24. 3. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 3. 2003

Faktory ovlivňující a posilující mír

Každá válka dává sémě
pro další válku

Every war plants seed
of further war

Jeder Krieg pflanzt den Semen
für den weiterreren Krieg


Berta Suttnerová - Kinská


Organizátoři Evropské mírové konference mi zadali nesplnitelný úkol. V desetiminutovém vystoupení vám mám sdělit "Jak vytvořit Evropu trvale udržitelného míru". Hned v úvodu se vám přiznávám, že ani neumím vytvořit v Evropě trvalý mír, ale ani neznám řešení tak důležitého úkolu. Při promýšlení mého vystoupení jsem se rozhodl upozornit na některé faktory, které ovlivňují mír. Tyto faktory jsou z různých oblastí a na odlišné úrovni obecnosti. Závěrem každého bodu upozorňuji, co je z hlediska míru a daného faktoru pozitivní. Úvodem mi dovolte vyjít z myšlenky nepochybně všem známé. Mír je nedělitelný, nelze usilovat o jeho udržení jen v Evropě, protože Evropa je řadou vojenských, ekonomických, politických a dalších vazeb transkontinentálně propojena. Lze však usilovat o to, aby se Evropa stala územím a Evropská unie subjektem stability míru ve světě.

To jsou úvodní slova na zadané téma Jak vytvořit Evropu trvale udržitelného míru od sociologa Petra Saka z evropské mírové konference, která se o víkendu uskutečnila v Praaze, v sídle České vědeckotechnické společnosti.

Multikulturalita

V historii Evropy a světa byla častou příčinou konfliktů a válek náboženská odlišnost. Náboženské války se prolínají historií Evropy bohužel až do současnosti. Přitom válka z náboženských důvodů je proti nejvnitřnější spirituální podstatě každého náboženství. Zatímco jednotlivé světové církve a duchovní směry prostřednictvím svých představitelů úspěšně navozují mezicírkevní dialog a náboženskou toleranci, z úst politiků můžeme slyšet teze o nadřazenosti euroamerické kultury postavené na křesťanství a o nutnosti přinést tuto křesťansko - demokratickou kulturu jiným zemím. Tento pokrok jim má být dopřán, pokud to sami nepochopí, třeba i vojensky.

Aktuální a dokonce více než v době, kdy byla vyslovena, je idea prvního československého prezidenta T.G.Masaryka, vyjádřená třemi slovy: "Ježíš ne César".

Cestou k posílení předpokladů trvalého míru je důsledné respektování odlišných náboženských směrů a hledání společné spirituální podstaty církví a duchovních směrů jako platformy pro utváření planetární lidské komunity.

Politický systém

Za přednost současného politického systému západního typu oproti jiným společnostem je označována jeho demokratičnost. Přejdeme-li však z roviny proklamací ke skutečnosti, vidíme politický systém, v němž mohou političtí reprezentanti rozhodovat a jednat nezávisle na vůli občanů. Diskrepance mezi politiky a občanskou společností dosáhla takového rozměru, že můžeme hovořit o odcizení politiky. Sociologické výzkumy a analýzy přinášejí poznatky o novém typu chování mezi mladou generací západní civilizace, který se distancuje nejen od určité politické strany, ale od celého systému, od establishmentu. Mezi mladým i lidmi se objevují nové formy politického chování a nová hnutí.

V současné podobě demokracie jsou občané v obdobích mezi volebními akty rukojmím politiků. Stávající forma demokracie, tak jak je prakticky realizovaná, je v současnosti překonaná. Umožňuje vládu skrytým zájmovým politicko-ekonomicko-mediálním silám.

Cestou z určité krize euro-amerického politického systému je posilování přímé demokracie. Jedna stránka tohoto procesu znamená omezování moci politiků snižováním jejich moci a posilováním kontrolních mechanizmů a druhou stránkou je posilování prvků přímé demokracie. Omezování moci politiků a posilování vlivu a moci občanské společnosti je současně posílením míru.

