Jaroslav Klíma

plk. Jaroslav Klíma

narozený 23. dubna 1921, byl po dva roky – od března 1966 do jara 1968 - náměstkem ministra vnitra a velitelem československé Státní bezpečnosti.

Vyučil se knihařem. Od srpna 1939 pracoval v Německé říši i v protektorátu. Na začátku 50. let byla prošetřována jeho odbojová činnost (zejména kurýrní cesty mezi říší a protektorátem). Pochybnosti některým zůstaly.
Příslušníkem SNB byl od 13. 6. 1945 do 30. 4. 1976, kdy odešel do starobního důchodu; po válce působil v pohraničí, bojoval proti banderovcům UPA; v roce 1949 absolvoval Ústřední politickou školu KSČ.
Od 1. 1. 1953 vykonával funkci náčelníka krajské správy StB v Karlových Varech, od 1. 1. 1954 náčelníkem krajské správy MV tamtéž.
V dubnu 1955 se stal vedoucím tajemníkem hlavního výboru KSČ na MV; od 1. 1. 1956 v činné záloze (ve studijním ústavu MV); od 1. 9. 1957 do 27. 7. 1958 ve škole KGB v SSSR.
Od 1. 9. 1958 byl zástupcem náčelníka krajské správy MV v Praze; od 22. 11. 1961 zástupcem náčelníka 1. správy MV (rozvědky).
Od 29. 10. 1962 náměstkem ministra vnitra; v této funkci od 1. 1. 1964 řídí správy vyšetřování VB a StB; od března 1966 náčelníkem nové hlavní správy StB.
V roce 1962 začal studovat práva na Universitě Karlově, studium však nedokončil.
Od 1. 12. 1968 analytikem 2. správy StB (kontrarozvědky), přidělen k operativní evidenci; od 1. 8. 1969 v činné záloze. Od ledna 1970 do poloviny roku 1973 představitelem federálního MV v NDR; od 1. 11. 1972 náčelníkem odboru mezinárodních styků federálního MV; od 1. 2. 1975 konzultantem federálního ministra vnitra.
Dne 1. května 1976 odešel do starobního důchodu; od likvidačního zákeřného fyzického napadení 24. května 1982 z minulosti jemu známým člověkem (nar. 1947) měl trvalé zdravotní potíže.
Od 4. srpna 1995 byl stíhán pro svou činnost v srpnu 1968; stíhání zastaveno 29. dubna 1997.
Zemřel 20. srpna 2003.