Efraim Israel

Narodil se r. 1944 v Budapešti, odkud nestačili už Němci a Maďaři dopravit transporty do Osvětimi; kromě jeho otce ztratila tedy jeho rodina jen byt, a to následkem poválečného vládního nařízení, podle něhož lidé, kteří přežili koncentráky nebo místní masakry, nemohli požádat o navrácení majetků konfiskovaných nebo ukradených jim za války.

Absolvoval obor latina a francouzština, působil v Budapešti jako redaktor v nakladatelství. Roku 1968 se začal učit česky. V roce 1985 emigroval do Izraele, tam je státní úředník. Publikoval v různých jazycích literární a jiné překlady, knihy - na př. svazek Březinových básní a próz, též Máchových s pokusy o dešifrování zakódovaných poselství v textu Máje, Václava Havla pro maďarský samizdat, studie, články a povídky na česká a židovská témata, mj. i v pražském Kritickém sborníku a v České literatuře.