10. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 7. 2002

Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině

Různé proudy soudobého křesťanství se s judaismem vyrovnávají různě. Východní křesťanství (pravoslaví) se vesměs drží stále klasického teologického schématu, podle něhož je křesťanská církev dědicem biblického Izraele. Judaismus pak již po příchodu Ježíše nehraje v Božích záměrech s lidstvem žádnou roli. Mnohé z pravoslavných denominací mají také své arabské varianty s početnými arabskými vyznavači (mj. 15% procent palestinských Arabů). Příslušenství ke křesťanské církvi ovšem hraje pouze malou roli při projevech národní identifikace a účasti v ozbrojeném odboji. Ovšem s výjimkou kopské a arménské církve všechny pravoslavné církve na území Palestiny se otevřeně postavily proti izraelské okupaci, podporují OOP a intifádu, a to bez použití "pravoslavně" laděné protižidovské rétoriky.

Římskokatolická církev změnila svůj postoj v roce 1965, kdy uznala legitimitu židovského náboženství a vyzvala k sbližování tří hlavních monoteistických náboženství. Smyslem je zbavit křesťany jejich xenofobních předsudků. Po roce 1978 (nástup papeže Jana Pavla II) se proces modernizace zpomalil, ale přesto v roce 1994 navázal Vatikán diplomatické vztahy s Izraelem. Papež též vyjádřil podporu vzniku Palestinskému státu a několikrát se sešel s Jasirem Arafatem. Většina katolíků na blízkém východě (včetně Izraele) jsou Arabové a i většina kléru je dnes už Arabská. Obecně se dá říct, že katolický proud nemá příliš pochopení pro ideologické projevy judaismu a křesťanství v politice sionismu v Palestině.

Obdobně jako katolíci, tak i protestanti z Evropy a Severní Ameriky, změnili svůj xenofobní postoj k judaismu a chápou ho teď jako autentickou tradici, ze které vyšlo křesťanství a k jejímu odkazu - hebrejské bibli se hlásí. Většina hlavních protestanských církví se již omluvila za perzekuce Židů a vzniklo mnoho studií ohledně židovského odkazu, a postoje protestantů vůči sionismu. Autoři těchto studií, však nejsou nositelé mesianistického přesvědčení, že sionismus a Izrael je třeba obdivovat, jako nástroj Božího plánu pro lidstvo. Je to jen výsledek jejich zájmu o lidská a sociální práva kdekoliv na světě. Proto také podporují i vznik Palestinského státu. Existují, ale i výrazně protiizraelská (ale nikoliv antisemitská) prohlášení protestanských církví, která tvrdě kritizují izraelskou politiku. Většina hlavních protestanských církví se staví odmítavě ke křesťanskému fundamentalismu, zejména k jeho mesianistickým podobám.

Křesťanský fundamentalismus se poprvé výrazněji projevil v 18. století, kdy vznikly jeho různé proudy v reformovaných církvích a z nich se pak utvořily nové církve, sekty a hnutí (kvakeři, metodisté, baptisté, adventisté). Pro všechny církve a hnutí tohoto typu (jejíž členové jsou někdy též označováni jako evangelikálové) je příznačný mimořádný důraz na autenticitu Písma, jeho nezpochybnitelnost a autentický výklad. Adventisté "obohatili" tento trend reálným (nikoli symbolickým) očekáváním příchodu Ježíše Krista jako spasitele na Konci času (mesianismus). S tímto trendem je úzce spojen milenialismus, který dramaticky reflektuje představu Konce času dosti vágně popsanou v Bibli. Navazuje na středověkou tradici chiliasticky orientovaných hnutí (albigenští, kataři, adamité, němečtí pietisté, čeští a moravští bratři) a v současné době se hlavně projevuje u mormonů (Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů) a nejradikálněji u svědků Jehovových.

Důraz na doslovné čtení Písma, mesianismus a milenialismus v kombinaci s charismatickými praktikami (velký důraz na osobní prožitek víry, projevující se jako duchovní probuzení - dar Boží milosti[charisma]) je duchovním základem nového proudu křesťanského fundamentalismu - křesťanského sionismu.

