Německo připravuje své nouzové plány pro rozpad EU. Připravujeme je i my?

6. 11. 2017

čas čtení 4 minuty


Německé ministerstvo obrany vypracovalo svůj nejhorší možný scénář pro rok 2040 v tajném dokumentu, který byl minulý týden prozrazen týdeníku Der Spiegel? "Rozšiřování EU víceméně přestalo a další státy odešly z EU ... stále chaotičtější a konfliktnější svět dramaticky změnil bezpečnostní prostředí."

Tato stodvacetistránková analýza, nazvaná Strategické perspektivy 2040, je doḱumentem německé federální vlády a scénáře, které si představuje, jsou tvrdě realistické: konflikt mezi východem a západem, kdy některé členské země EU přejdou na stranu Ruska anebo do "multipolární" Evropy, v níž některé státy přijmou politický a ekonomický model Ruska navzdory Lisabonské smlouvě, píše Paul Mason.



Že ten dokument vůbec existuje, je známkou zvýšeného napětí v globálním systému. Německá vojenská tradice rigorózního plánování pro všechny eventuality začala slavným maršálem Moltkem v padesátých letech devatenáctého století a třikrát se vyplatila počátečním úspěchem: r. 1871 ve válce proti Francii, v roce 1914 a v roce 1939 proti celé Evropě.

Navzdory znepokojeným titulkům, které zpráva vyvolala, prozrazený dokument je vlastně optimistický. Ve třech z šesti scénářů se záležitosti vyvíjejí tak dobře, že Evropa připomíná éru biedermeieru - léta 1815-1848. Negativní scénáře, kdy se Spojené státy snaží vyhnout izolacionismu a Čína vede kulturní válku proti Západu - byly napsány před příchodem Donalda Trumpa k moci a než Xi Jinping začal vytvářet zpolitizovanou čínskou infrastrukturu po celé Asii.

Novináři, jimž byl dokument prozrazen, neinformovali, co Německo plánuje udělat v případě možného rozkladu EU a roztříštění Evropy. Avšak to je problém celé Evropy.

I když naléhavým problémem je terorismus, vážnými problémy je úpadek souhlasu obyvatelstva se současným hospodářským systémem a vysoká míra migrace. Tyto dva problémy začaly rozbíjet strukturu samotné EU - nejprve v důsledku řecké krize v roce 2015, brexitu a konfliktu mezi polskou a maďarskou vládou a Evropskou komisí.

Nyní se mozky v Německu zabývají návrhem francouzského prezidenta Macrona zrychlit hospodářskou integraci Evropy, což je návrh, který téměř všichni v Německu chtějí odmítnout - CDU/CSU Angely Merkelové proto, že by to vedlo k finančním transferům pro chudší země na periferii EU, sociální demokraté, protože by to oslabilo sociální ochranu dělníků a ultrapravicová AfD, protože by to znamenalo posílení EU. Němečtí politikové a aktivisté se obávají, že milion nedávných uprchlíků se nepodaří řádně integrovat a že tolerance starších, méně vzdělaných Němců vůči dalším sociálním změnám je už vyčerpána.

Po brexitu by zralé demokracie Evropy měly konsolidovat projekt EU a předložit koherentní, pozitivní narativ svým stále silněji kritickým voličům. Jenže nemohou - protože jediný koherentní narativ, který Evropa má, je globalismus a více tržního prostředí, a to obyvatelstvo odmítá. A Rusko a Čína se začínají do Evropy zakusovat. Zejména ve východním Středozemí se hraje nová "velká hra" a západ nemá žádnou protistrategii.

O víkendu vyšlo najevo, že bývalý, obžalovaný poradce Donalda Trumpa George Papadopulos navštívil Atény v době, kdy tam byl prezident Putin. Neexistují důkazy, že se sešli, ale nepotřebovali se sejít. Papadopulos jednal s ministrem obrany Panosem Kammmenosem, šéfem malé nacionalistické strany ve vládní koalici, kterou vede Syriza. Kammenos je jedním z nejprokremelštějších politiků ve vládě jakékoliv členské země NATO.

Teď, když EU nařídila masovou privatizaci řeckého státního majetku, do Řecka přišla vlna čínských peněz. Čína si koupila celý kontejnerový přístav Piraeus a v srpnu podepsala dohody o miliardách dolarů invesetic pro Řecko. Jak řekl Costas Douzinas, poslanec strany Syriza, který stojí v čele obranného výboru řeckého parlamentu: "Zatímco se chovají Evropané vůči Řecko jako středověké pijavice, Číňané pořád do Řecka přinášejí peníze."

Putinovo Rusko vede hybridní válku proti západním demokraciím. Západní centrističtí politikové zároveň mají tendenci tvrdit, že veškerou opozici proti existujícímu statu quo - zejména katalánské referendum - vyvolal Kreml.

Bylo by moudré, aby si politikové uvědomili, že budoucnost Evropské unie už není jistá. Pokud chceme v Evropě pořádek a ne chaos, budeme ho muset vytvářet - prostřednictvím angažovanosti, multilateralismu, uspokojením požadavků sílících velmocí a podporou odolných demokratických institucí. Pokud se nám nepodaří dosáhnout pořádku, budeme muset řešit chaos, kdy Spojené státy už nebudou spolehlivým spojencem, ani stabilní demokracií.

Kompletní článek v angličtině ZDE
 


0
Vytisknout
12787

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2017