4. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 3. 2002

Jak Zdeněk Pinc a Jan Sokol brání mladým lidem ve studiu

Působím na univerzitě ve Velké Británii, na pedagogické instituci, jejímž účelem je ve veřejném zájmu zpřístupňovat lidem vzdělání: podávat jim pomocnou ruku, aby získali dobrou kvalifikaci a našli uspokojivé uplatnění ve společnosti. Tímto étosem jsou normálně pedagogické instituce prodchnuty: od studenta se očekává určitá míra inteligence a základních znalostí, pracovitost, nadšení a nasazení. Učitelé mu však v jeho úsilí získat na škole kvalifikaci pomáhají, vedou ho od jednoduššího k složitějšímu, dávají mu pomocnou ruku. Neztěžují osobám, dychtivým po vzdělání, přístup k němu.

Kdysi to tak snad fungovalo i na českých školách. Dnes zájem o studium na českých vysokých školách zdaleka převyšuje kapacity v mnoha ohledech neuspokojivého českého vysokého školství. Potenciálním studentům se tedy nepomáhá, mladé lidi je nutno od studia odradit. Jak nejlépe?

Před časem jsme se podrobně zabývali, v souvislosti s podvody při přijímacích zkouškách, páchanými na Právnické fakultě UK, tím, jak nesmyslně rozsáhlé encyklopedické znalosti musí mít úspěšný žadatel o studium na této fakultě a jak fakulta vytváří bariéru sestavenou ze změti zcela nekongruentních útržků faktů z historie, z politiky, z kultury a z vědy, takže je docela náhodné, zda někdo dokáže takové přijímací zkoušky udělat. Fakulta ovšem musí většinu žadatelů o studium odradit nějak, že?

Jinou neseriózní metodu používá například při přijímacích zkouškách i Fakulta humanitních věd Karlovy Univerzity, kde je děkanem Jan Sokol a zástupcem děkana pro studium a vědu je Zdeněk Pinc.

Tito pánové a jejich fakulta předkládají uchazečům o studium při přijímací zkoušce z angličtiny (pozor! nikoliv při přijímací zkoušce ke studiu angličtiny!!) tak obtížné a nesrozumitelné texty, které by zřejmě jen s potížemi přeložil do češtiny i velmi dobrý absolvent vysokoškolského studia anglistiky. Takový překladový text, jakým se snaží Fakulta humanitních věd KU při přijímací zkoušce odradit žadatele od studia, bych těžko zadal k překladu při závěrečné zkoušce i dobrému absolventu anglistiky. Ukázka textu, jaký musí být schopen zvládnout uchazeč o studium na FHV UK (viz její internetové stránky), je totiž nepříliš dobře stylisticky strukturována a je psána nesrozumitelným odborným žargónem, za nějž se autor dost skrývá. Ten text je temný a je, zdá se nám, docela neetické předkládat takovýto materiál při přijímací zkoušce absolventu střední školy.

Posuďte sami: publikujeme tento text k překladu, kterou má FHV UK na svých internetových stránkách jako ukázku textu k přijímací zkoušce, a pro čtenáře neznalé angličtiny (aby si mohli udělat představu, o jaký text jde) i náš český překlad.

Princip přijímacích zkoušek na vysokou školu je stejně nesmírně kontroverzní: student, který udělal maturitu, by měl být přijat na vysokou školu podle maturitních výsledků. Jenže maturity v ČR dosud nejsou centrálně srovnatelné, a tak výsledky maturitních zkoušek nestačí a ubohý žadatel o studium musí dělat ještě další, jak je zjevné, často zcela arbitrární zkoušky.

Zadávat však do přijímacích zkoušek na vysokou školu otázky na znalosti, které se student má na dané škole teprve naučit, je nepřijatelné. Ještě horší je požadovat schopnosti z oboru, které daný student vůbec studovat nebude - k překladu takovýchto anglických textů potřebujete bilingvního mluvčího češtiny i angličtiny, s dlouholetou zkušeností z překládání.

Je součástí podmínek pro přijetí ke studiu na této fakultě dokonalá bilingvní znalost češtiny i angličtiny, s hlubokou překladatelskou zkušeností? Jsou přednášky vedeny v angličtině?

Možná, že by se měli o tento překlad pokusit pánové Sokol a Pinc - myslím, že by s ním nepohnuli. Ale oni už své univerzitní tituly mají, že, tak proč ulehčovat přístup ke studiu jiným? A nějak se ta touha mladých lidí po vzdělání omezit musí, když česká vláda velkému procentu příslušníků mladé populace přístup na vysoké školy znemožňuje.

Nehorázně temný text, který uvádí FHV UK na svých internetových stránkách jako "ukázku materiálu pro přijímací zkoušku z angličtiny":

Tato zkouška z angličtiny není pro uchazeče studia angličtiny (i to by bylo nehorázné!), ale pro uchazeče o magisterské studium v oborech Občanský sektor, Sociální a kulturní ekologie, Obecná antropologie-integrální studium člověka, Elektronická kultura a sémiotika.

The emerging identity bridges the stages of childhood when the bodily self and the parental images are given their cultural connotations; and it bridges the stage of young adulthood, when a variety of social roles become available and, in fact, increasingly coercive. We will try to make this process more tangible, by looking first at some infantile steps toward identity and then at some cultural impediments to its consolidation.

