Radomír Luža

Prof. JUDr. Radomír Luža, Ph.D.

nositel Řádu T. G. Masaryka (1996), Čestného kříže pro vědu a umění I. třídy uděleného rakouským prezidentem (1997), Československého válečného kříže 1939 (1946), medaile Za chrabrost (1946), medaile Za zásluhy (1946)

* 1922 v Praze, historik, exilový politický činitel, za války aktivně činný v domácím odboji.

Narodil se v rodině divizního generála ing. Vojtěcha Borise Luži (26.3.1891 Uherský Brod -- 2.10.1944 Hříště u Přibyslavi), legionáře a účastníka bitvy u Zborova, který se podílel na formování prvorepublikové československé armády. Rozhodujícím momentem se pro jejich životy stal 15. březen 1939 a následná okupace. Generál Luža se stává předním organizátorem vojenského odboje na Moravě (Obrana národa, Petiční výbor).

Radomír Luža je v září 1941 zatčen gestapem, vyslýchán a pro nedostatek důkazů propuštěn. Když jej podruhé hledá gestapo, podaří se mu uprchnout, přejít do ilegality a sejít se s otcem, který prchá před gestapem už jako vojenský představitel odbojové organizace Rada tří, operující na Vysočině, a posléze jako vojenský velitel celého domácího odboje. 2. října 1944 v odpoledních hodinách se spouštějí stavidla jednoho z nejtragičtějších příběhů domácích válečných let - generál Luža je se svým pobočníkem plk. Korešem spolu s nadporučíkem Nikolajem Bachmutským zákeřně zastřelen českými protektorátními četníky v hospodě v Hřišti a generálův syn se následně účastní partyzánské exekuce, odvetné akce právě proti četníkům, kteří zastřelili jeho otce.

Po válce vystudoval Radomír Luža na brněnské Masarykově univerzitě práva a zároveň se politicky angažoval jako vedoucí představitel sociálně demokratické mládeže. Po únoru 1948 emigroval nejprve do Francie (mj. pracoval pro zpravodajskou službu s cílem destabilizovat komunistický aparát a umožnit emigraci prezidentu Benešovi), později se odstěhoval do USA, kde studoval historii na New York University. Zapojil se do činnosti čs. soc. dem. strany v exilu a stal se členem předsednictva Rady svobodného Československa. Patří ke spoluzakladatelům exilového časopisu Svědectví. Od roku 1967 je Radomír Luža profesorem moderních středoevropských dějin, autorem řady historických publikací a anglicky psaných memoárů Hitlerův polibek. Je místopředsedou Svazu politických vězňů v exilu.

Žije v Blue Bell u Filadelfie, USA