Konzumně masová a tržní společnost

Současná konzumně masová a tržní společnostse vyvíjí směrem k agresivitě. Agresivita narůstá ve všech rovinách od vztahů mezi jedinci až po úroveň vztahů mezi státy. Tento trend kulminuje v USA. Svým způsobem se jedná o kult násilí, o fascinaci násilím. O tomto stavu vypovídá např. skutečnost, že v USA zahyne ročně 50000 lidí střelnou zbraní.

Násilí se stalo dominantním tématem masové kultury, především filmu a televizního vysílání. Od dětských let divák vnímá agresivitu a konflikt jako legitimní součást jednání v mezilidských vztazích a učí se začleňovat vzorce agresivního chování do svého životního stylu. Mezi americkou masovou kulturou a americkou realitou existuje silný vztah. Vše co se stane reálně je nejdříve zobrazeno a odžito Američany v katastrofických filmech, včetně útoku z 11.září. Neustále zobrazovaná agresivita se vtiskuje do života člověka a společnosti.

Agresivita masové kultury a zobrazované násilí posilují násilí ve společnosti a oslabují mír jako reálnou hodnotu a cílový stav společnosti.

Cestou je potlačování kultu násilí v kultuře i v realitě, vyvažování principu konkurence, souteže a boje principem spolupráce a hledání synergie na všech úrovních společenského života.

Hodnotový systém

Chování lidí je významně ovlivněno jejich hodnotovým systémem. Lze proto říci, že čím větší hodnotou je pro lidi mír, tím je obtížnější vyvolat válku. V tomto smyslu je varující, že podle sociologických výzkumů představuje mír pro mládež nižší hodnotu než pro střední a starší generaci. Česká společnost, především prostřednictvím mladé generace, se v posledním období hodnotově vyvíjela protikladně moderním společnostem. Zatímco podle amerického sociologa a politologa R. Ingleharta se vyspělé západní společnosti vyvíjejí od materiálních k postmateriálním hodnotám, u české společnosti je tomu naopak. Nositelem tohoto trendu je mládež, u níž byla posílena materiální a hédonistická orientace a klesl význam sociálních a globálních hodnot.

Psychická a sociální normalita politiků

V poslední době se objevují otázky, které otevírají téma psychické a sociální normality politiků. V postmoderní době, v níž se relativizují sociální a mravní normy se otevírá prostor pro určitý typ osobnosti politika. Můžeme pozorovat ústup od mravních požadavků a světonázorového zakotvení politika. Naopak, takové vlastnosti se stávají konkurenční nevýhodou v pragmatickém prostředí konsumní a tržní společnosti. Politik postupuje na vertikále moci pomocí vlastností, schopností a dovedností, které maximalizují jeho politický úspěch, ale dělají z něj jedince nebezpečného lidským bytostem. Výsledkem analýzy českého vědce interdisciplinárního rozměru F. Koukolíka je zjištění, že do soutěže o politickou moc vstupují jedinci s výraznou poruchou osobnosti, které nazývá deprivanty. V publikaci Vzpoura deprivantů sleduje jak tito deprivanti zaujímají pozice ve společnosti a svým deformovaným viděním světa a působením ve společnosti dehumanizují svět.

Pokud je přijímán jedinec k pražské městské policii, prochází psychologickým vyšetřením, které umožní odhalit jedince s vyšší agresivitou, která je nežádoucí. Příslušník pražské městské policie může svým jednáním ohrozit řádově jedince a existuje systém, jak takového jedince s poruchou osobnosti eliminovat, zatímco u politiků, kteří mohou ohrozit celou lidskou civilizaci, není jakákoliv psychická porucha či nemoc na závadu pro jeho politickou kariéru. Důsledky vidíme v historii např. u římského císaře Nera či u Hitlera. V budoucna však vzhledem k technologickému a vojenskému vývoji mohou mít důsledky planetární rozměr. Současná konsumní společnosti s tržní ekonomikou vygenerovala konglomerát sociálních mechanizmů, jejichž výsledkem je v případě politiků negativní výběr. Vlastnosti a dovednosti politiků, které jsou z hlediska člověka, společnosti a lidské civilizace disfunkční jsou pro politický úspěch předpokladem.

