3911

Oldřich Čálek

Doc. PhDr. Oldřich Čálek, CSc.

* 1. 7. 1946 Loket nad Ohří, psychoterapeut a básník

Původním povoláním je hudebník. V l. 1966--71 vystudoval jednooborovou psychologii na FF UK v Praze. V období 1971--90 působil jako vědecký pracovník v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, kde se zabýval tematikou těžce zdravotně postižených žáků. Od r. 1990 je zaměstnán v pedagogicko-psychologickém výzkumu. V l. 1971--76 absolvoval psychoterapeutický výcvik. Kandidátskou práci s názvem Akceptace povolání a akceptace zrakové vady u nevidomých a slabozrakých studentů obhájil v roce 1979 na Filozofické fakultě UK v Praze. Od r. 1988 psychoterapii provádí soustavně. Pedagogická činnost mu byla umožňována jen sporadicky; od r. 1992 zejména na Vysokoškolském institutu aplikované psychologie v Praze. Od r. 1991 je úřadujícím místopředsedou České daseins-analytické splečnosti.

Nastoupil na soukromou kliniku ESET s.r.o., kde uplatňuje svoji psychoterapeutickou erudici. Souběžně pedagogicky působí i na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Také na UK FF se zapojil do přednášek katedry psychologie, včetně konzultování diplomových prací řady studentů.

PhDr. Čálek získal pedagogické zkušenosti na UK PedF a UK FF. V současné době je členem lektorského týmu Pražské vysoké školy psychosociálních studií, kde je pověřen výukou profilových předmětů psychoterapie, péče o duši, daseinsanalytických seminářů apod.

PhDr. Čálek se zabýval výzkumem a expertní činností v oblasti psychologie zrakově postižených osob. V této oblasti publikoval šest vědeckých monografií a dvě kapitoly ve sbornících. V časopisech, včetně mezinárodních, publikoval přes třicet odborných statí. Kromě zmíněné oblasti psychologie zrakově postižených se PhDr. Čálek stal naším předním odborníkem v oblasti daseinsanalýzy a na toto téma (a na téma psychoterapie) publikoval 15 významných odborných článků. Kromě toho PhDr. Čálek publikoval řadu textů na příbuzná témata včetně popularizačních článků.

Je filozofující psycholog a psychoterapeut. Zaměřuje se na daseinsanalýzu, tj. fenomenologický a hermeneutický způsob psychoterapie a antropologie, vycházející z myšlení M. Heideggera. Svůj původní zájem o filozofii nechává srůst s uměním praktické péče o člověka. Zpočátku (před r. 1989) přispíval k uvedení daseinsanalýzy do českého prostředí tím, že překládal texty jejích představitelů a uveřejňoval je v Psychoterapeutických sešitech. V této činnosti pokračuje překladovými publikacemi. Po r. 1989 vytváří vlastní daseinsanalytické texty, mj. v rámci víceoborových seminářů FÚ AV ČR.

Některé z nich vznikají a jsou publikovány při příležitosti akcí Mezinárodní daseinsanalytické federace (IFDA). Předpokládá ustavení hermeneutických věd o člověku, založených na fenoménu smyslu, jež by nahradily nepřiměřený přírodovědecký přístup. Jeho krédo zní: lidská kultura zásadně není pokračováním biologického fungování jinými prostředky. Odmítá pojetí člověka jako animal rationale (včetně tzv. hlubinné psychologie a panbiologizujícího evolucionismu); chce člověka vykládat z toho, co je jedinečně lidské, a ve světle heideggerovského Bytí vůbec.

Zejména ho zajímá vzájemný vztah lidské existence a bytí samého, které nezávisle na nás určuje, co a jak jest. Pro potřeby psychoterapie se snaží domýšlet fenomény existence a existenciality, aby byly s to nahradit pojetí lidského subjektu. Kritizuje pronikání manipulativního "ducha techniky" do psychoterapie a zdůrazňuje dimenzi etiky jako svobody a odpovědnosti v rozhodování svébytného jednotlivce. Má silně kritický a selektivní přístup k tzv. postmoderně, přičemž odmítá zejména nihilistické a alibisticky demobilizující proudy. Zjišťuje, že nemanipulativně vedená psychoterapie dovoluje, aby se ukázaly jisté nepodmíněné pravdy a nepřekročitelné existenciální meze, které činí člověka člověkem. Sem řadí fenomény tradice a domova ve smyslu starosti o trvale udržitelné předpoklady a možnosti lidství. Psychoterapii vzhledem k jejím antropogenním potenciálům pokládá za další, nový kulturní makrofenomén, řadící se k vědě, filozofii, umění, náboženství, politice apod. Své duchovní naladění se pokouší ztvárnit rovněž v poezii.

Bibliografie

Sborníky

Symbol v psychoterapii, Symbol v lidském vnímání, myšlení a vyjadřování, ed. J. Stachová, 1992; Intuice a porozumění v mezilidských vztazích, Intuice ve vědě a filozofii, ed. J. Stachová, J. Nosek, 1993; Analogie jako didaktický prostředek, Model a analogie ve vědě, umění a filosofii, ed. J. Stachová, 1994; Paradoxní vztah moderního člověka ke smrti, Paradox ve vědě a filozofii, ed. J. Nosek, 1996; Úvod do daseinsanalýzy, Psychoterapie III. Sb. přednášek Psychoterapeutické fakulty, ed. J. Skála, J. Růžička, 1994.

Časopisecké příspěvky

Psychologie a přirozený svět, Čs. psychologie 1993; Domov a výchova, FČ 1994; Daseinsanalytisch orientierte Gruppenpsychotherapie, Daseinsanalyse 1995; Co je podstatou tázání, Tvar 1995, č. 10; Neschůdný Heidegger, Tvar 1995, č. 18; Už jenom nějaký Lévinas nás může zachránit, Tvar 1997, č. 1.

Překlady

M. Boss: Včera v noci se mi zdálo, 1993; G. Condrau: Sigmund Freud a Martin Heidegger, 1997.

Členství v odborných společnostech a vědeckých radách

předseda České daseinsanalytické společnosti, pravidelně zvaným hostem fóra Mezinárodní daseinsanalytické federace (IFDA), člen Vzdělávacího institutu aplikované psychologie (VIAP).