuchyňského pomocníka" Jan  Paul
21. 3. 2003 Pohlednice z Timoru VI. Jaroslav  Kováříček
21. 3. 2003 Blair rozhádanému britskému národu: sjednoťte se a podpořte "naše vojáky"   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
24. 3. 2003 Izrael cenzuruje během války internetové stránky   
24. 3. 2003 Kdo vydělal a kolik na předchozí válce v Iráku   
24. 3. 2003 Reportéři budou muset projevovat odvahu a vzdor, mají-li odhalit pravdu o této válce   
24. 3. 2003 Válka z hlediska mezinárodního práva Radovan  Fiala
24. 3. 2003 Včera, dnes a zítra   
24. 3. 2003 Svět o víkendu: statisícové protesty proti "Válce o ropu"   
24. 3. 2003 Je příliš riskantní vyslat novináře do Iráku samostatně?   
23. 3. 2003 Irák: Channel Four News weblog   
23. 3. 2003 Včera, dnes a zítra   
22. 3. 2003 Irák: matka všech propagandistických bitev? Jan  Čulík
22. 3. 2003 Včera, dnes a zítra   
22. 3. 2003 Iráčané jsou šťastni, že Američané provedli invazi, ale bojí se veřejně projevit své city   
22. 3. 2003 8000 iráckých vojáků se "vzdalo koaličním jednotkám"   
22. 3. 2003 Fisk: Jsem svědkem masivního bombardování Bagdádu   
21. 3. 2003 Mezinárodní komise právníků vyhlásila válku proti Iráku za protizákonnou