Britské listy


úterý 13. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Nehorázné chování pracovníků pobočky ČSÚ:
  • Sčítání lidu: odmítačem snadno a rychle (Pavel Drs) Pracovní prostředí:
  • Psychopati jako šéfové podniků: Jste jejich obětí?(Guardian) Otázka pro investigativní žurnalisty:
  • Co dělal Michael Žantovský na bilderbergském zasedání v Sintře? (Petr Bradáč) Výzva pro investigativní žurnalisty, odborníky na kapitálove trhy a právo i  poslance PSP ČR:
  • Jak to skutečně bylo s prací MF ČSFR v kauze IPFu? (Kamil Lamač) Zahraniční politika:
  • Mohou být hospodářské sankce proti Kubě účinné? (Pavel Šejnoha) Postoje:
  • Afrika a východní Evropa - podobnost čistě náhodná? (Juliana) Zpráva:
  • Zážitky ze semináře CEP (Hana Fifková) Reakce:
  • Mluvčí společnosti CET 21: "Železný televizi Nova neukradl" (Martin Chalupský) Reakce:
  • Komunistická praxe Britských listů: O Peňásově recenzi v Týdnu (Jan Lipšanský)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je britský občan Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, the U. K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok).

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

    Aktualizace, úterý 18.00:

  • Zpráva Amnesty International (AI) je neobjektivní, jednostranná a rozhodně přehnaná, prohlásil ředitel Inspekce ministra vnitra Mikuláš Tomin. A my s ním souhlasíme: vzpomeňme, jak táž neblahá AI ztrpčovala po léta život chrabrým bojovníkům na stráži míru a socialismu (rozuměj: SNB). "Vždyť my už nemůžeme toho Havla ani zavřít, aby z toho nebyl mezinárodní skandál!" stěžoval si na adresu Amnesty a jí podobných v létě 1989 sám generální tajemník ÚV KSČ. (TP)

  • Český ministr vnitra Stanislav Gross se včera při návštěvě Londýna odmítl setkat s činiteli organizace Amnesty International k diskusi o její kritické zprávě, zabývající se policejní brutalitou během antiglobalizačních demonstrací v Praze v září 2000. - Gross se vymluvil, že prý dosud neměl možnost zprávu prostudovat. - Doufáme, že až ji skutečně prostuduje, najde si čas s činiteli londýnského ústředí Amnesty International o této závažné zprávě řádně pohovořit. V květnu 2001 bude se bude muset Česká republika zodpovídat v  Ženevě při pravidelném hodnocení před mezinárodním Výborem proti mučení, jemuž předkládají své zprávy četné mezinárodní nevládní organizace, a v červenci pak znovu v Ženevě před Výborem pro lidská a politická práva. Nebude-li zjevné, že se ministr Gross začíná zasazovat o razantní nápravu, o potrestání policejních viníků a o radikální změnu pracovní "kultury" české policie, bude mít česká vláda zjevně dosti podstatný průšvih. Ministr mohl jednat včera v Londýně moudře a nevyhýbat se setkání s činiteli Amnesty International. Měl možnost zapůsobit na mezinárodní aréně seriózně - rozhodl se této možnosti nevyužít. Škoda. Bude mít zjevně o to více práce později, pokud v ministerské funkci vydrží. (JČ)

  • Amnesty International vydala zdrcující zprávu o ČR. Mezinárodní ústředí Amnesty International vydalo zdrcující zprávu o policejní brutalitě v České republice, k níž docházelo během antiglobalizačních demonstrací v Praze v září 2000. Zpráva má název "Česká republika: policejní brutalitou je nutno se vážně zabývat (Czech Republic: Police brutality should be firmly addressed)" a v angličtině je zde. Jiří Kopal z Občanských právních hlídek k tomu poznamenává: "Zprávu vypracoval [chorvatský odborník na ČR v londýnském ústředí AI] Ivan Fišer a udělal spoustu vlastních zjištění." V BL najdete v češtině tiskové shrnutí této zprávy i její kompletní verzi v českém překladu. (JČ)

  • Závažné texty o české privatizaci a o Bildergergské skupině. Ve včerejších BL jsme také publikovali dva další závažné texty: analýzu Sida Blahy o české privatizacireportáž deníku Guardian o tajné mezinárodní vlivové skupině Bilderberg, jejíž zasedání navštívili i Karel Kovanda a Michal Žantovský. (K tomu další podrobnosti v dnešním vydání Britských listů.)

  • Tisková mluvčí ČSÚ Vladimíra Pavlíčková včera znovu uvedla pro Britské listy, že sčítací archy, které občané odevzdají prostřednictvím obecních úřadu nebo ČSÚ, se zpět ke sčítacím komisařům nedostanou. Máme jiné informace a přineseme o tom důkazy.

