16. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 12. 2002

Digitální média veřejné služby III.

Motto:
Z důvodové zprávy k návrhu digitální novely mediálního zákona k článku 7 - Nabytí účinnosti zákona: "...vzhledem k nezbytnosti přechodu na digitální vysílání doporučujeme nabytí účinnosti zákona v co nejkratší době..."
Ministerstvo kultury a Ministerstvo dopravy

Digitalizace médií veřejné služby je velmi široký a komplexní pojem, přesto nebo právě proto bych chtěl být stručný bez zbytečného popisu notoricky známých faktů a informací. Kromě stručné rekapitulace vývoje a aktuální situace, chci ze svého pohledu naznačit problémy a související otázky a hlavně podpořit diskusi o celé problematice. Digitalizace, resp. přechod ze současného analogového vysílání na digitální je jednoznačnou perspektivou mediálního trhu ověřenou jak v zámoří, tak v Evropské unii, konkrétně poslední příklad v Německé spolkové republice, kde začalo na podzim vysílání digitální televize. Nechci se zbytečně vyjadřovat k potřebě digitalizace -- pozitivní odpověď je zřejmá. Otázky stručně znějí:

Proč digitalizaci?
Jak digitalizovat?
A kdo a s kým by měl zajistit realizaci?
Pro koho by měly být efekty z digitalizace určeny?
Za co?
A jak věc řešit technicky ? (jakými prostředky)
Kdy?


Při pohledu na legislativní rámec lze konstatovat , že není dosud úplný a kompletní. Když hovoříme o digitalizaci médií veřejné služby, rozumíme tím televizi a rozhlas. Krátce , spíše obecně, k rozhlasu. Rozhlas není médium, které je příliš připraveno pro digitální vysílání, ať z důvodů malé poptávky (vč. menších požadavků na kvalitu i případnou problematiku technického převodu přijímačů -- viz např. autorádia apod.). nebo třeba i určitá nasycenost trhu dostatečným množstvím konkurenčních formátů rádií. Tedy zde není analogie s technicky a tím i programově omezeným televizním prostředím. V neposlední řadě je obecně známo také to, že digitalizace rozhlasového vysílání zatím neprokázala svoji životaschopnost a především finanční návratnost nebo finanční efektivitu v již "digitalizovaných" evropských zemích. Jenom dodatek -- v České republice navíc nejsou plně blokovány nebo rezervovány kmitočty v takovém rozsahu, aby bylo možné vytvořit kompletní celoplošnou digitální rozhlasovou síť.

Proto tedy zpátky k televizi. Systém DVB-T, tzn. pozemní šíření digitální televize, znamená jednoznačně technický pokrok s novou kvalitou, nejen technologickou. Podstatná je přidaná hodnota, možnost interaktivních funkcí a doplňkové komerční služby. V ČR navíc možnost výraznější liberalizace přístupu k provozování vysílání, to znamená rozšíření možnosti dalších programů.

Stručná rekapitulace vývoje v ČR

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vytvořila mezirezortní poradní orgán, skupinu pro digitální vysílání (SDV). Na základě její činnosti byla v r. 2000 vytvořena Koncepce přechodu na digitální vysílání (v roce 2001 schválena vládou). Tento programový dokument je základem pro jednotlivé realizační kroky, přestože se v poslední době objevují určité náznaky snahy o aktualizaci tohoto dokumentu. V r. 2001 byl přijat kompletně nový mediální zákon, který nahradil dosavadní roztříštěné normy, dílčím způsobem a často nekoordinovaně novelizované. Z obecného pohledu vnímám tento zákon jako podporu liberalizace přístupu k provozování televizního a rozhlasového vysílání při současném zachování poměrně standardní regulace obsahu (v souladu s evropskými trendy). Mimo jiné pak přijetí této normy umožnilo uzavření kapitoly v mediální legislativě v rámci přidružování k EU (i přes "provozní" nedostatky zákona, zejména pak v přechodných ustanoveních, které se projevily při práci RRTV).

Koncepce přechodu na digitální vysílání uvažuje o přechodném období, které se týká 4 až 5 let. Složité období, kdy dobíhají analogové technické prostředky a zároveň nastupuje digitální šíření signálu. Původní optimistický předpoklad možnosti vytvoření 2 celoplošných multiplexů není dosud potvrzen. Zůstává podpora priority pro veřejnoprávní médium, tzn. pro veřejnoprávní multiplex. Původní hrubé odhady nákladů by měly být aktualizovány a zpřesněny.

