25. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 7. 2002

Pochopte pracovníky supermarketů. Jsou vykořisťováni

Vážená paní Pilařová,

Tak jsem si přečetl váš článek v BL. Celý den mi hlodal v hlavě a já věděl, že musím nějak reagovat, Za sebe, za svou matku, za své bývalé kolegyně z práce, za ty, co pracují, či pracovali v různých obchodních řetězcích. Jistě, nemůžu o sobě tvrdit, že jsem tribunem všech, ale minimálně si to o sobě mohu myslet, protože to prostředí znám z vlastních zkušeností a ze zkušeností mnohých jiných; znám jej rozhodně lépe než vy.

Popravdě nevím, odkud mám začít, váš druhý článek, který jsem před chvílí přečetl dosti mění pozici mou i tu vaši. Přirozeně netuším, jaké reakce a jaké morální, nebo slohové hodnoty došly, jistojistě ale nepřesvědčily o tom, že byste si tu práci musela vyzkoušet na vlastní kůži.

Můj argument je ale totožný, protože sem také zastával v minulosti vaše názory, ale život mě naučil, že ve skutečnosti je to trochu jinak. Zkrátka, také jsem si o sobě, jako o zákazníkovi, myslel, že jsem King a nedělalo mi žádný problém přijít pět minut před koncem zavírací doby, nešťastným očím prodavaček a pokladních jsem nepříkládal valný význam a postavením lahví na pokladním pásu jsem se nezatěžoval vůbec. Ale, jak už jsem psal, absolvoval jsem všechno z druhé strany.

Ano, předem musím napsat, že bych rozhodně zákazníka neoznačoval za debila (vulgarit ve styku se zákazníkem jsem se rozhodně vyhýbal, což je myslím neoddiskutovatelně správné), proto nemohu zcela souhlasit s reakcemi prodavaček Alberta či oné pokladní na zákaznici se stravenkou.

Nicméně, to už je jejich osobní problém, jak vychovávají své děti a staví se k zákazníkovi.

Jak už jsem napsal, nemohu zcela souhlasit, ovšem slůvko zcela naznačuje, že částečně ano, ba dokonce mám i pochopení (tedy až na tu pokladní a "nasranou" zákaznici se stravenkou), protože přicházet na nákupy pět minut před zavírací dobou, ke všemu s celou rodinou (což mi nekoresponduje s bleskovým nalezením a zaplacením balíku žvýkaček), je zkrátka sprostota.

Zažil jsem to mnohokrát. Těch patnáct, dvacet minut navíc, co vám takováto rodinka vezme, vám nejen nikdo neproplatí, ale zárověn i sabotuje další práci na prodejně. Mnohdy i dosti přidává. Celý proces možných komplikací začíná u našlapání a pošpinění čerstvě umyté podlahy, až k vynášení celého sortimentu masných výrobků zpět z chladících místností.

Na většinu zaměstnanců (rozumět zaměstnankyň) mezitím už doma čekají hladové krky v podobě manžela, dětí, psa a u nás i andulek :-)

Proto se nelze divit, že si mnohde (kde to není zakázáno) udělá prodavačka menší nákup před zavírací dobou. Na tom nevidím nic mimořádného, ani pobuřujícího. Snad jen vy byste je hnala po opuštění prodejny na nákupy jinam (Třeba do Tesca, že ? Tam mají přeci času - celý den a noc).

Také vaše reakce na onu brigádnici na pokladně mé osobě přišla hysterická, umocněna na druhou. I když jsem situaci nebyl přítomen, vaše vlastní líčení problému mi k tomuto názoru zavdalo příčinu. Není vaší povinností snášet podrážděné reakce, to ano, ale myslím, že jste mohla mít více trpělivosti.

Nepříhlédla jste k pozici dotyčné pokladní (jako brigádnice nemá potřebné zkušenosti, je do ní denně "huštěno" co a jak má zmáčknout, položit a udělat a proto reaguje, když vše není podle toho, jak ji to učili a vnucovali - zkušenější zaměstnanec už ví co a jak a není "zblblý" neustálým dozorem a připomínkami), k jejímu věku a situaci, nepřimhouřila jste oči, to ne, musela jste si okamžitě zavolat manažery a tropit skandály.