    Jak s občany jednají sami pracovníci regionálních poboček statistického úřadu, viz první článek tohoto vydání. (TP)

  • Soudě podle toho, že si vybrala z ČR Kovandu a Žantovského, Bilderbergská skupina asi zase není tak mocná, míní Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    myslite, ze jsou clenove Bilderbergu opravdu tak mocni a predvidavi? Kdyby byli, nevybrali by nam prece za pristi vladce Zantovskeho a Kovandu. Zantovsky je dost bezbarvy, Kovanda je sice inteligentni, ale cokoliv, o cem se usnese NATO, prijima jako zjevene Pismo svate, o nemz se nepochybuje a nediskutuje. Mozna, ze nejsme pro Bilderberg zase az tak zajimavi, a proto vyber nasich pripadnych vladcu odbyli.

    Poznámka JČ: Anebo je to typickým příkladem tajnůstkářské, nedemokratické uzavřenosti. Lidé, kteří se vybírají podle toho, který kamarád koho zná, a nikoliv v otevřeném konkursu, nebývají ti nejschopnější. A Žantovský či Kovanda holt náhodou byli z Čechů už v Americe, že...?

  • Obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Zdena Galková nesouhlasí s tím, že policie odložila vyšetřování incidentu, při němž Václav Klaus vytrhl reportérovi MFD mobil a mrštil jím o stěnu. Galková chce, aby se policie pokusila zjistit, zda neexistuje videozáznam incidentu.

    O případ, o němž jsme - s jistou nadsázkou - referovali včera, projevil zájem značný počet čtenářů. Jeden z nich správně poznamenal, že i kdyby nešlo o trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 TZ, zcela jistě by se dal uplatnit komunistický paragraf 202 o výtržnictví:

    Kdo se dopustí veřejně nebo na  místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí historickou nebo kulturní památku, hrob nebo jiné pietní místo anebo hrubým způsobem ruší shromáždění nebo obřad občanů, bude potrestán odnětím svobody až na  dvě léta nebo peněžitým trestem.
    Když byl podle stejného paragrafu - za daleko banálnější přestupek - vyšetřován novinář Jan Křeček, který vyjádřil nesouhlas se vstupem ČR do NATO pískáním a pálením vlajky aliance na Pražském hradě, není důvod, proč by neměl být takto posouzen společensky daleko nebezpečnější skutek Klausův.

    Z. Galková je mimochodem touž státní zástupkyní, která má na svědomí nezákonnou vazbu a křivé obvinění dánského studenta Madse Traerupa a asi dvanácti dalších cizinců (při dozorování těchto případů zřejmě zanedbala své povinnosti) a která tedy, pokud jde o stíhání establishmentu nepříjemných osob, umí být patřičně ostrá. Nechme se tedy překvapit, jak si povede v Klausově případě... (TP)

  • Jako sláma z bot... Podle informací na webové stránce ČT se lednového vydání pořadu Pohled zvenku zúčastnili Mirielle Blaive, Tomász Mackowiak a Jolion Naegelle. Mám čest všechny tři osobně znát, a proto vím, že jejich skutečná jména znějí Muriel Blaive, Tomasz Mackowiak a Jolyon Naegele. Drobná nepřesnost? Ne - charakteristická nepřesnost! (TP)

  • Zveřejňujeme faksimile rozhodnutí, jímž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zamítla naše odvolání proti rozhodnutí neposkytnout veřejnosti informace o vlastnících tří českých komerčních televizí. Jak jsme informovali v pátek, Rada ve své výroční zprávě toto odvolání před veřejností i před poslanci, kteří zprávu budou schvalovat, zatajila. Zvláštní žádostí o informace se nyní pokoušíme zjistit, kolik žádostí o informace Rada ve skutečnosti zamítla a kolik žadatelů se odvolalo. Ať nám však Rada odpoví cokoli, důvěra v její serióznost je zmíněným případem lživé výroční zprávy otřesena: v civilizované společnosti se lhářům nevěří. (TP)

  • Článek Ivana Straky v Reflexu, skandalizující BL, vyvolal sponsorský dar. Napsal Lubor Hájek:

    Pane Culiku,
    prave jsem odeslal prispevek ve vysi Kc 1500,-. Podekujte hlavne panu Ivanovi Strakovi. Co je to, prosim Vas, za nekultivovaneho člověka? (recnicka otazka - vysvetleni neni pozadovano). Vsadil bych se, ze Vam jeho článek vygeneruje i dalsi sponzory. Skoro se vtira myslenka, ze jste se domluvili. To byste se pak museli stydet oba, plantaznici!