Současně končí platnost licencí pro experimentální digitální vysílání dvou provozovatelů digitálního vysílání televizního, kde jsou od r. 1999 zahrnuty standardní celoplošné televize plus veřejnoprávní rádia. Při absenci nového zákona musí nyní RRTV rozhodnout jak dál.

Platný mediální zákon z roku 2001 používá termín digitalizace záměrně snad jenom v prvním nebo ve druhém odstavci s uvedením možnosti analogového a digitálního šíření televizního a rozhlasového programu. Toto vycházelo z obecné shody zákonodárců v tom, že následně bude připravena nová norma přímo a detailně se věnující digitalizaci. Nakonec byl tento přístup zčásti modifikován, konkrétně návrhem novely mediálního zákona, tzv. digitální novelou z května a června letošního roku. Obsahově pak návrh v zásadě navazuje na dříve přijatou Koncepci přechodu na digitální vysílání.

Podstatné z hlediska médií veřejné služby je stanovení jednoho veřejnoprávního multiplexu v rámci 2 celoplošných multiplexů. Provozovatelem multiplexu bude Česká televize, druhý bude komerční, kde budou mít možnost se uplatnit stávající držitelé licencí celoplošného vysílání. V době připomínkového řízení k návrhu novely zákona,jehož předkladatelem bylo Ministerstvo kultury spolu s Ministerstvem dopravy, proběhly parlamentní volby a následně sestavení nové vlády a tvorba jejího programového prohlášení.

Z hlediska odborného vznikly v rámci připomínek určité rozpory v chápání kompetencí Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, především v otázce, kdo bude rozhodovat o skladbě licenčních podmínek a o přidělování licencí. Samotný zákonný návrh vychází ze schválené Koncepce, tedy s tím, že Rada navrhne technické prostředky a programovou skladbu, Český telekomunikační úřad zajistí technickou realizaci zkoordinovaných kmitočtů pro zkompletování multiplexu. Oproti tomu ČTÚ nově argumentuje, že by mohlo dojít k duplicitě regulace obsahu s regulací přenosu. Podstata odborného sporu je vlastně v tom, zda multiplex je telekomunikační síť nebo zda se jedná o datový tok. Vznesením těchto připomínek vlastně dochází k narušení již dříve projednávané a vládou schválené Koncepce digitalizace i legislativní koncepce. Zatím tento rozpor nebyl dořešen.

V zásadě souhlasím s vůdčí a prioritní úlohou veřejnoprávní televize v procesu digitalizace, přesto jsem již během léta vyjadřoval určitý subjektivní pocit, zda novela není svým způsobem metodicky příliš rychlá a vstřícná vůči České televizi (ČT). Tedy zda nedochází k efektu jakéhosi automatického (povinného) přidělení provozování multiplexu pro ČT. Zatím jsem totiž postrádal reálné finanční, organizační i programové zajištění nezbytné pro provoz digitálního multiplexu, spolu s přesvědčivou a jasnou argumentací ze strany ČT. Určitě se k tomuto problému dostaneme i později v rámci diskuze, hlavně v otázce budoucího financování České televize.

Domnívám se tedy, že nebyly regulérně zodpovězeny mnohé otázky k reálné funkci ČT v rámci digitalizace a nebyla přijatá nezbytná rozhodnutí koncepčního charakteru. Z hlediska samotné normy bylo další projednávání v závěru léta přerušeno.

S tím také souvisí i situace, kdy dochází k určitým kompetenčním změnám, které nejsou definitivně rozhodnuty. Mám na mysli vliv i odpovědnost za komplexní mediální problematiku (vč. digitalizace), tzn. působnost Ministerstva kultury (jako garant oblasti veřejnoprávních médií), Ministerstvo dopravy a spojů (jako správce oblasti telekomunikací) a vznik nového Ministerstva pro informatiku.

Není zatím definitivně jasné rozdělení překrývajících se kompetencí a případně komplexní koordinace za oblast médií ( a tím i odpovědnost).

Jako potvrzení určitého zpomalení dalšího postupu procesu digitalizace nakonec vyzněly i signály a prohlášení vzešlé z diskuzí na podzimním veletrhu INVEX v Brně. V postupu přípravy nové mediální legislativy, prezentované v posledních týdnech velmi útržkovitými a často poněkud nekoordinovanými prohlášeními, se dá někdy pozorovat určitá nejasnost priorit. Zejména pak ve vztahu k aktuálně připravované novele zákona o ČT - aktivity vycházející od pouhé původní úpravy koncesionářských poplatků a jejich důsledného výběru ke změně volby a vůbec systému fungování Rady ČT (od 50 členného orgánu k radě volené tzv. "trojnožkou" apod.), spolu s rychlým a přímým postupem k digitální formě vysílání (pův.návrh platnosti digi-zákona již od 1.1.2003). Digitalizace řešená letní novelou končí a bude zřejmě řešena až formou novely telekomunikačního zákona v příštím roce.