A child who has just found himself able to walk, more or less coaxed or ignored by those around him, seems driven to repeat the act for the pure delight of functioning, and out of the need to master and perfect a newly initiated function. But he also acts under the immediate awareness of the new status and stature of "one who can walk," with whatever connotation this happens to have in the co-ordinates of his culture's spacetime - be it "one who will go far," "one who will be able to stand on his own feet," "one who will be upright," or "one who must be watched because he might go too far." The internalization of a particular version of "one who can walk" is one of the many steps in child development which (through the coincident experience of physical mastery and of cultural meaning, of functional pleasure and of social prestige) contribute on each step to a more realistic self-esteem. This self-esteem grows to be a conviction that one is learning effective steps toward a tangible future, and is developing into a defined self within a social reality. The growing child must, at every step, derive a vitalizing sense of actuality from the awareness that his individual way of mastering experience (his ego synthesis) is a successful variant of a group identity and is in accord with its space-time and life plan.

Do češtiny přeložil Jan Čulík:

Vznikající totožnost spojuje ony etapy dětství, kdy dostávají tělesné ego i obrazy rodičů svůj kulturní podtext, a je spojena také s etapou mladé dospělosti, kdy začíná být k dispozici celá řada společenských rolí a tyto role jsou jedinci vlastně stále více vnucovány. Pokusíme se tento proces zkonkrétnit tím, že nejprve budeme zkoumat některé kroky malého dítěte směrem k totožnosti a pak některé kulturní překážky bránící konsolidaci této totožnosti.

Dítě, které zrovna zjistilo, že umí chodit, ať už ho okolí ve vývoji povzbuzuje, anebo ignoruje, je, jak se zdá, téměř posedlé touhou opakovat tuto dovednost znovu a znovu, z prostého potěšení, že mu to jde, a v důsledku potřeby zvládnout a k dokonalosti přivést nově získanou schopnost. Dítě ale také jedná na základě bezprostředního vědomí, že získalo nový status a postavení "osoby, která umí chodit", ať už to má jakýkoliv podtext v souřadnicích časoprostoru jeho kultury - ať už to znamená "to je někdo, kdo dojde daleko", "někdo, kdo se bude umět postavit na vlastní nohy", "někdo, kdo se bude chovat vzpřímeně" či "někdo, na koho si budeme muset dávat dobrý pozor, protože možná dojde daleko". Zvnitřnění dané konkrétní verze pojmu "někdo, kdo umí chodit", je jedním z mnoha kroků při rozvoji dítěte, které (v důsledu součinnosti zážitku hmotného zvládnutí určité schopnosti a jejího kulturního významu, v důsledku funkčního potěšení a společenské prestiže) přispívají na každém kroku k realističtějšímu sebehodnocení. Z tohoto sebehodnocení vyrůstá přesvědčení, že člověk postupně zvládá efektivní kroky směrem ke konkrétní budoucnosti a vyvíjí se v přesně definovaného jedince existujícího v rámci určité společenské reality. Rostoucí dítě musí, při každém kroku, odvozovat oživující pocit aktuálnosti z vědomí, že jeho individuální způsob ovládání zkušeností (syntéza jeho ega) je úspěšnou variantou skupinové totožnosti a je v souladu s jejím časoprostorem a životním plánem.

                 
Obsah vydání       4. 3. 2002
5. 3. 2002 Návrh na předvolební billboard Jan  Paul
4. 3. 2002 Další aktivista před soudem za pomluvu Tomáš  Pecina
4. 3. 2002 Jak Zdeněk Pinc a Jan Sokol brání mladým lidem ve studiu Jan  Čulík
4. 3. 2002 "Československá" televízia začala JOJ-kať Daniel  Krajcer
3. 3. 2002 Soud pokračuje v obstavování majetku Vladimíra Železného
4. 3. 2002 Koalice a prezident drží opoziční smlouvu Josef  Brož
2. 3. 2002 Chcete vyučovat češtině na Glasgow University?
4. 3. 2002 Ztratily Spojené státy orientaci?
4. 3. 2002 Střet civilizací? Dominik  Lukeš
1. 3. 2002 Pecina nemá nárok vědět, kdo vlastní TV Nova a Prima Petr  Štěpánek
27. 2. 2002 Britské listy vyhrály spor nad RRTV Tomáš  Pecina
1. 3. 2002 Američané nevědí, co s vězni v táboře "X"
1. 3. 2002 Internet, autorská práva a svobodná výměna informací
1. 3. 2002 Zákon o shromažďování: Lze se jen divit Stanislav  Křeček
9. 2. 2002 Podáváme žalobu na Úřad pro ochranu osobních údajů za nezákonné utajování informací Tomáš  Pecina
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
4. 3. 2002 "Československá" televízia začala JOJ-kať Daniel  Krajcer
4. 3. 2002 Střet civilizací? Dominik  Lukeš
4. 3. 2002 Jak Zdeněk Pinc a Jan Sokol brání mladým lidem ve studiu Jan  Čulík
4. 3. 2002 Ztratily Spojené státy orientaci?   
4. 3. 2002 Další aktivista před soudem za pomluvu Tomáš  Pecina
4. 3. 2002 Koalice a prezident drží opoziční smlouvu Josef  Brož
1. 3. 2002 Internet, autorská práva a svobodná výměna informací   
1. 3. 2002 Zákon o shromažďování: Lze se jen divit Stanislav  Křeček
1. 3. 2002 Američané nevědí, co s vězni v táboře "X"   
28. 2. 2002 Británie: exploze pohlavních nemocí   
28. 2. 2002 Afghánistán stále čelí obrovským problémům a neexistuje shoda, jak je řešit   
28. 2. 2002 Kocourkovští schvalují zákony: Nový trik ministra Grosse Tomáš  Pecina
28. 2. 2002 Focus: Temný relikt Alexandra  Klausmann
27. 2. 2002 Britské listy vyhrály spor nad RRTV Tomáš  Pecina
27. 2. 2002 Proč tolikrát o Milanu Knížákovi? Jan  Čulík