Vnitřní mír v člověku a globální mír

Mezi niterným stavem člověka a vyššími sociálními celky existuje vztah. Globální stav Země zrcadlí nitro člověka. Agresivita a egoismus jedinců vytvářejí ve svém úhrnu globální psychický faktor destruující mír a podporující agresivní řešení problémů cestou válečných konfliktů. Naopak vnitřní mír v lidech bude posilovat i v jejich sociálním poli hledání kompromisů a řešení přijatelných pro všechny zúčastněné. Čím bude větší podíl lidí, společností a kultur obsahujících vnitřní mír, tím silněji bude posilován globální mírový stav.

Posilování vnitřního míru v nitru člověka jakouliv cestou -- vzděláním, uměním, mezilidskými vztahy, spiritualitou atd. znamená v konečném důsledku podporu míru.

Digitalizace sociálního pole a životního stylu, vytváření kyberprostoru

Moderní společnost se rychle mění v důsledku computerizace. Nositelem tohoto procesu je především mladá generace. Výzkumy, které jsem realizoval ukazují, že účast v těchto procesech má zpětný vliv na subjekty procesu computerizace. Dochází k digitalizaci jejich sociálního pole a životního stylu. Vytváří se kyberprostor a virtuální realita a stále větší podíl mladých lidí stále více žije v této virtuální realitě. Průběžně dochází k průnikům mezi virtuální realitou a skutečností a skutečnost je virtuálním světem stále více ovlivňována. Současně je zpětně ovlivňována psychická a sociální stránka osobnosti mladého člověka.

U skupiny s největším mírou computerizace začínáme pozorovat změny např. v hodnotové orientaci. Dochází k posunům od vitálního k virtuálnímu, snižuje se význam sociálního a spirituálního, dochází k digitalizaci sociálních a dalších potřeb a k digitalizaci sociability. Masové provozování např. počítačových her, do značné míry postavených na agresivitě, formuje své uživatele a následně vede k vlivu na skutečnost.

Nejdříve dochází k digitalizaci násilí a zločinu a posléze průniky z kyberprostoru dochází k transferu do skutečnosti. Není náhodou, že primárně byl osobní počítač a internet vyžíván ve vojenství. Nebezpečné je, že současný styl války a počítačové hry mají mezi sebou jen tenkou hranici a lehce je lze zaměnit. Pro jedince s určitou strukturou osobnosti (a to jak mezi dětmi, tak politiky) může být válka vnímána jako lepší počítačová hra.

Pro budoucnost je velkým civilizačním nebezpečím digitalizace násilí, zločinu a války a prolínání kyberprostoru a skutečnosti. Psychologické, sociologické a pedagogické zvládnutí tohoto tématu považuji za mimořádnou prioritu, bohužel prozatím ani ne reflektovanou, tím méně naplňovanou.

Evropská integrace

Pro mír v Evropě a pro globální mír má mimořádný význam proces evropské integrace. Tento proces v sobě obsahuje svázání a kontrolu dílčích ekonomických zájmů, které vždy znamenaly hrozbu pro mír. Další proces evropské integrace -- utváření evropské identity znamená oslabování dalšího rizika. Nová evropská identita hledá sloučení univerzální evropské sociokulturní roviny s dílčími národními kulturami. Různost, která bývala příčinou konfliktů se má stát bohatstvím a stimulem dalšího rozvoje širšího celku.