Podobnou situaci jsem zažil asi před týdnem, nebylo to kvůli lahvím, ale čistícímu prostředku, u něhož pokladní nedokázala říct, jak se dávkuje. Zákaznice spustila povyk, opět následoval vedoucí atakdále, pokladní se rozbrečela a zhroutila. Tahle poslední pasáž byla sice hrou na city, ale ona brigádnice mohla dopadnout obdobně; to vše kvůli špatně položeným lahvím.

Když jsem přečetl váš druhý článek, bylo mi zatěžko uvěřit, že pocházíte z Ostravska. Argument typu : "Tak tu práci nedělejte !" je neuvěřitelně pokrytecký a snad si uvědomujete, že tady (v Ostravě a okolí) zcela lichý ! Kam byste šla, kdyby jste svou práci opustila ?

Nikdo by vás nikde nevzal, jestli jste si nevšimla, nové obchodní centra a hypermarkety se už v podstatě nestavějí a tak je na stávající místa velký přetlak uchazečů. A vedení řetězců to ví. A podle toho se chová ke svým zaměstnacům a jejich nárokům.

Vy tvrdíte, že nikdo nemusel podepisovat smlouvu, kterou mu předkládali. Ale málokdo tuší (anebo si to možná nechce připustit), že velcí zaměstnavatelé na něj kašlou a šlapou po všech slibech i odstavcích ve svých vlastních smlouvách. Platit přesčasy ?

Či nahrazovat je volnem ? Holá utopie, to se zkrátka neděje. Není výjimkou, že si zaměstnanec nadpracuje i týden, týden a půl navíc. Jaksi z povinnosti. Vrátím-li se k rodince nakupující před a po uzavření obchodu, je to zkrátka další čas odpracovaný zcela zadarmo.

Možná nejsem nejlepší čtenář mezi řádky, ale chápal bych části vašeho druhého článku jako určité pochybování nad těžkostí práce v hypermarketu, potažmo nad finančním jejího zhodnocení. Bez jakýchkoliv pochyb jsou na světě práce těžší (horník, kopáč, učitel v Bronxu :-)) , ale samozřejmě si musíte uvědomit, že práci v řetězcích většinou vykonávají ženy, a pro ně je to mnohdy práce těžká až dost. I se zdravotními důsledky.

Já si své koleno už dal dohromady, ale znám i následky trvalé (včetně mé maminky). Není se co divit, když vám přijde tuna masa a vedoucí přídá poznámku, že to chce mít do půl hodiny srovnané a roztříděné, něco to odnést musí. Většinou ta práce odnáší důstojnost. Nemůžete se pak divit, že si nejeden zaměstnanec stěžuje na plat, co za takovouto práci a podmínky dostává. A navýšení platu slíbené už před rokem a půl stále nikde...

Jistě ! Pořád tady máme tu možnost odchodu z něčeho takového, to si přece nemusí dát nikdo líbit. Ale takhle to můžete řešit maximálně dokud vám není čtyřicet. Tím se vracím zpět k předposlednímu odstavci, na Ostravsku si to nemůžete po čtyřicítce v žádném případě dovolit. Vaše "snadná" varianta úřadu snad už potom ani nemůže být myšlena vážně. Protože žádný normální člověk nemůže bez psychické úhony přečkat delší dobu bez zaměstnání a uplatnění a to už zase musím přidat můj kolovrátkový argument - na Ostravsku každá koruna dobrá !

Myslím, že dál bych se už jen opakoval, to důležité ze své strany jsem už napsal.

Poznámka JČ: Myslím si, že autor směšuje dvě různé věci. Drsné zacházení zaměstnavatele se zaměstnanci není omluvou pro to, že by se zaměstnanci měli chovat drsně k zákazníkům. Poměry mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem by se měly řešit jinde, a ano, zřejmě i založením odborů, které jsou podle českého právního řádu zcela přípustné.

Obávám se, však, že vykořisťování od zaměstnavatele není argumentem, proč, namísto, aby si to zaměstnanci vyřídili se zaměstnavatelem, si to případně vylévají na zákazníky. Nemám o tom podrobnosti, ale myslím si, že práce v britských supermarketech v Británii taky asi není pro zaměstnavatele tou nejrůžovější zkušeností. Přesto však má v nich zákazník vždycky pravdu, přinese-li si k pokladně něco nesprávného, pokladní zavolá jiného pracovníka a ten okamžitě přinese náhradu a příchod do supermarketu až do poslední minuty před ukončením pracovní doby je tam běžný: zaměstnanci pracují do té doby, než vyřídí poslední zákazníky. Považuje se to za normální. Nikdo nevytírá podlahu ani nedělá inventuru před koncem pracovní doby. V životě jsem se nesetkal s tím, aby mi někdo v západním supermarketu vyčetl, že přicházím těsně před jeho uzavřením.