Jeho přívrženci pocházejí z různých zemí a protestanských církví. Jejich společným znakem je převzetí svého dílu odpovědnosti za urychlení mesiáškého věku a nastolení tisíciletého Božího království prostřednictvím účasti na přivedení lidu Izraele zpět k Siónu, kde Židé musí splnit to, k čemu se zavázali Smlouvou s Jahvem na Sinaji. Křesťanští sionisté totiž soudí, že teprve až bude vykoupen Izrael, muže být spaseno celé lidstvo. Křesťanský Ježíš Kristus je ztotožněn s židovským Mesiášem a je společně očekáván jeho příchod na zem.

Jako propracovanější koncept se křesťanský sionismus objevuje během evropské reformace v 16. století (hlavně Nizozemí) a v 17. století mezi puritány v Anglii. V 18. století se tato myšlenka udržela v obrodném hnutí (přehodnocení vztahu křesťanů a židů). V 19. století se už postoje křesťanských sionistů prolínaly s dosud idealistickými vizemi předchůdců sionismu (Hirsh, Alkalaj). Křesťanský sionismus a jeho tradice v anglosaském světě pomohla vytvořit vhodné klima pro přijetí Balfourovy deklarace (1917), jíž se britská vláda vyslovila pro vytvoření židovského státu v Palestině (tehdy britské kolonii), který se stal hlavním požadavkem sionistického hnuti (Theodor Herzl).

Křesťanský sionismus se v křesťanském myšlení nikdy nestal dominantním proudem, ale události v Německu a "konečné řešení" židovské otázky, tuto ideu v protestanských kruzích ještě posílily. Vznik Izraele (1948) "potvrdil" správnost smyšlení křesťanských sionistů a spolu s židovskými osadníky se od Izraele stěhovali kněží i laikové, kteří chtěli na místě podpořit ideu návratu židů do Izraele.

Po válce v roce 1967, se Izrael mimo jiné zmocnil území západního břehu Jordánu a pásma Gazy, čímž přiblížil své současné hranice hranicím biblického Izraele. V tom křesťanští sionisté a náboženští sionisté z řad Židů spatřovali znamení Boží, že přichází soudný den, Mesiáš a tisícileté Boží království. Křesťanské sionisty to utvrdilo v tom, že mají pomáhat židům a státu Izrael, přes jeho převážně sekulární charakter. Hlavní postavou křesťanského sionismu se stává holandský kazatel Jan Willem van der Hoeven a vzniká mnoho hnutí a organizací pro podporu Izraele, jak v něm samotném, tak i protestanských kruzích ve světě (Mosty pro mír, Větve mandlovníku, Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém - ICEJ). Spojení křesťanů a židovského státu je demonstrováno, každý rok o židovském Svátku stánků (sukkot), kdy prochazí průvod křesťanských sionistů Jeruzalémem. Akce se účastí i izraelští politikové. Křesťanští sionisté se považují za jediné pravověrné křesťany a jejich akce v Izraeli jsou štědře dotovány od svých příznivců po celém světě. Křesťanský sionismus získává stále více příznivců. Kromě tradičních zemí, jako USA, Anglie, Švédsko, Nizozemí a JAR, nyní proniká i do převážně katolických zemí (Latinská Amerika, Česká Republika, ...) či dokonce do pravoslavného Ruska.

Křesťanští sionisté považují islám za modlářské náboženství a muslimové jsou podle nich vyslanci Antikrista, jejichž cílem je zničit Mesiáše, nastolit vládu teroru a na Konci času lidstvo uvrhnout do pekelných plamenů. Jejich postoje k islámu jsou většinou ještě příkřejší než u židovských náboženských představitelů. Křesťanští sionisté neuznávají nároky muslimů na biblická místa a chtějí zbourat muslimské mešity na Chrámové hoře a rekonstruovat zde Chrám. Dokonce vypracovali s židovskými "ultra" plán Chrámu, kde jsou prostory jak židovské tak i pro křesťanské rituály. Obdobný postoj mají v otázce jednotného izraelského Jeruzaléma, teokratického státu Izrael v biblických hranicích a vyhnání muslimů z něj. Zde se schodují s názory a programem ultra-"pravicových" židovských náboženských stran jak parlamentních tak zakázaných, ale přitom důsledně podporují dosavadní sekulární vlády a snaží se jim zajišťovat podporu v jejich kontroverzních akcích v křesťanském světě.