Navíc pozitivní hodnocení stávajícího mediálního zákona zástupci Bruselu,naposledy v září 2002, (a její více méně technická euro-novelizace právě předložená ke schválení v Parlamentu) se zdá poněkud v rozporu s legislativním plánem práce vlády obsahující projekt vypracování úplně nové mediální normy do konce příštího roku.

Postupně se tedy, zdá se, digitalizace poněkud vytrácí anebo spíše odsouvá na pozdější dobu. Určitě není žádoucí věci za každou cenu uspěchat, i když často zaznívají názory o nevyužití tzv. národního bohatství ve formě blokovaných a už delší dobu nevyužívaných frekvencí, které nebyly ani přidělovány v rámci prodlužování licencí celoplošným televizím.

Na druhé straně, z mě bližšího optimistického pohledu, se může technicko-legislativní řešení budoucího vysílání veřejnoprávních médií spojit s řešením otázek jaké by vlastně takové médium mělo být a jaké má mít cíle a poslání. Určitě tedy bude dobré se komplexně zaměřit spíše na současnost a blízkou budoucnost a nevracet se k již poněkud překonané minulosti. I zde tento workshop může být jedním z míst k diskuzi o komplexním charakteru médií veřejné služby a jejich dalšího rozvoje.

K problému samotné digitalizace lze konstatovat, že se vývoj určitě nezastavil. Přibývají další zkušenosti ze zahraničí (i negativní), u nás pak převážně pozitivní poznatky a zkušenosti z experimentálních vysílání. Z hlediska dosud značných nároků na finanční náklady jsou viditelné snahy v některých státech o přímou či nepřímou podporu nových technologií. Rovněž výrobci přijímacích zařízení v rámci vlastního marketingu již nabízejí cenově zvýhodněné produkty a výrobky.

RRTV se problému digitalizace i nadále intenzivně věnuje, jak koncepčně, tak v běžné standardní správní činnosti. A to i přes absenci formální legislativní iniciativy Rady, kdy RRTV není ani oficiálním připomínkovým místem k návrhům zákonů. Zástupce Rady se účastní pracovní legislativní skupiny při Ministerstvu kultury vytvořenou pro přípravu nových mediálních zákonů. Dále pokračuje činnost Skupiny pro digitální vysílání. V rámci vyhodnocení dosavadních digitálních experimentů a při nedořešení digitální novely, bude Rada posuzovat další možnosti. Domnívám se, na základě předběžné diskuze, že je poměrně shoda nejen v oprávněnosti prodloužení experimentálního vysílání, ale že by mělo navíc dojít k podpoře nových možností v rámci experimentů (např. územní rozšíření, rozvoj dalších služeb vč. interaktivity). V závěrečné fázi je práce Testcomu na ověřovací studii pro RRTV a ČTÚ, která prakticky hledá další možnosti přechodu na digitální vysílání ( např. s využitím sítě stávajících vysílačů pro ČT2). Současně bude ověřena aktuální hladina očekávaných finančních nákladů. A nakonec, k úloze Rady samozřejmě patří i obecné zapojení se do široké průběžné diskuse o celé digitální problematice.

Úplně závěrem bych jen zopakoval hlavní námět mého příspěvku, tedy abychom v rámci hledání a definování budoucí úlohy a charakteru veřejnoprávní služby souběžně řešili i prostředky a techniku pro její další šíření a rozvoj - v novém tisíciletí.

Myslím si, že je velká šance pro promyšlenou a perspektivní změnu medií veřejné služby.