    Preji Vam pevne zdravi a nervy.

    Poznámka JČ: Nedomluvili jsme se.

  • Prozatímní generální ředitel České televize Jiří Balvín nevyhověl žádosti Britských listů o rozhovor. Žádost jsme mu zaslali ve stejném termínu jako v případě Jany Bobošíkové a Ivana Langra, tj. přibližně před 10 dny, ale na rozdíl od obou jmenovaných J. Balvín na náš dopis nereagoval. (TP) - Doplňme, že v civilizovaných zemích se považuje za základní slušnost odpovídat na dopisy, zejména pokud jmenovaný zastává vysoké místo ve vlivné celostátní instituci. S politováním konstatujeme, že s vedením České televize zřejmě budeme muset znovu prožívat to, co už máme jednou prožité, tato situace se odehrála už jednou, na jaře roku 2000, kdy oznámila Jaroslava Sedláčková Britským listům, že ČT má zvláštní seznam (zřejmě spřízněných) tiskovin a jen těm poskytuje generální ředitel Chmelíček rozhovor. Toto přiznání pověst České televize tehdy značně poškodilo, přestože nakonec Chmelíček Britským listům rozhovor poskytl. Že by se Česká televize nepoučila a tak rychle zapomínala a Jiří Balvín se teď bude polohou mrtvého brouka systematicky diskreditovat znovu? Připomínáme, že by jeho pověsti jen prospělo, kdyby obstál v rozhovoru, v němž může očekávat energické a závažné otázky. Pokud se takovému rozhovoru vyhýbá, čtenáři dospějí k závěru, že se závažných otázek ředitel Balvín bojí. Může takový postoj posílit jeho autoritu? Pochybujeme. (JČ)

  • Vymítači ďábla aneb Jen si tak trochu zalhat... Následující subtilní medailon věnoval naší knize pořad Kavky: (hovoří Otakar Svoboda) "Publikační explozi knih o krizi v České televizi rozšířily dva nové přírůstky. Autorů Kateřiny Kašparové, kniha Pravda přichází z České televize, a autorů Jana Čulíka a Tomáše Peciny, kniha V hlavních zprávách: Televize. Fakta, která před vámi zatajili. Obě knihy mají jedno společné: jejich autoři v České televizi nikdy nebyli." Jiná sekvence, podobný nebo stejný hlas: "Knihy s odvážnými názvy Pravda přichází z ČT od Kateřiny Kašparové a Televize. Fakta, která před vámi zatajili od dvojice Čulík-Pecina napsali autoři zvenčí, z pozice pokojových expertů. Prostory televize skutečně v době krize nenavštívili (jak si čtenáři BL vzpomenou, ve skutečnosti jsme se Štěpánem Kotrbou do ČT docházeli skoro každý den-pozn. TP). Ale liší se v přístupu. Zatímco Kašparová řadí zprávy, které o situaci vycházely, vydavatel internetového deníku ze svého glasgowského působiště pokračuje v umanuté, katanovské, zdrcující kritice zpravodajství, které se pokusil obrodit spolu se svými přáteli před třemi lety. Krize České televize tak nadále marně čeká na skutečnou odbornou a fundovanou analýzu. Ale takové knihy vznikají zpravidla až s nutným odstupem." (TP)

  • Jak je to s financováním Britských listů. Do 9. března přispělo na provoz Britských listů 203 čtenářů, 197 domácích a 6 zahraničních, kteří nám poskytli cca. 303.000,- Kč (přesné číslo nelze určit, protože zatím neproběhlo inkaso šeků od zahraničních čtenářů - to trvá v českých bankách velmi dlouho - jeden šek jsme museli vrátit odesílateli jako neinkasovatelný). Nejvyšší příspěvek činil deset tisíc korun, což je zároveň roční limit pro anonymní příspěvky od domácích sponzorů (u zahraničních je to ekvivalent 1000 USD).

    Mezi našimi přispěvateli jsou dva aktivní politici. V těchto případech trváme vždy na zveřejnění výše příspěvku, abychom se vyhnuli možnému obvinění z korupce. Kateřina Dostálová, poslankyně za ODS, nám poslala 200,- Kč (má jít o trvalý příkaz s měsíční periodicitou; argumentovala, že platí-li si Českou televizi, není důvodu proč by si "nemohla platit i Britské listy") a souhlasila se zveřejněním svého jména, druhého dárce, senátora za ODS, se budeme snažit kontaktovat v nejbližších dnech, a buď po dohodě zveřejníme jeho jméno a výši příspěvku, anebo částku vrátíme.