                 
Obsah vydání       24. 3. 2003
24. 3. 2003 Reportéři budou muset projevovat odvahu a vzdor, mají-li odhalit pravdu o této válce
24. 3. 2003 Izrael cenzuruje během války internetové stránky
24. 3. 2003 Včera, dnes a zítra
23. 3. 2003 Včera, dnes a zítra
24. 3. 2003 Svět o víkendu: statisícové protesty proti "Válce o ropu"
24. 3. 2003 Proč se stali Britové terčem střelby Američanů?
22. 3. 2003 Iráčané jsou šťastni, že Američané provedli invazi, ale bojí se veřejně projevit své city
22. 3. 2003 Fisk: Jsem svědkem masivního bombardování Bagdádu
22. 3. 2003 Irák: matka všech propagandistických bitev? Jan  Čulík
21. 3. 2003 No, potěš pánbůh, máme se opravdu na co těšit
aneb o co dnes v Iráku opravdu jde
Petr  Kužvart
24. 3. 2003 Válka z hlediska mezinárodního práva Radovan  Fiala
24. 3. 2003 Mezinárodní právo a mezinárodní spravedlnost Josef  Trnka
24. 3. 2003 Irák: Na co jsme zapomněli Robert  Vašíček
24. 3. 2003 Praha, den D: Žádnou válku! Petr  Záras
24. 3. 2003 Nevládní mírová konference v Praze:
Evropa ve světě trvale udržitelného míru
Štěpán  Kotrba
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak
23. 3. 2003 Odškodnění CME je výsledkem dlouholeté státní korupce v ČR Karel  Mašita
23. 3. 2003 MONITOR JANA PAULA: O násilí Jan  Paul
25. 3. 2003 RECENZE IMAGINÁRNÍ VÝSTAVY: Násilí Jana Paula Štěpán  Kotrba
23. 3. 2003 INTERNET: Chcete paušální dial-up? Chcete ADSL? Dejte o sobě vědět! Miloslav  Sova, Pavel  Sviták
23. 3. 2003 Irák: Channel Four News weblog
24. 3. 2003 Kdo vydělal a kolik na předchozí válce v Iráku
22. 3. 2003 Pohled na palestinskou samostatnost
23. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Růžový palouček maratónského běžce
Hugo  Schreiber
23. 3. 2003 Nezáväzné blabotanie poslancov Národnej rady Slovenskej republiky o korupcii Daniel  Krajcer
24. 3. 2003 Precedens Michal  Rusek
24. 3. 2003 MARIHUANA: Na Slovensku jsou vyděšení z českého průzkumu veřejného mínění
22. 3. 2003 Rybníčkov "očisťovací" tím pokračuje vo svojej kúre Jana  Matúšová, Martina  Nemethová
23. 3. 2003 O zahnívajúcich škandinávskych štátoch Eugen  Gindl
22. 3. 2003 V Izraeli nastúpila nová vláda: Vyhliadky na mier Ivan  Hromada
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 3. 2003 Je příliš riskantní vyslat novináře do Iráku samostatně?   
24. 3. 2003 Válka z hlediska mezinárodního práva Radovan  Fiala
24. 3. 2003 Kdo vydělal a kolik na předchozí válce v Iráku   
24. 3. 2003 Izrael cenzuruje během války internetové stránky   
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak
24. 3. 2003 Precedens Michal  Rusek
24. 3. 2003 MARIHUANA: Na Slovensku jsou vyděšení z českého průzkumu veřejného mínění   
23. 3. 2003 Odškodnění CME je výsledkem dlouholeté státní korupce v ČR Karel  Mašita
23. 3. 2003 MONITOR JANA PAULA: O násilí Jan  Paul
23. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ:
Růžový palouček maratónského běžce
Hugo  Schreiber
22. 3. 2003 Iráčané jsou šťastni, že Američané provedli invazi, ale bojí se veřejně projevit své city   
22. 3. 2003 Fisk: Jsem svědkem masivního bombardování Bagdádu   
21. 3. 2003 Monitor Jana Paula: V prostoru nicoty amerického ultimáta a "ultimativního kuchyňského pomocníka" Jan  Paul
21. 3. 2003 Pohlednice z Timoru VI. Jaroslav  Kováříček
21. 3. 2003 Blair rozhádanému britskému národu: sjednoťte se a podpořte "naše vojáky"   

Sociální vědy aplikované do života RSS 2.0      Historie >
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak
6. 1. 2003 Přesný součet nepřesných čísel Štěpán  Kotrba
5. 6. 2002 8.   Politika v nejisté společnosti Jan  Keller
22. 5. 2002 6.   Postmoderní politika Jan  Keller
1. 2. 2002 Pierre Bourdieu: sociální filozof bez kontextu? Josef  Brož