Adam Michna z Otradovic

(1600-1676)
Adam Václav Michna z Otradovic patří k největším českým básníkům a hudebníkům 17. století. Ve svém díle vyjádřil všechny nálady a potřeby třicetiletou válkou zmučené Evropy. Od r. 1645 působil jako varhaník v Jindřichově Hradci, odkud podnikl jen několik cest do Prahy, Vídně a patrně Štýrského Hradce. Díky jeho stykům s jezuitskými kolejemi mu vyšla většina děl tiskem v Akademické tiskárně jezuitské koleje v Klementinu v Praze. Napsal tři velké soubory duchovních písní s instrumentálními doprovody na vlastní české básnické texty: Česká mariánská muzika (1647), Svatoroční muzika (1661) a Loutna česká (1653). První dva kancionály znamenaly v katolickém duchovním zpěvu skutečný obrat. Záhy se staly neodmyslitelnou součástí nově vydávaných kancionálů a mnohé písně dokonce zlidověly. Vynikají zpěvnou, snadno zapamatovatelnou melodikou a homofonním stylem. Oproti tomu latinskou chrámovou tvorbu Michna komponoval v benátském slohu (G. Gabrieli) a je srovnatelná s díly H. Schütze: 5 mší, rekviem. 2 litanie, Te Deum soustředěné v tištěné sbírce Sacra et litaniae (1654), Magnificat a umělecky nejdokonalejší Missa Sancti Wenceslai. Jsou známy i tituly dalších, nezachovaných děl.