    S úvahou toho, že asi třicet čtenářů přispělo formou trvalého příkazu, máme k dispozici asi 350 tisíc korun, což zajišťuje financování Britských listů po následujících sedm měsíců.

    Samozřejmě se snažíme zajistit příjmy i z reklamy, ale tam narážíme na malou vstřícnost ze strany provozovatele serveru BL, Internet Servisu (IS). Podle smlouvy, kterou s firmou uzavřel v roce 1998 Jan Čulík, měl IS prodávat veškerou inzerci na Britských listech a ponechávat si, podle výše kvartálního obratu, 35-45 % z jejích výnosů. IS však už téměř dva roky na Britské listy žádnou placenou inzerci neumístil (s odůvodněním, že BL jsou pro inzerenty málo atraktivní), takže jsme museli uzavřít dohodu s jiným obstaravatelem - jemuž pochopitelně rovněž náleží provize.

    Jakmile jsme však první reklamu získali, přihlásil se IS o svůj podíl a trvá na jeho vyplácení v plné výši, bez ohledu na to, že se na získávání reklamy, kterou měl podle smlouvy obstarávat, nijak nepodílel. Důsledkem je, že z peněz z reklamy redakce Britských listů dostane méně než polovinu, a to je v současné finanční situaci velmi nepříznivý stav.

    Přesto věříme, že se nám podaří zajistit Britským listům kontinuitu; příspěvky čtenářů cítíme jako velký závazek a zároveň uznání. (TP)

  • Kde je teď v Praze k dostání kniha "V hlavních zprávách: Televize" o vánočním vzbouření v České televizi. Především v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici a v Arbesově knihkupectví, Štefánikova 26, Praha 5. Kniha je k dispozici také zde v internetovém knihkupectví Kosmas za lidovou cenu 118 Kč plus poštovné (má 366 stran), kde je na prvním místě Top Ten nejprodávanějších titulů. Podle Lidových novin z 10. března je naše kniha druhým nejprodávanějším titulem v knihkupectví Fišer. Je také možno si ji koupit v běžné pracovní době přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098.

  • ČTK dává knize "V hlavních zprávách: Televize" osm bodů z deseti. Před dvěma týdny zveřenila ČTK o naší knize zabývající se krizí v ČT tuto recenzi. Záporná recenze obsahující nepřesné informace (recenzent neuvedl správně ani jména obou autorů knihy) z pera Jiřího Peňáse, novináře ze čtyřkoaličního Respektu, vyšla v časopise Týden.

  • Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:

    Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky' , zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.

  • Britské listy dál trpělivě očekávají vyjádření pražského Úřadu vyšetřování ke studiu Martina Kloubka na sovětské policejní škole i k tomu, zda si policisté mají právo předvolávat občany k výslechu na druhý konec republiky. Písemné vyjádření nám policejní mluvčí Soňa Jindráková přislíbila už před několika týdny, avšak slib dosud nesplnila. (TP)

  • Zůstanou platy zaměstnanců veřejnoprávní televize a rozpočty pořadů tajné? Začalo to nadějně: Česká televize potvrdila naši žádost o informace a poté si vzala na odpověď dalších deset dnů. Nyní marně uplynula i prodloužená lhůta, a protože pracovníci ČT nereagovali ani na naše zdvořilé e-mailové upozornění, že mají nejvyšší čas odpovědět, podali jsme podle zákona o svobodném přístupu k informacím odvolání. Tím se nyní ze zákona musí zabývat ředitel České televize Jiří Balvín; jen on má právo rozhodnout, zda platy a náklady pořadů zůstanou tak jako doposud "veřejnoprávním tajemstvím" nebo se televize podrobí zákonu č. 106/1999 Sb., jak jí to přikázali poslanci novelou zákona o ČT. Nejsme optimisty: sto tisíc lidí na Václavském náměstí jistě nedemonstrovalo za to, aby televizní hrdinové nechali do svého účetnictví nahlédnout ty, kdo jejich činnost financují - plátce televizních poplatků. (TP)

  • Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o  platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o  svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými pro­střed­ky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o  údaje týka­jící se hospodaření České televize, viz tento text. Také jsme chtěli o ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde, a tyto informace jsme už dostali. Psali jsme o tom zde. Vyplývá z nich znepokojující zjištění, že Člověk v tísni užívá v ČT šest kanceláří a dva sklady za velmi nekomerční činži 8300 Kč měsíčně - dotují to televizní diváci svým poplatkem.

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) i na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (údajně není v provozu)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)


  • Recenze právě česky vydané hry holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od Michaely Černé je na tomto místě.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|