Ač režim "reálného socialismu" řadě lidí prvomájové oslavy znechutil, po roce 1989 se našlo dost názorových proudů, které se rozhodly se k některé z prvomájových tradic přihlásit. Velmi různorodé druhy prvomájových oslav se budou konat i letos. Na závěr vás proto čeká stručný přehled, jehož cílem je přiblížit ty nejzákladnější informace o těch, kteří ho oslavují.
Na prvním místě můžeme jmenovat sociální demokracii. Ta vzešla z dělnického hnutí, zároveň ale vždy kladla důraz na dosažení politické moci ve státě a již na přelomu 19. a 20. století odmítla revoluční cestu k této moci. Namísto toho se jednotlivé sociálně demokratické strany podílely na řadě západoevropských vlád a patřily k tvůrcům západního modelu sociálního státu. Dnes se objevují snahy o jinou sociálně demokratické politice prosazované např. Tony Blairem ve Velké Británii. V České republice je Česká strana sociálně demokratická nejsilnější vládní stranou.
Dále se k prvomájové tradici hlásí různé (ex-)komunistické strany. Ty se hlásí k tradici ruské revoluce, některé z nich ale zároveň říkají, že dnešní situace je radikálně odlišná a je třeba volit jiné přístupy. U mnohých, zejména starších komunistů je nicméně patrná nostalgie po leninských metodách práce, "reálně socialistickém" režimu či dokonce po "diktatuře proletariátu".
Největší a nejvlivnější komunistickou formací je Komunistická strana Čech a Moravy, zastoupená i v českém parlamentu. Komunistická strana Československa a Komunistická strana Československa - Československá strana práce jsou minoritními a velmi ortodoxními uskupeními (v druhém případě s jasně stalinistickými názory). Naopak Strana demokratického socialismu je málo vlivným pokusem o moderní levicovou politiku.
Odborové hnutí se liší svou pozicí - nejedná se o politické uskupení s cílem dobýt politickou moc, ale o organizaci zaměstnanců. V západních sociálních státech mají klíčovou a nezastupitelnou pozici, ČR je jejich pozice složitější. Nejvýznamnějšími představiteli jsou Českomoravská komora odborových svazů a Asociace samostatných odborů. Anarchistické hnutí se hlásí k antiautoritářství, odmítá kapitalismus i jakýkoli stát a jakoukoli nerovnost a útlak mezi lidmi. Často je propojeno s různými alternativními subkulturami. Mezi anarchistické organizace patří Československá anarchistická federace, Federace sociálních anarchistů, Anarchofeministická skupina a Organizace revolučních anarchistů - Solidarita. Trockisté sice samostatné akce nepořádají, ale hojně navštěvují akce ostatních. Jedná se o skupiny hlásící se k ruské revoluci, ale tvrdící, že zdegenerovala, protože nebyla mezinárodní a vytvořila se v ní vrstva byrokratů, kteří ji ovládli. Východiskem pro ně tedy je nová, tentokrát globální revoluce. Mezi české trockistické skupiny patří Socialistická alternativa Budoucnost, Socialistická solidarita, Socialistická organizace pracujících a REVO.
V posledních letech se ale počátek května stává příležitostí k akcím za legalizaci marihuany. Milion Marihuana March se koná každý první květnový víkend (tedy ne nutně na Prvního máje, i když to tak letos vyšlo) a jeho požadavek je jednoduchý - legalizace marihuany. U nás se hlavním pořadatelem stalo Občanské sdružení za legální konopí.
První máj si několikrát připomněli i neonacisté, kteří se tak jednak snažili navázat na tradici nacistických Prvních májů a jednak "ovládnout ulice" a "očistit je od rudé špíny" - jinými slovy překonat radikálně levicové demonstrace. Cílem neonacistů je vláda tvrdé ruky a společnost, která nebude ani kapitalistická, ani komunistická - která bude nacistická, ale to podle stávajících zákonů nesmějí říkat naplno, a tak to všelijak více či méně obratně obcházejí. V daných akcích se angažovala především neonacistická organizace Národní odpor.
Konzervativní, pravicová a euroskeptická česká politická strana ODS vyráží letos poprvé - pod sloganem "Roztočte to s námi" - na oslavy Prvního máje prvního eurounijnéího roku 2004. Vyráží na Petřín ...