Zkrácený přepis příspěvku z workshopu o veřejnoprávních mediích, Český Krumlov


SOUVISEJÍCÍ MATERIÁL:
Jednička nebo nula? Seminář Rady Českého rozhlasu k digitalizaci vysílání

                 
Obsah vydání       16. 12. 2002
16. 12. 2002 Jak se píše hanopis Zdeněk  Jemelík
16. 12. 2002 Monitor Jana Paula: Ještě zamyšlení nad summitem NATO, aneb jak jsme vyhráli válku Jan  Paul
13. 12. 2002 LN: "Přišel Brzezinski a položil si věci na stůl"... Jakub  Žytek
16. 12. 2002 Deregulace nájemného: jak se v médiích nemá diskutovat Karel  Mašita
16. 12. 2002 TV média o víkendu: Současná koalice (ne)má správné lidi na svém místě Josef  Trnka
16. 12. 2002 Motejlův problém sociální demokracie Miroslav  Polreich
16. 12. 2002 Otevřený dopis Sdružení nájemníků JUDr. Otakaru Motejlovi Stanislav  Křeček
16. 12. 2002 Právní výklad důsledků Nálezu ÚS o zrušení cenového výměru Stanislav  Křeček
16. 12. 2002 Klaus odešel, ať žije Klaus !
13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT
13. 12. 2002 Rudá záře nad Josefovem Radek  Mokrý
13. 12. 2002 Britský The Sun a český Blesk: Bulvár a jeho stín Milan  Krčmář
14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO
5. 2. 2003 Pošta redakci
2. 12. 2002 Hospodaření OSBL za listopad 2002 Jaroslav  Štemberk
2. 12. 2002 Statistiky čtenosti Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT   
12. 12. 2002 Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element Jan  Čulík
7. 12. 2002 Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT Zdeněk  Drahoš
5. 12. 2002 Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra Karel  Mašita
4. 12. 2002 Nával do televízneho kresla Lubomír  Sedláčik
3. 12. 2002 Investigace nebo propaganda? Jan  Čulík
2. 12. 2002 Zákon o ČT anebo jablko sváru? Vladimíra Al-Maliki Levá, Lubomír Brožek
2. 12. 2002 Veřejná služba a televizní prostituti Jan  Paul
28. 11. 2002 Otevřený dopis pěti členům Rady ČT, kteří se zasloužili o setrvání Jiřího Balvína ve funkci generálního ředitele ČT   
28. 11. 2002 ČT: zvykové právo a kamarádšoft Jan  Čulík
28. 11. 2002 K dopisu FITESU a ARASU Štěpán  Kotrba

Globalizace RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
5. 11. 2002 Kde jsou hranice demokracie Petr  Baubín
8. 10. 2002 Česká média v průběhu zasedání MMF/SB 2000 nebyla nestranná Eva  Kunzová
23. 9. 2002 Anarchisté odmítají přeceňování významu pražského zasedání NATO Štěpán  Kotrba
23. 8. 2002 Automobilisté v Londýně budou platit za jízdu do města   
22. 8. 2002 Digitální média veřejné služby II - příprava digitální televize Zdeněk  Duspiva
12. 8. 2002 České tekno - specifika viděné očima insidera   
5. 8. 2002 Czechtek 2002 - zpráva z festivalu Štěpán  Kotrba
5. 8. 2002 Do It Yourself: Techno scéna a ilegální parties   
5. 8. 2002 New Age travellers - nomádi nového tisíciletí   
5. 8. 2002 Czechtek 2002 - zpráva z festivalu Arim  Mimory, Ládis Kylar
24. 6. 2002 Povídka: Dva intelektuálové Petr  Studený
19. 6. 2002 Joseph Stiglitz: "Globalizace nepřinese chudším zemím bohatství"   
18. 6. 2002 Hrozbu nukleárního konfliktu nelze podceňovat Vladimír  Koníček

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
28. 11. 2002 Plnění úkolů projektu, který předložil Jiří Balvín do "výběrového řízení na generálního ředitele České televize v  2001" Jana  Dědečková
11. 11. 2002 Média veřejné služby: "intelektuálové" hledali smysl své další existence Štěpán  Kotrba
11. 11. 2002 Diskusní monolog - digitální média veřejné služby - služba veřejnosti 21. století Štěpán  Kotrba
30. 9. 2002 Umíme manipulovat s činností mozku? Mojmír  Babáček
26. 9. 2002 Paranoia a demokracie? Diskuse na Rádio Jelení   
18. 9. 2002 "Pocta společnosti BBC"   
17. 9. 2002 Česká média a regulační orgány v procesu evropské integrace I. Zdeněk  Duspiva
17. 9. 2002 Britská vláda vynucuje od nového digitálního televizního okruhu přísné programové podmínky   
22. 8. 2002 Digitální média veřejné služby II - příprava digitální televize Zdeněk  Duspiva
20. 6. 2002 RRTV: Digitální média veřejné služby Zdeněk  Duspiva
21. 11. 2001 Proč by se neměly vysílací licence prodávat? Martin  Vadas