Jaroslav Krejčí

prof. PhDr. Jaroslav Krejčí, CSc.

* 1932

Vystudoval historii a češtinu na Filosofické fakultě UP v Olomouci, kandidaturu z filosofie obhájil v roce 1965 na UK v Praze. Působil jako vysokoškolský učitel filosofie na PedF v Ostravě. Po roce 1968 pracoval v dělnických profesích až do svého zatčení v roce 1973 (individuální podvracení republiky). J. Krejčí podal odvolání proti nepřijetí své dcery Taťány Krejčí na gymnáziu v Orlové, adresoval je Krajskému národnímu výboru. Toto odvolání bylo - vedle dvou dalších písemností, předmětem trestního stíhání proti němu. Byl odsouzen pro podvracení republiky dle § 98/1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dva a půl roku. Ve vazbě byl od listopadu 1973. Po návratu z vězení podepsal Chartu 77 a byl donucen k emigraci. Rodina požádala v r. 1977 o vystěhování. Působil jako vědecký pracovník a hostující profesor na univerzitě v Bochumi a Osnabrücku. Zabýval se problémem míru, odnepřátelšťováním v atomární bipolaritě, dialogickou kulturou, národní identitou Čechů a Němců a felicitologií. V roce 1997 se vrátil do vlasti a přednášel na univerzitě Ostrava. Od tohoto roku žije v Rychlebských horách jako letní a zimní chalupář.