Je možné, že západní supermarkety, fungující v ČR, nejenže vykořisťují své zaměstnance, ale zcela kašlou i na základní školení o postojích zaměstnanců vůči zákazníkům: "vždyť je to přece jen onen 'divoký východ', a tak co nám záleží na kvalitě služeb, vždyť se tam lidé spokojí s málem." Pokud takto skutečně uvažují, nemělo by se to tolerovat.

                 
Obsah vydání       25. 7. 2002
25. 7. 2002 DOKUMENT: Programové prohlášení vlády České republiky
25. 7. 2002 Proč letí ceny másla dolů? Radek  Mokrý
25. 7. 2002 BL: Konspirační teoretikové nad případem vražedného spiknutí Fabiano  Golgo
25. 7. 2002 Nikdo není nad zákonem: nesouhlasím s Fabianem Golgem Jan  Čulík
25. 7. 2002 Mohou novináři ohrozit soudní líčení? Roman  Antl
24. 7. 2002 ANO ? Ďakujeme, radšej NIE ! Lubomír  Sedláčik
25. 7. 2002 Brno bude mít "dobrý" mediální obraz Štěpán  Kotrba
25. 7. 2002 Pochopte pracovníky supermarketů. Jsou vykořisťováni Ondřej  Ručka
25. 7. 2002 Léto za komínem aneb radní s "někým na střeše" nejednají Štěpán  Kotrba
24. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Art.cz tvrdě lobbuje nejen v Mladém světě Jan  Paul
24. 7. 2002 Monitor Jana Paula: 10 otázek, na které Art.cz nechce odpovědět Jan  Paul
23. 7. 2002 V Americe byli odsouzeni novináři za trestný čin pomluvy
24. 7. 2002 Velká Británie: předstíráme, že máme etickou zahraniční politiku, ale prodáváme zbraně
24. 7. 2002 Britským ministrům se nedá důvěřovat, že budou provádět etickou zahraniční politiku
23. 7. 2002 Zelenkův Rok ďábla: Vynikající Nohavica, slabý film Jan  Čulík
22. 7. 2002 Ako v rozprávke Tisíc a jedna noc: Paul Lendvai a Tisíc let maďarského národa Daniel  Krajcer
23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
22. 7. 2002 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
17. 7. 2002 Demokratický požadavek...
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
25. 7. 2002 Greenpeace publikuje nepravdivé informace Jaroslav  Drobník
25. 7. 2002 K nestrannosti soudců v hospodářských věcech Karel  Čermák
25. 7. 2002 Pochopte pracovníky supermarketů. Jsou vykořisťováni Ondřej  Ručka
25. 7. 2002 MFD baví čtenáře nechtěnou komikou   
24. 7. 2002 Velká Británie: předstíráme, že máme etickou zahraniční politiku, ale prodáváme zbraně   
24. 7. 2002 Britským ministrům se nedá důvěřovat, že budou provádět etickou zahraniční politiku   
23. 7. 2002 V Americe byli odsouzeni novináři za trestný čin pomluvy   
23. 7. 2002 Ohrožuje Sabina Slonková medializací soudní projednání svého "případu"?   
23. 7. 2002 Zelenkův Rok ďábla: Vynikající Nohavica, slabý film Jan  Čulík
23. 7. 2002 Kritizuješ nebohé zaměstnance? Táhni si to vyzkoušet sám! Ale proč? Daniela  Pilařová
23. 7. 2002 Obžaloba belgické justice aneb "222 dní rukojmími Jeho Výsosti belgického krále" František  Roček
22. 7. 2002 Okurková sezona vrcholí: "Státní úředník chtěl zabít novinářku" Jan  Čulík
22. 7. 2002 Ako v rozprávke Tisíc a jedna noc: Paul Lendvai a Tisíc let maďarského národa Daniel  Krajcer
22. 7. 2002 Čte britská veřejnost bulvární tisk jako comics?   
22. 7. 2002 Navrátilová potvrdila své kritické výroky o USA v americké televizi