Martin Kabátník

Životní poměry českého cestopisce Martina Kabátníka jsou nám velmi málo známy. Zvěčnělý J. Jireček usoudil dle jména, že byl Martin svého řemesla kabátníkem, z některých pak poznámek v jeho cestopise vidí se, že míval styky s Ruskem, ježto osvojil si i jistou známost ruského jazyka, v Čechách tehdy zajisté vzácnou. I myslím, že zabýval se děláním kabátů, t. j. svrchních rouch kožešinou lemovaných, kterou z Ruska kupoval anebo pro niž si sám na Rus zajížděl. Proto praví o něm přítel jeho Adam bakalář, písař při právě města Litomyšle, že byl Kabátník člověk v školním umění neučený, však jinače v opatrnosti dosti umělý.

Původně pobýval Kabátník v Praze a oddán byl učení pod obojí. Když pak přistoupil k bratřím českým, odešel do Litomyšle, města tehdy horlivého bratří ochránce pana Bohuše Kostky z Postupic. Ve společnosti bratrské v Litomyšli zkušený Pražan záhy nabyl místa významného, když pak v Jednotě vznikly spory o povahu církve původní, jíž dojíti bratří toužili, odhodlali se bratří hledati poučení o názorech východních křesťanů skrze některé vyslané do oněch krajin. Ježto tehdejší známost zemí východních byla nepatrná, nemůže býti s podivením, že jednotlivým z vyslaných uloženo probádati země, kdež sotva bylo lze úkolu vytčenému právu býti. Sjeti země asijské a Egypt Kabátníku uloženo. Úmysl o cestách těchto vzešel z častých rozmluv starších Jednoty s panem Kostkou, jichž účasten býval i Kabátník. Se soudruhy třemi vybral se tudíž Kabátník na cestu 1. března 1491 z Litomyšle, penězi jsa panem Kostkou opatřen, který zjednal jemu i přímluvné listy krále Vladislavovy. V Cařihradě, kamž byli připutovali skrze Krakov, Lvov a Sučavu, rozešli se. Kabátník sám, patrně se zřením k úkolu cesty své, putoval skrze Malou Asii a Syrii a sice krajem, který velice byl zpustošen válkami Mahommeda II. a Bajezida II. s různými mahommedánskými vladaři, zejména se sultány bahrských nebo ponil-ských Mameluků v Egyptě. Přešed u Kadikjoje Bosporský průliv, přidružil se Kabátník spolu s jistým židem ke karavaně jedné a skrze Brussu a Angoru, města ještě turecká, dospěl do země slavného někdy knížete turkomanského Usun-hassana z dynastie "bílého beránka", po němž od r. 1478 vládl syn Jakub chán "zemí Ad-zamskou" mezi Angorou a Kaisarijí. Do Kaisarie zavítal v listopadu, za tuhé již zimy, a tu spatřil hojné stopy zhoubné války, již nedávno Bajezid II. měl s mameluckým sultánem Mele-kem Ešrefem. Po třídenním pobytu v Kaisarii ubírala se karavana zemí turkomanského knížete Alaeddevleta z dynastie Sulkadrův a dostihla poutí jedenáctidenní jeho sídla Maraše, odtud pak po delším pobytu dvoudenní cestou zavítala do Aintabu. I tu pobyl Kabátník po dva dny, dospěl cestou třídenní do Haleba, tehdy sídla iednoho z pěti mameluckých begův. Očekávajíc sultánova kancléře, který se vracel z Cařihradu, meškala karavana v Halebu po tři neděle, na-čež skrze Hamu, Homs a Chasyi přijeli do Damašku a tam chlebili po kolik neděl, kol vánoc a nového léta r. 1492. Teprve před Hromnici r. 1492 opustil Kabátník hostinný Damask a skrze Safed, tehdy rovněž sídlo begovo, překročiv Jordán u "mostu dcer Jakobových", a Náblus přišel do Ramly. Tu opustil karavanu, která do Egypta se brala, a najav si se soudruhem židem průvodce ošemetného, asi v prvé polovici února stanul konečně v Jerusalemě.

Ve svatém městě, které zplna zaňalo mysl jeho, pobyl český poutník po tři neděle a navštívil za té dobv i Betlehem a nedalekou "Franskou horu", načež někdy ve druhé polovici února dal se skrze Hebron, Gazu, el-Ariš a Tell Fakús na cestu do Kaira, kdež meškal až do konce března. Po velikonocích, tudíž po 22. dubnu, odcestoval z Jerusalema a navrátil se v li-stopadu do Litomyšle, upadnuv cestou kdesi i do rukou loupežnických.

Cesta tato spůsobila mezi Bratry vzrušení nemalé i není se věru diviti, že bylo Kabátníkovi častěji a zevrubně o zkušenostech a příhodách zažitých vypravovati. Kabátník žil po návratu :z cest ještě po 11 let. R. 1501 koupil s chotí Alžbětou dům v Litomyšli na Novém městě, ale zemřel již v únoru 1503, statek svůj- choti Alžbětě zůstaviv. Před smrtí dal napsati zprávu o cestě své, kterouž přítel jeho Adam Bakalář r. 1539 tiskem vydal. Od té doby vydán byl cestopis Kabátníkův ještě několikráte, ale kniha jeho jest z největších vzácností bibliografických, jakkoli hojně bývala čítána. Rukopis, z něhož vydavatel pořídil r. 1894 vydání diplomaticky věrné, uchovává se v knihovně kapituly metropolitní v Praze.