V České republice má Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) své zastoupení (v Praze) a vyjma Ruska je Česká republika zemí, kde se ICEJ daří momentálně nejlépe. Vydává zde českou verzi svého časopisu Slovo z Jeruzaléma a v 1996 vyšla brožura Židé lid budoucnosti od Ulfa Ukmana v nakladatelství Postilla. Stránky ICEJ naleznete zde: www.ecn.cz/private/icej/ a provozují též stránku www.israel.cz s "objektivním" zpravodajstvím z Izraele.

                 
Obsah vydání       10. 7. 2002
9. 7. 2002 Svoboda slova: Jak chtěli američtí akcionáři cenzurovat britský list The Daily Mirror
10. 7. 2002 Daily Mirror: Teroristický stát: jak se Američané "snaží ovládnout svět"
10. 7. 2002 Očekávali Talibán, našli však jen hrůzu
10. 7. 2002 Kurdové v severním Iráku odepřeli Američanům pomoc při úsilí svrhnout Saddáma Husajna
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
10. 7. 2002 O podpisu koaliční smlouvy
10. 7. 2002 Děsné Literární noviny
10. 7. 2002 Média "diskutují" s komunisty, ale o podstatě jejich dnešní ideologie se stále nedovídáme nic Michal  Rusek
9. 7. 2002 Jak Američané nechytili bin Ladena a nezlikvidovali organizaci al Qaeda
9. 7. 2002 Nechte si festivaly, já chci rovnost před zákonem Benny  Rees
8. 7. 2002 Diskriminace homosexuálů: můžeme si za to sami Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
9. 7. 2002 Policejní korupce v Karlových Varech Fabiano  Golgo
9. 7. 2002 Policisté v Karlových Varech: Nó, tady se krade, nó... Ale jen Rusákům nebo Němcům Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Jak časopis Týden bulvárně zkresluje informace Jan  Čulík
9. 7. 2002 Složení nové české vlády
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
28. 6. 2002 8.   Když odnikud někam, tak jinudy Bob  Fliedr
20. 6. 2002 Iniciativy se na Blízkém východě musejí chopit sami palestinští občané   
29. 4. 2002 Blízký východ: Boj proti terorismu nemůže být právem volně zabíjet civilisty Fabiano  Golgo
29. 4. 2002 Neobviňujte Izrael. Nechtěl nikdy nic jiného než mír   
29. 4. 2002 Skutečný cíl izraelských operací: zlikvidovat moderní existenci palestinského národa   
29. 4. 2002 V Evropě se znovu šíří antisemitismus   
29. 4. 2002 Děti, o které přišla Palestina   
28. 4. 2002 Haarec: Zprávy v Izraeli jsou jiné než ve světě   
26. 4. 2002 Izraelci zastřelili tři školáky, pak je přejeli tankem   
24. 4. 2002 Zbrutalizován válkou, divošský dav zaútočil na vlastní lidi   
19. 4. 2002 OSN: Situace v táboře Dženin je "neuvěřitelně hrůzná"   
15. 4. 2002 Mají Američané vůbec nějaký vliv na Izrael?   
13. 4. 2002 Sebevražedný atentát v Jeruzalémě zlikvidoval výsledky prvního dne Powellova jednání   
12. 4. 2002 Blíží se konflikt mezi Powellem a Šaronem?   

Křesťanství na rozhraní míru a války RSS 2.0      Historie >
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
5. 7. 2002 9.   "Nový světový řád" a náboženství Tomáš  Halík

Rituály - co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje RSS 2.0      Historie >
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Vladimír  Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík
5. 7. 2002 9.   "Nový světový řád" a náboženství Tomáš  Halík
4. 7. 2002 Patří majetek katolické církvi nebo katolická církev majetku? Martin  Martínek
28. 6. 2002 8.   Když odnikud někam, tak jinudy Bob  Fliedr
26. 4. 2002 Spor o Abraháma - co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje Stanislav  Heczko
26. 4. 2002 Homosexuální katolická církev - kdy skončí její přetvářka? Fabiano  Golgo

Povstalecká hnutí RSS 2.0      Historie >
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
22. 3. 2002 Politika levice ve věku přechodu Immanuel  Wallerstein